Putin chce bezpečnost pro všechny, v Moskvě poděkoval spojencům

Moskva - Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila největší vojenská přehlídka v novodobých ruských dějinách. Tamní velkolepé oslavy připomínají v rámci 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Ruský prezident Vladimir Putin se v projevu při zahájení přehlídky vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí, který bude odpovídat soudobým hrozbám a bude založen na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Poděkoval také západním spojencům za podíl na válečném vítězství.

Putin v projevu poděkoval sovětským veteránům za jejich válečné úsilí, které před 70 lety vyvrcholilo dobytím Berlína. „Znovu si uvědomujeme velikost vítězství nad nacismem, byl to sovětský lid, kdo rozhodl o konečném výsledku války,“ řekl ruský prezident. Poděkoval zároveň západním válečným spojencům za jejich příspěvek k vítězství a definitivní porážce nacismu.

Vladimir Putin, ruský prezident:

„Hitlerovy nerozvážné kroky se staly hrozivou lekcí pro celý svět. Tehdy, ve třicátých letech, Evropa hned neviděla v nacistické ideologii smrtelnou hrozbu. Dnes, 70 let poté, k nám historie znovu promlouvá a musíme být bdělí. Němeli bychom zapomenout na to, že rasová nadřazenost a exkluzivita vedly k té nejkrvavější válce.“

„Našim společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky.“

Putinův projev zahájil největší vojenskou přehlídku v moderních ruských dějinách, kterou Kreml uspořádal jako připomínku 70. výročí válečného vítězství, ale i jako ukázku rostoucí bojeschopnosti armády a demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem. Podle oficiálního sdělení Kremlu na moskevské oslavy dorazilo 27 státníků, největšímu zájmu místních médií se těší prezidenti Kuby, Číny a Indie a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na Rudém náměstí se za jasného jarního počasí představilo kolem 16 000 ruských vojáků a veteránů, pochodovat do centra Moskvy přišli i příslušníci spřátelených armád z několika postsovětských zemí a také vojáci ze Srbska, Mongolska, Indie a Číny. Přehlídka měla čtyři části, postupně se zaplněným tribunám představily historické zbraně a vojáci v dobových sovětských uniformách, pěší oddíly ruské armády, motorizované jednotky a letectvo.

Přehlídka ve faktech a číslech:

  • 16 000 příslušníků ruské armády
  • 200 kusů moderní bojové techniky
  • 150 letadel a vrtulníků

Nebývalý zájem vyvolaly nové obrněnce Armata, na jejichž platformě vzniká střední tank T-14, bojové vozidlo pěchoty, samohybné dělo a obrněný transportér. V přehlídce se představila i řada dalších nových zbraní a jejich prototypů, které mají být základem ambiciózního programu přezbrojení ruské armády do roku 2020. Patří k nim moderní mobilní protitankové systémy Kornet, nové typy samopalů Kalašnikov nebo poprvé do vojenské přehlídky zařazené mezikontinentální balistické rakety Jars.

Zeman s Ficem se poklonili u hrobu neznámého vojína

Většina pozvaných hostů ze zahraničí se na Rudé náměstí nedostavila. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který do Moskvy přicestoval v pátek. Namísto přehlídky se sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se rovněž rozhodl armádní defilé ve svém programu vynechat. Poté spolu v centru Moskvy položili kytici ke hrobu neznámého vojína. Zeman se ještě dnes v 16:45 (SELČ) sejde s Vladimirem Putinem.

Rusko chtělo mít na oslavách hojnou reprezentativní mezinárodní účast. Západní politici ale nepřijeli vesměs kvůli ukrajinské krizi. Vedle 27 prezidentů a premiérů, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, tak Evropskou unii zastupuje jen česká a kyperská hlava státu a řecký premiér Alexis Tsipras. Zemanovu účast Rusové oceňují. Přehlídku neviděl ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který dal přednost obdobné akci v Minsku.

Vojenská přehlídka je důvod, proč do Moskvy na oslavy nezamířila například ani německá kancléřka Angela Merkelová. Považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Kancléřka si s ruskými představiteli připomene porážku nacistů o den později položením věnce u zdi Kremlu.

Válečné vítězství slavil i anektovaný Krym

Kyjev přijal se zadostiučiněním, že část nepřítomných svou absenci otevřeně spojila s loňskou ruskou anexí Krymu a s agresivním jednáním Moskvy v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Řada politiků mířících do Moskvy, včetně Pan Ki-muna, se navíc cestou zastaví v Kyjevě, aby uctili památku půldruhého milionu Ukrajinců padlých za války. Vojenskou přehlídku ukrajinská armáda letos kvůli neustávajícím přestřelkám v Donbasu pořádat nebude.

Bojové oddíly povstalecké domobrany se představily i v Doněcku, největším východoukrajinském městě kontrolovaném proruskými separatisty. Ukázku ruských zbraní viděli i obyvatelé anektovaného ukrajinského Krymu. Podle ruské agentury TASS mnozí Rusové považují právě krymský Sevastopol za hlavní centrum letošních oslav válečného vítězství. V přehlídce se tam dnes objevila i kolona motorkářského klubu Noční vlci.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko u památníku Motherland v Kyjevě
Zdroj: Mykhailo Markiv/ČTK/ITAR-TASS

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 44 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 3 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Íránská raketa zasáhla Tel Aviv, Izrael útočil v Libanonu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Jedna íránská raketa zasáhla Tel Aviv. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP. Podle deníku L'Orient-Le Jour také pokračovaly operace izraelských jednotek na jihu Libanonu. Agentury AFP a Reuters informovaly o vzdušných úderech v Iráku. Ropa ráno zdražila.
před 4 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...