Rok bez Nobelovy ceny za literaturu? Obtěžování, které rozpoutalo skandál, zasáhlo i královskou rodinu

Nahrávám video

Rok 2018 se může nechvalně zapsat do dějin Nobelových cen za literaturu. Poprvé od druhé světové války totiž hrozí, že k udělení prestižní ceny nedojde. Může za to skandál sexuálního obtěžování žen, kvůli kterému se rozhodla svou činnost v akademii ukončit víc než polovina jejích členů. Situaci ještě vyostřila informace, že obětí sexuálního obtěžování se měla stát i švédská korunní princezna Viktorie.

Krizi vyvolal případ manžela jedné z členek akademie, francouzsko-švédského fotografa Jeana-Claudea Arnaulta. Loni na podzim vyšlo najevo, že měl v řadách akademie sexuálně obtěžovat až osmnáct žen. Podle švédského listu Dagens Nyheter Arnault dokonce opakovaně vyzradil jméno laureáta každoročně udělované ceny.

Jean-Claude Arnault s manželkou
Zdroj: ČT24

Na protest proti Arnaultově chování i nečinnosti Švédské akademie v této věci se rozhodlo už osm členů svou činnost přerušit. Kvůli ztrátě důvěry skončila i šéfka akademie Sara Daniusová.

O ceně nemá kdo rozhodnout

O nositeli ceny ovšem může rozhodnout minimálně dvanáct akademiků. Volná místa ale přeobsadit nelze, protože funkce je na doživotí. „V tento moment je situace vážná, protože nikdo neví, jestli budou moci o něčem rozhodovat, jestli bude vůbec dost členů, kteří by mohli rozhodnout,“ poukazuje kulturní redaktorka listu Dagens Nyheter Maria Schotteniusová.

Do řešení celé věci musí vstoupit král Karl XVI. Gustav, který hodlá pravidla obsazování komise změnit tak, aby ji bylo možné doplnit. „Ve Švédsku je to extrémně důležitá instituce pro kulturu i pro celou Nobelovu cenu, takže to musíme rychle vyřešit tak, aby to pro všechny strany bylo co nejlepší,“ ujistil panovník.

Švédská korunní princezna Viktorie
Zdroj: Reuters

Aféra přitom zasáhla i královskou rodinu. Podle svědectví hned několika lidí, která o víkendu otiskly švédské noviny, se terčem Arnaultova obtěžování stala přímo korunní princezna Viktorie. Fotograf ji měl osahávat během jedné z recepcí.

Nobelova cena za literaturu byla poprvé předána v roce 1901. Od té doby ji akademie se sídlem ve Stockholmu neudělila pouze sedmkrát (v letech 1914, 1918, 1935, 1940, 1941, 1942 a 1943).

Dosud nejvýraznější rozpory v akademii panovaly v 90. letech, kdy tři členové chtěli složit funkci proto, že akademie kvůli zachování nestrannosti odmítla odsoudit íránskou fatvu nad spisovatelem Salmanem Rushdiem. Akademie jejich rezignace nepřijala a spor se uklidnil. Nynější situace ovšem budí ohledně budoucnosti ocenění pro nejlepší literáty mnohem větší obavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 7 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.