Putin chce bezpečnost pro všechny, v Moskvě poděkoval spojencům

Moskva - Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila největší vojenská přehlídka v novodobých ruských dějinách. Tamní velkolepé oslavy připomínají v rámci 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Ruský prezident Vladimir Putin se v projevu při zahájení přehlídky vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí, který bude odpovídat soudobým hrozbám a bude založen na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Poděkoval také západním spojencům za podíl na válečném vítězství.

Putin v projevu poděkoval sovětským veteránům za jejich válečné úsilí, které před 70 lety vyvrcholilo dobytím Berlína. „Znovu si uvědomujeme velikost vítězství nad nacismem, byl to sovětský lid, kdo rozhodl o konečném výsledku války,“ řekl ruský prezident. Poděkoval zároveň západním válečným spojencům za jejich příspěvek k vítězství a definitivní porážce nacismu.

Vladimir Putin, ruský prezident:

„Hitlerovy nerozvážné kroky se staly hrozivou lekcí pro celý svět. Tehdy, ve třicátých letech, Evropa hned neviděla v nacistické ideologii smrtelnou hrozbu. Dnes, 70 let poté, k nám historie znovu promlouvá a musíme být bdělí. Němeli bychom zapomenout na to, že rasová nadřazenost a exkluzivita vedly k té nejkrvavější válce.“

„Našim společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky.“

Putinův projev zahájil největší vojenskou přehlídku v moderních ruských dějinách, kterou Kreml uspořádal jako připomínku 70. výročí válečného vítězství, ale i jako ukázku rostoucí bojeschopnosti armády a demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem. Podle oficiálního sdělení Kremlu na moskevské oslavy dorazilo 27 státníků, největšímu zájmu místních médií se těší prezidenti Kuby, Číny a Indie a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na Rudém náměstí se za jasného jarního počasí představilo kolem 16 000 ruských vojáků a veteránů, pochodovat do centra Moskvy přišli i příslušníci spřátelených armád z několika postsovětských zemí a také vojáci ze Srbska, Mongolska, Indie a Číny. Přehlídka měla čtyři části, postupně se zaplněným tribunám představily historické zbraně a vojáci v dobových sovětských uniformách, pěší oddíly ruské armády, motorizované jednotky a letectvo.

Přehlídka ve faktech a číslech:

  • 16 000 příslušníků ruské armády
  • 200 kusů moderní bojové techniky
  • 150 letadel a vrtulníků

Nebývalý zájem vyvolaly nové obrněnce Armata, na jejichž platformě vzniká střední tank T-14, bojové vozidlo pěchoty, samohybné dělo a obrněný transportér. V přehlídce se představila i řada dalších nových zbraní a jejich prototypů, které mají být základem ambiciózního programu přezbrojení ruské armády do roku 2020. Patří k nim moderní mobilní protitankové systémy Kornet, nové typy samopalů Kalašnikov nebo poprvé do vojenské přehlídky zařazené mezikontinentální balistické rakety Jars.

Zeman s Ficem se poklonili u hrobu neznámého vojína

Většina pozvaných hostů ze zahraničí se na Rudé náměstí nedostavila. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který do Moskvy přicestoval v pátek. Namísto přehlídky se sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se rovněž rozhodl armádní defilé ve svém programu vynechat. Poté spolu v centru Moskvy položili kytici ke hrobu neznámého vojína. Zeman se ještě dnes v 16:45 (SELČ) sejde s Vladimirem Putinem.

Rusko chtělo mít na oslavách hojnou reprezentativní mezinárodní účast. Západní politici ale nepřijeli vesměs kvůli ukrajinské krizi. Vedle 27 prezidentů a premiérů, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, tak Evropskou unii zastupuje jen česká a kyperská hlava státu a řecký premiér Alexis Tsipras. Zemanovu účast Rusové oceňují. Přehlídku neviděl ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který dal přednost obdobné akci v Minsku.

Vojenská přehlídka je důvod, proč do Moskvy na oslavy nezamířila například ani německá kancléřka Angela Merkelová. Považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Kancléřka si s ruskými představiteli připomene porážku nacistů o den později položením věnce u zdi Kremlu.

Válečné vítězství slavil i anektovaný Krym

Kyjev přijal se zadostiučiněním, že část nepřítomných svou absenci otevřeně spojila s loňskou ruskou anexí Krymu a s agresivním jednáním Moskvy v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Řada politiků mířících do Moskvy, včetně Pan Ki-muna, se navíc cestou zastaví v Kyjevě, aby uctili památku půldruhého milionu Ukrajinců padlých za války. Vojenskou přehlídku ukrajinská armáda letos kvůli neustávajícím přestřelkám v Donbasu pořádat nebude.

Bojové oddíly povstalecké domobrany se představily i v Doněcku, největším východoukrajinském městě kontrolovaném proruskými separatisty. Ukázku ruských zbraní viděli i obyvatelé anektovaného ukrajinského Krymu. Podle ruské agentury TASS mnozí Rusové považují právě krymský Sevastopol za hlavní centrum letošních oslav válečného vítězství. V přehlídce se tam dnes objevila i kolona motorkářského klubu Noční vlci.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko u památníku Motherland v Kyjevě
Zdroj: Mykhailo Markiv/ČTK/ITAR-TASS

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...