V reakci na růst aktivit Severoatlantické aliance posílí letos ruské ozbrojené síly na západě a v centrální části země o čtyři nové divize. Jak ale upřesnil vrchní velitel pozemních vojsk generálplukovník Oleg Saljukov, jednotky se zformují z již existujících brigád.
Ruská armáda reaguje na aktivity NATO: Ještě letos vytvoří čtyři nové divize
„V roce 2016 budou vytvořeny tři divize ve směru na západ a jedna v centrální části. (…) Jde o jedno z opatření přijatých v reakci na zvýšení intenzity manévrů členských zemí NATO, kterou v poslední době pozorujeme,“ dodal Saljukov.
Moskva dává v poslední době výrazně najevo, že posiluje své ozbrojené síly. Potvrzuje to i další zpráva agentury RIA Novosti, podle níž náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil armádní generál Valerij Gerasimov informoval o nové či modernizované výzbroji, kterou ruské vojsko dostalo.
Generál především sdělil, že ruské strategické jaderné síly dostaly deset modernizovaných strategických bombardérů Tu-160, Tu-95 a Tu-22. Kromě toho připomněl, že do výzbroje ruského námořnictva už byly zařazeny nové jaderné raketové ponorky Alexandr Něvskij a Vladimir Monomach.
Minulý týden ruský ministr obrany Sergej Šojgu oznámil, že Rusko letos zařadí do aktivní služby pět nových pluků strategických raketových jaderných sil a na západě země vytvoří tři nové armádní divize.
Rusko má podle Pavla malý zájem na komunikaci s NATO
Rusko má jen malou vůli komunikovat se Severoatlantickou aliancí na vojenské úrovni, přestože veřejně hovoří o opaku, řekl po čtvrtečním jednání náčelníků generálních štábů aliančních zemí v Bruselu šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Od svého nástupu do funkce loni v červnu se bez úspěchu několikrát neúspěšně pokusil na vojenské úrovni s Moskvou hovořit.
Komunikační kanály mezi Ruskem a západními spojenci nejsou ale podle Pavla uzavřeny zcela. Moskva prý jedná přímo s některými členskými zeměmi aliance. NATO přerušilo kvůli ukrajinské krizi v roce 2014 svou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem.
„Všichni chápeme, že dialogu se na politické a vojenské úrovni nevyhneme, pokud se chceme vyvarovat strategických nedorozumění a zabránit incidentům, jako byl sestřel ruského letadla, které vstoupilo do tureckého vzdušného prostoru,“ podotkl Pavel.
Rusko, které v syrské občanské válce letecky podporuje režim prezidenta Bašára Asada, přišlo loni koncem listopadu o vojenský letoun poté, co stroj sestřelilo turecké letectvo. Turecko, které je členskou zemí NATO, uvádí, že ruské letadlo narušilo jeho vzdušný prostor, Moskva to popírá.
Podle vrchního velitele aliančních sil v Evropě Philipa Breedlovea právě nad Sýrii začala fungovat „série technických dohod“ mezi „rusko-syrskou“ stranou a leteckými silami západní koalice, která v oblasti útočí na pozice teroristické organizace Islámský stát (IS). „Dohody se dodržují, žádné incidenty už nějakou dobu nebyly,“ poznamenal Breedlove.