Moskva chce do roku 2022 obnovit svůj raketový arzenál. Upřednostní moderní mezikontinentální rakety s „těžko předvídatelnou dráhou letu“ RS-24 Jars, kterými se Rusové pochlubili na nedávné vojenské přehlídce. Moskva tak reaguje na budování americké protiraketové obrany v Evropě, píše internetový list Gazeta.ru.
Ruský raketový arzenál čeká generační výměna, Moskva chce „nepředvídatelné“ střely Jars
„Samozřejmě se v současnosti aktivně pracuje na zdokonalování prostředků překonání protiraketové obrany našimi mezikontinentálními raketami. Je to podmíněno tím, že se Spojené státy nespokojují s dosaženým a pokračují ve zdokonalování svého systému protiraketové obrany, včetně rozmisťování jeho prvků v Evropě. Proto při vývoji nových raket věnujeme zvláštní pozornost pronikání protiraketovou obranou,“ uvedl podle Gazety velitel ruských strategických sil Sergej Karakajev.
Nové rakety disponují těžko předvídatelnou dráhou letu a novými prostředky překonání protiraketového štítu. V minulosti se hovořilo například o manévrujících bojových hlavicích a o klamných hlavicích, sloužících ke zmatení protiraketové obrany.
Rakety Jars mají nahradit své generační předchůdkyně během nejbližších šesti let. Vyvinul je Moskevský institut tepelných technologií pod vedením akademika Jurije Solomonova na základě rakety Topol-M, tvořící nyní základ strategických sil.
Podle náměstka ministra obrany pro výzbroj Jurije Borisova je ale Jars mnohem přesnější. Třístupňová raketa na tuhé palivo o délce 43 metrů má dosah až 11 tisíc kilometrů. Jars je navíc vybaven třemi či čtyřmi jadernými hlavicemi, z nichž každá je naváděna na cíl individuálně.
GALERIE
Přehlídka na Rudém náměstí
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu už v lednu oznámil, že Rusko letos zařadí do aktivní služby pět nových pluků strategických raketových jaderných sil a na západě země vytvoří tři nové armádní divize.
Ruské ozbrojené síly také v reakci na růst aktivit NATO posílí na západě a v centrální části země o čtyři nové divize.
Ruská anexe Krymu a boje v Donbasu vedla Severoatlantickou alianci mimo jiné k rozhodnutí ustavit novou jednotku rychlého nasazení o počtu 5 tisíc mužů a vytvořit šest velitelských center ve východní Evropě v blízkosti Ruska, zejména v Estonsku, Litvě a Lotyšsku.