Do referenda zbývá den, východ Ukrajiny hlásí další mrtvé

Kyjev - Den před referendem na Krymu Rusko i Ukrajina vyčkávají. Šéf Kremlu Vladimir Putin chce o dalších krocích rozhodnout až po hlasování; Spojené státy a většina evropských zemí už daly najevo, že výsledky referenda neuznají. Nejistá je situace na východě Ukrajiny, kde při nepokojích zemřeli už tři lidé. Premiér Arsenij Jaceňuk mezitím oznámil, že země podepíše politickou část asociační dohody s Evropskou unií 21. března. Brusel nicméně trvá na tom, že o termínu ještě není rozhodnuto.

Nahrávám video

Na Krymu probíhají poslední přípravy na sporný plebiscit. Lidé se budou rozhodovat, jestli chtějí žít nadále na Ukrajině, nebo už na ruském Krymu. „Jsme kompletně připraveni. Máme voličské seznamy i s potvrzenými údaji,“ uvedl člen krymské komise Jevgenij Nikolajev.

Krymská vláda láká i mezinárodní pozorovatele - z Ruska přijedou poslanci, z míst na západ od Ukrajiny pak lidé, kteří se tam vydají na vlastní pěst. Podle zpravodaje ČT Josefa Pazderky se na poloostrově stupňuje agresivita proti těm obyvatelům, kteří s konáním referenda nesouhlasí.

O rezoluci, která by referendum odmítla jako nezákonné, má hlasovat Rada bezpečnosti OSN. Rusko ji ale bude vetovat. Bez viditelného výsledku skončila i jednání ruského a amerického ministra zahraničí. „Vyjasnili jsme si, že pokud Rusko nezmění svůj přístup, bude to mít následky. Není to jen planá hrozba,“ konstatoval šéf americké diplomacie John Kerry.

„Spojené státy podporují dočasnou ukrajinskou vládu. Jasná je i naše pozice ohledně referenda, které odporuje ukrajinské ústavě i mezinárodnímu právu, a je tedy nelegitimní. Ani my ani mezinárodní společenství neuznáme jeho výsledky,“ prohlásil ministr zahraničí USA John Kerry.

"Projednávali jsme i referendum na Krymu. Pana ministra (Kerryho) jsem ujistil, že Rusko bude respektovat vůli krymského lidu," uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Co se týče podpisu asociační dohody, Evropská unie pouze zopakovala, že o termínu není rozhodnuto. Věcí se mají na pondělním jednání zabývat ministři zahraničí EU. Existují totiž sporné právní názory na možnost podepsat jen část už dojednaného textu. Na cíli osmadvacítky stvrdit politickou část smlouvy před 25. květnem, kdy se na Ukrajině mají konat prezidentské volby, se však nic nemění.

Politickou částí asociační dohody jsou míněna její preambule a první dvě kapitoly. Ty se týkají obecných principů spolupráce mezi EU a Ukrajinou a také politického dialogu, reforem či sbližování a spolupráce v zahraniční a bezpečnostní politice. Podpis ekonomické části dohody má následovat později.

Střílelo se v Charkově a Doněcku

Na východě země se o víkendu očekávají další nepokoje. V Charkově zemřeli v noci na dnešek v přestřelce mezi ukrajinskou krajní pravicí a proruskými aktivisty dva lidé, několik dalších bylo zraněno. Podle ukrajinského ministra vnitra Arsena Avakova se střílelo z obou stran a zbraně byly posléze zabaveny u členů obou skupin. Policie zadržela celkem tři desítky osob, jak radikálů, tak jejich protivníků. Jeden člověk zemřel při srážkách v Doněcku.

Proukrajinské protesty v Charkově
Zdroj: Segey Kozlov/ČTK/AP/

Moskva v reakci na charkovský incident vyzvala ukrajinskou vládu, aby postavila nacionalistické skupiny mimo zákon. „Banderovské skupiny na Ukrajině by měly být postaveny mimo zákon kvůli podněcování nenávisti mezi národy,“ napsal na Twitteru zmocněnec ministerstva zahraničí pro lidská práva Konstantin Dolgov.

„Nikdo nezbavil Ukrajinu jejích závazků, pokud jde o boj proti rasismu, rasové diskriminaci a xenofobii. Tyto závazky se musejí plnit,“ zdůraznil dále Dolgov. Nové ukrajinské vedení naproti tomu obviňuje právě Rusy z toho, že v zemi záměrně provokují krvavé střety. Úřadující prezident Oleksandr Turčynov se dokonce nechal slyšet, že násilí na východě Ukrajiny mají na svědomí „agenti Kremlu“.

Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24

Rusko ale popírá, že by se chystalo na vpád do východní části země. „Ruská federace nemá a nemůže mít žádné plány na invazi do jihovýchodních částí Ukrajiny. Vycházíme z toho, že práva Rusů, stejně jako práva Maďarů, Bulharů i Ukrajinců, musí být zajištěna a chráněna,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Ukrajinští představitelé ale i tak nabádají obyvatele převážně ruskojazyčných průmyslových měst na východě země, aby nereagovali na provokace. Obávají se, že Rusko by jich mohlo zneužít ke zdůvodnění vojenské intervence. U hranic totiž zůstávají posílené ruské jednotky a námořnictvo cvičí ve Středozemním moři i v Arktidě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala dnes agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
před 1 hhodinou

Zemřel Paolo Bulgari, rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 9 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 10 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.