Slavnostní vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí si Rusko připomnělo konec druhé světové války. Oproti loňsku, kdy od největšího válečného konfliktu v dějinách uplynulo 70 let, byl letošní průvod výrazně skromnější – jeho cena vyšla podle odhadů pouze na 210 milionů rublů. Ruský prezident Vladimir Putin v projevu vyzval ke spolupráci na moderním systému mezinárodní bezpečnosti.
V Moskvě oslavili konec války přehlídkou
Ruský prezident ve svém projevu na přehlídce prohlásil, že země je připravena spolupracovat na vytvoření mezinárodního bezpečnostního systému, který by byl mimo jakékoli bloky. „Dnes se civilizace znovu střetla s krutostí a násilím, terorismus se stal globální hrozbou,“ konstatoval šéf Kremlu.
Prezident s poukazem na poučení z dějin poznamenal, že mír ve světě se nenastoluje sám o sobě. Zdůraznil přitom, že je třeba dát si pozor na nepřípustnost dvojích standardů a na „krátkozraké podbízení se těm, kteří přicházejí s novými zločinnými záměry“.
Šéf Kremlu svá slova o mezinárodní spolupráci blíže neupřesnil. „Jde patrně o to, co Vladimir Putin říká už několik týdnů, tedy o sjednocení sil a úsilí v boji s terorismem. Jde mu mimo jiné o to, aby ještě blíže a ještě více spolupracovala ruská armáda spolu se syrskou armádou na jedné straně, a s prozápadní koalicí v Sýrii vedené Spojenými státy,“ vysvětlil zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Letos jen návštěva z Kazachstánu
Rudým náměstím během přehlídky korzovalo asi 10 tisíc vojáků, v samostatném oddílu defilovaly vojačky, respektive studentky vojenských škol. Divákům se předvedlo na 130 kusů pozemní techniky, nechyběly ani raketové systémy BUK. Poprvé se na letošní přehlídce objevily nové jednotky kosmických sil a také před několika týdny nově vzniklá Národní garda.
„Může vystupovat i proti nepovoleným demonstracím a narušování veřejného pořádku, což si opozice vysvětluje tak, že to je další síla, která je namířená proti ní,“ říká Karas. „Zatím neměla čas představit se v nějaké přímé akci, proto její případné nasazení doprovází řada otazníků a pochybností, k čemu vlastně Národní garda povolána byla,“ dodává zpravodaj.
Na závěr nad Kremlem proletělo 71 vrtulníků a letadel, důraz byl na ty, které působí na syrském bojišti. „Tolik, kolik let uplynulo od konce druhé světové války,“ vysvětluje Karas.
Oproti tomu byly loňské počty skoro dvojnásobné. Ruský server RBK uvedl, že za slavnostní akci Rusko utratí 210 milionů rublů, což je v přepočtu asi 75 milionů korun. Loňská paráda stála čtyřnásobek. Moskvou letos nepochodovaly cizí jednotky, další desítky milionů rublů se ušetřily na suvenýrech pro zahraniční hosty.
„Vloni bylo kulaté, 70. výročí od konce války. To 71. už není oslavováno tak bombasticky. Jestliže vloni na tribuně vedle Vladimira Putina stálo 27 prezidentů, tak letos jenom jeden, prezident Kazachstánu Nazarbajev,“ konstatuje Karas.
Svůj účel však podle něj letošní méně opulentní přehlídka splnila. „Ruská armáda ukázala světu zbraně, které nyní má nejen doma ve svých vojenských útvarech, ale především v Sýrii, kde se od loňského 30. září účastní vojenské operace,“ komentuje.
Nejen v Moskvě bylo možné se obdivovat ruské armádě. „Vojenské přehlídky se konají nejen na Rudém náměstí, ale i v dalších třiceti ruských městech. Velká přehlídka je na Krymu a na letecké základně Hmímím v Sýrii,“ informoval zpravodaj Karas.
Na Rudé náměstí se tanky, děla a rakety vrátily po sedmnáctileté přestávce v roce 2008, aby symbolizovaly obnovenou moc Ruska. Loňská přehlídka byla vůbec největší v moderních ruských dějinách a byla považována za demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem.
Většina pozvaných hostů ze zahraničí se ale na Rudé náměstí nedostavila kvůli agresivní politice Ruska vůči Ukrajině. Přítomen nakonec nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který v Moskvě položil květiny u hrobu neznámého vojáka u kremelské zdi a přehlídku podle svého mluvčího viděl jen v televizi.
Putin podruhé v čele pietního průvodu
Několůik hodin po konci přehlídky prošel centrem Moskvy také pochod k uctění památky padlých. Moskevská policie odhadla počet účastníků vzpomínkové akce, nazvané Nesmrtelný pluk, na 400 tisíc. V čele pochodu šel Putin. Podobné pochody k uctění památky padlých se letos na výročí konce války konaly i v Praze, Paříži, Kyjevě či San Francisku. V ruských městech se těchto pochodů podle pořadatelů letos zúčastnil nejméně milion Rusů.
Putin se pietního pochodu v Moskvě zúčastnil podruhé, opět se prý rozhodl spontánně. Nesl fotografii svého otce, který za druhé světové války bránil před německými vojsky Leningrad, nyní opět zvaný Petrohrad. Při obraně malého, ale pro budoucí proražení německého obklíčení důležitého předmostí u řeky Něvy byl otec budoucí hlavy státu těžce zraněn. V obklíčeném velkoměstě zahynul Putinův starší bratr na záškrt. Sám budoucí prezident se narodil sedm let po válce.