Řecký ministr obrany Panos Kammenos oznámil rezignaci a odchod své strany Nezávislí Řekové z vládní koalice. Učinil tak na protest proti dohodě, která má ukončit letitý spor o název státu sousední Makedonie. Informovala o tom agentura Reuters. Jaké bude mít rezignace důsledky pro fungování vládní koalice i schvalování dohody se sousední Makedonií, dosud není jasné.
Kammenos, jehož malá pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL) tvoří koalici s levicovým premiérem Alexisem Tsiprasem, dlouhodobě odmítá dohodu se Skopje, kterou premiéři obou zemí podepsali loni v červnu.
Tvrdí o ní, že zrazuje řecké národní zájmy, protože sousední země bude ve svém názvu dál používat jméno Makedonie. Řečtí konzervativci přitom tvrdí, že toto jméno historicky náleží řecké provincii a jeho používání cizím státem je ohrožením řecké suverenity.
„Sešel jsem se s premiérem a vedli jsme dlouhou debatu. Po čtyři roky jsme spolupracovali ve vládě národní jednoty. Podařilo se nám dostat zemi ze záchranného programu. Prvořadého cíle jsme dosáhli. Otázka Makedonie mi však nedovolí nevzdat se svého postu… Spolupráce nemůže pokračovat. ANEL odchází z vlády,“ řekl Kammenos po schůzce s Tsiprasem.
Premiér Kammenosovi poděkoval za jeho práci a oznámil, že v čele ministerstva obrany ho nahradí dosavadní šéf generálního štábu Vangelis Apostolakis.
Všichni Nezávislí Řekové Kammenose neposlechnou
Není dosud jasné, jak Kammenosův krok ovlivní budoucnost vládní koalice i řecký souhlas s dohodou, kterou v pátek schválil makedonský parlament.
Zatím dva ze sedmi poslanců za Nezávislé Řeky už dali otevřeně najevo, že neuposlechnou Kammenosovu instrukci hlasovat proti dohodě s Makedonií a v hlasování o důvěře podpoří i dosavadní kabinet. Další dva poslanci menší koaliční strany podporu vlády zvažují, a to včetně ministryně pro cestovní ruch Eleny Kunturasové, která chce dál zastávat i svůj vládní post. Podle Kammenose budou odbojní poslanci ze strany vyloučeni.
Podle premiéra Tsiprase je po odchodu koaličního partnera nevyhnutelné, aby vláda požádala parlament o vyslovení důvěry. O něm by se mělo hlasovat ještě předtím, než dojde na schvalování dohody s Makedonií, které by podle premiéra mělo přijít na pořad dne „do deseti dnů“. Předseda parlamentu Nikos Vutsis oznámil, že v pondělí navrhne šéfům stran, aby se o vyslovení důvěry hlasovalo ve středu 16. ledna.
V říjnu se mají v zemi konat parlamentní volby, které však kvůli vládní krizi mohou být posunuty už na květen, kdy bude probíhat hlasování do Evropského parlamentu.
Tsipras věří, že pro dohodu s Makedonií má dost hlasů
Pro schválení dohody s Makedonií je zapotřebí prostá nadpoloviční většina. Tsipras má úzký manévrovací prostor, přesto však vyjádřil přesvědčení, potřebnou podporu pro dohodu získá.
V třísetčlenném zákonodárném sboru disponuje jeho levicová strana SYRIZA 145 hlasy. Kromě některých odpadlíků od Nezávislých Řeků, kteří mají celkem sedm mandátů, může doufat především v hlasy malé proevropské strany Potami (v překladu Řeka), která má v parlamentu také sedm poslanců.
Spor Řecka se svým severním sousedem o název státu Makedonie trvá již od roku 1991, kdy tato bývalá svazová republika v rámci Jugoslávie získala nezávislost. Řekové považují název Makedonie za zásah do svého historického dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.
Atény kvůli tomu blokovaly vstup Makedonie do NATO i Evropské unie. Klíčovým prvkem kompromisního řešení bylo přijetí názvu Republika Severní Makedonie, zkráceně Severní Makedonie.
