Rusko přemístilo několik vojenských lodí do Černého moře. Na Krym poslalo desítky letounů

Dvě ruské vojenské lodě Severní flotily propluly přes Bospor do Černého moře. Dalších patnáct z Kaspické flotily proplulo tamtéž pod Krymským mostem. Lodě slouží k vylodění vojáků na pobřeží a jejich podpoře, uvedla agentura Reuters. Na okupovaný Krym se také přemístilo přes padesát vojenských letounů, píše Interfax. Rusko v posledních týdnech shromažďuje vojenské oddíly u hranic s Ukrajinou a na Krymu, za což čelí kritice Ukrajiny, USA, NATO a evropských zemí. Ruská tajná služba FSB v pátek v Petrohradě také krátce zadržela ukrajinského diplomata Oleksandra Sosoňuka.

Podle agentury Reuters se v blízké době očekává do Černého moře proplutí dalších dvou ruských vojenských lodí.

Vstup dvou bojových lodí do Černého moře plánovaly tento týden podle Ankary i Spojené státy, ale nakonec lodě přes Bospor nepropluly. Podle amerických představitelů námořnictvo podalo žádost o proplutí jen z toho důvodu, aby mělo zaručený přístup do Černého moře v případě nutnosti. V pátek večer vstoupila do Černého moře loď s logistickým vybavením pro síly NATO v Rumunsku.

Moskva také vyhlásila zákaz plutí zahraničních bojových a „dalších druhů státních“ lodí ve vodách poblíž Krymského poloostrova, který Rusko obsadilo v roce 2014.

V pátek francouzský prezident Emmanuel Macron, německá kancléřka Angela Merkelová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzvali Rusko, aby stáhlo svá vojska od ukrajinských hranic a poloostrova Krymu.

Diplomat údajně vyzvídal

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech roste. Kyjev bije na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a na Ruskem anektovaném Krymu. Varuje před novým rizikem ruské ozbrojené agrese pod záminkou ochrany ruskojazyčných obyvatel Donbasu, východního území Ukrajiny. Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací.

Pnutí se projevilo i pátečním zadržením ukrajinského diplomata ruskou tajnou službou. „Oleksandr Sosoňuk byl vzat do vazby poté, co se v pátek sešel s jistým ruským občanem, který mu předal informace tajné povahy z databází ruských bezpečnostních orgánů,“ uvedla ve svém sobotním prohlášení FSB. 

„Tato činnost není slučitelná se statusem diplomatického zaměstnance a je nepřátelská vůči Ruské federaci. Se zahraničním diplomatem bude zacházeno v souladu s mezinárodním právem,“ citovala agentura Reuters z vyjádření FSB.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí sdělilo, že Sosoňuk byl zadržen na několik hodin, ale nyní je už zpátky na ukrajinském konzulátu v Petrohradě. V reakci na incident Ukrajina navíc oznámila, že vyhostí jednoho ruského diplomata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 43 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...