Putin o americkém štítu: Nenecháme se zatáhnout do nového závodu ve zbrojení

Americký protiraketový systém budovaný v Evropě ohrožuje globální bezpečnost, tvrdí šéf Kremlu Vladimir Putin. Podle něj je spuštění štítu začátkem nových závodů ve zbrojení, Moskva se do něj ale zatáhnout nedá. Rusko pouze přijme opatření ke zvýšení své bezpečnosti, uvedl prezident. Podle ruského listu Novaja Gazeta se ale Rumunsko a Polsko mohou stát cílem odvetných akcí Moskvy.

Zástupci NATO a USA spustili ve čtvrtek obranný systém v Rumunsku za 800 milionů dolarů, hned v pátek byla oficiálně zahájena výstavba základny v Polsku. Spojené státy opakují, že jde pouze o obranu USA a Evropy proti blízkovýchodním hrozbám.

Hovoří se hlavně o Íránu, s nímž byla sice uzavřena dohoda o jeho jaderném programu, nikdo ale neví, jak se bude situace vyvíjet za pár desítek let. Washington odmítá, že by cílil na Moskvu, s níž má napjaté vztahy zejména po ruské anexi ukrajinského Krymu a vypuknutí bojů na východě Ukrajiny.

Není to obranný systém, ale součást jaderného strategického potenciálu USA, přenesená na periferii. Kde jsou teď íránské jaderné hrozby? Neexistují. Ale vytváření protiraketové obrany pokračuje.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Ruská diplomacie tvrdí, že protiraketový deštník porušuje dohodu o jaderných zbraních středního doletu z roku 1987, protože by systém mohl být využit i k odpálení řízené střely – ne jen k obraně.

„Teď, po rozmístění prvků protiraketové obrany (v Evropě), budeme nuceni přemýšlet o tom, jak odstranit hrozby vznikající vůči národní bezpečnosti Ruské federace,“ prohlásil Putin. Současně upozornil, že Rusko neustále upravuje plány výstavby svých ozbrojených sil podle měnící se mezinárodní situace, kterou budování štítu zhoršuje.

Rusko podle velitele strategických sil Sergeje Karakajeva hodlá do roku 2022 plně přezbrojit na modernější mezikontinentální rakety, které mají umět pronikat současnou i budoucí americkou protiraketovou obranou.

Raketa RS-24 Jars
Zdroj: Youtube/Steel Monsters

Ruský list Novaja gazeta varoval, že pokud Rumunsko a Polsko budou rozmisťovat na svém území nové zbraně, může přijít ze strany Ruska odveta. Vojenský expert generálplukovník Jurij Netkačev podle deníku Novaja gazeta uvedl, že Moskva zaměří zbraně právě na tyto nové cíle.

„To není žádná senzace, protože oficiální představitelé v Moskvě již dříve opakovaně říkali, že Rusko přijme nezbytná vojensko-technická opatření v případě posunu infrastruktury NATO k ruským hranicím,“ poznamenal generál.

Rusko má prostředky k likvidaci štítu

K případné likvidaci amerických protiraketových komplexů by Rusové mohli využít střely s plochou dráhou letu systému Kalibr NK odpalované z moře, které se osvědčily při zásazích v Sýrii a které mohou nést konvenční i jaderné hlavice. Mají dolet až 2600 kilometrů, takže z Černého moře zaručeně zasáhnou jakýkoli cíl na území Rumunska i Polska.

Využít by bylo možné i raketový komplex operativně taktického určení Iskander-M, který již podstoupil úspěšné testy, dodává ruský list.

obrázek
Zdroj: ČT24

O vybudování nového systému protiraketové obrany v Evropě rozhodla na svém summitu v roce 2010 Severoatlantická aliance. Systém počítá s radary a protiraketami rozmístěnými na lodích ve Středozemním moři a na základnách v Turecku, Rumunsku a Polsku. Projekt bude stát v přepočtu desítky miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na autobusy v Kramatorsku má desítky obětí

Nejméně 33 lidí přišlo o život a další utrpěli zranění při útoku ruského dronu na dva autobusy v Kramatorsku na východě Ukrajiny, oznámily místní úřady. Kyjev hlásí další tři mrtvé. V Rusku bylo při údajném dronovém útoku zasaženo hlavní datové centrum společnosti Yandex v Rjazaňské oblasti, které je klíčové pro obranný průmysl země, informují telegramové kanály Astra a Exilenova+. Hoří i ropná rafinerie v ruském Salavatu.
09:03Aktualizovánopřed 1 mminutou

Jižní Korea stáhne velvyslance z Ukrajiny kvůli sporu o zajatce

Jižní Korea stáhne svého velvyslance z Ukrajiny. Reaguje tak na spor ohledně válečných zajatců. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během projevu v OSN oznámil, že Kyjev předal Soulu zadržené severokorejské vojáky. Podle Jižní Koreje tím porušil dohodu o mlčenlivosti. Asijská země nicméně vyjádřila naději na smírné řešení konfliktu.
před 1 hhodinou

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
před 1 hhodinou

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 1 hhodinou

V Polsku se stal další útok ve škole. Jedna žena zemřela

Na základní škole nedaleko Wyszkowa severovýchodně od Varšavy bývalý žák napadl ostrým předmětem tři lidi – jeden z nich zemřel a dva utrpěli zranění, oznámila policie. Policejní mluvčí Ilona Puścianová v televizi řekla, že zaútočil patnáctiletý bývalý žák a napadenými jsou zřejmě školnice, jedna z učitelek a ředitel. Policie v Mazovském vojvodství, kde se útok stal, později na síti X oznámila, že zemřela 37letá zaměstnankyně školy.
před 2 hhodinami

Izrael neustoupil. Britský konzulát v Jeruzalémě ukončuje činnost

Britský konzulát ve východním Jeruzalémě ukončuje činnost, oznámil izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Konzulát opustí většina diplomatů, uvedl Izrael. Británie dle stanice BBC tvrdí, že budova „nebude uzavřena“ a bude sloužit jako působiště „mise Spojeného království“. Podle britského šéfa diplomacie Eda Milibanda může Londýn budovu nadále užívat – nyní bude sloužit jako nezávislá diplomatická mise. Obě země se zároveň dohodly na pokračování dialogu.
před 4 hhodinami

Nový Zéland po dekádách apatie zbrojí

Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
před 6 hhodinami

Ruští agenti zřejmě vnikli do bytů finských poslanců. V jednom nechali „vizitku“

Kreml čelí obvinění, že jeho agenti vnikli do bytů finských poslanců a v jednom z nich vykonali velkou potřebu. Podobné metody – jako například otevřená okna, přestavěný nábytek či vyměšování v bytech sledovaných lidí – už ruské a sovětské tajné služby k zastrašování použily již dříve. Takové případy popsali někteří politici, diplomaté i novináři. Finsko za šest měsíců čekají volby a tamní prezident Alexander Stubb prohlásil, že útok na poslance je „útokem na demokracii“.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.