Quebec (Kanada) - Vládnoucí separatisté neuspěli v předčasných volbách v kanadské frankofonní provincii Quebec. Premiérka a šéfka separatistické Quebecké strany (PQ) Pauline Maroisová vyhlásila předčasné volby ve snaze získat parlamentní většinu, k níž jí chybělo devět křesel. Příliš radikální separatistická rétorika se však straně zřejmě vymstila a získala naopak voliče dosud opozičním liberálům. Ti teď budou disponovat parlamentní většinou a jejich vítězství nejméně na několik příštích let odloží možnost dalšího referenda o odtržení provincie od Kanady.
„Z dnešní porážky jsem smutná a opouštím svou pozici,“ oznámila Maroisová po sečtení většiny hlasů svou rezignaci. V premiérské funkci ji nahradí šéf liberálů Philippe Couillard. PQ má téměř o polovinu horší zisk než v minulých volbách a 25 procent pro tuto stranu znamená nejhorší poměr získaných hlasů od roku 1970. Liberálové získali 41 procent hlasů.
Quebec je podle rozlohy největší kanadská provincie (asi dvacetkrát větší než Česko) a pro 80 procent z osmi milionů obyvatel je mateřským jazykem francouzština, která je také oficiálním jazykem. Odkaz na Francii je patrný i na vlajce provincie: dominují jí lilie, které byly hlavním znakem francouzských panovníků. Výrazným povzbuzením francouzsky hovořících Kanaďanů byla takzvaná „tichá revoluce“, kterou inicioval v 60. letech dvacátého století quebecký premiér Jean Lesage. Důsledkem emancipačních snah byl ale i nárůst nacionalismu, včetně násilí.
PQ má osamostatnění provincie s osmi miliony obyvatel dlouhodobě v programu, ale po dvou neúspěšných referendech v letech 1980 a 1995 se nyní většina obyvatel provincie staví k oddělení negativně nebo vyhýbavě. Quebečané se podle médií patrně spokojili s velkou mírou autonomie, kterou jim centrální vláda poskytla. Právě na nepopularitě tématu odtržení postavili liberálové svou kampaň. Kanadský premiér Stephen Harper se tak před federálními volbami v příštím roce nebude muset obávat rozpadu státu, který by mohl oslabit jeho pozici.
