Putin chce bezpečnost pro všechny, v Moskvě poděkoval spojencům

Moskva - Na Rudém náměstí v Moskvě se uskutečnila největší vojenská přehlídka v novodobých ruských dějinách. Tamní velkolepé oslavy připomínají v rámci 70. výročí vítězství ve druhé světové válce. Ruský prezident Vladimir Putin se v projevu při zahájení přehlídky vyslovil pro systém rovnoprávné bezpečnosti všech zemí, který bude odpovídat soudobým hrozbám a bude založen na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky. Poděkoval také západním spojencům za podíl na válečném vítězství.

Putin v projevu poděkoval sovětským veteránům za jejich válečné úsilí, které před 70 lety vyvrcholilo dobytím Berlína. „Znovu si uvědomujeme velikost vítězství nad nacismem, byl to sovětský lid, kdo rozhodl o konečném výsledku války,“ řekl ruský prezident. Poděkoval zároveň západním válečným spojencům za jejich příspěvek k vítězství a definitivní porážce nacismu.

Vladimir Putin, ruský prezident:

„Hitlerovy nerozvážné kroky se staly hrozivou lekcí pro celý svět. Tehdy, ve třicátých letech, Evropa hned neviděla v nacistické ideologii smrtelnou hrozbu. Dnes, 70 let poté, k nám historie znovu promlouvá a musíme být bdělí. Němeli bychom zapomenout na to, že rasová nadřazenost a exkluzivita vedly k té nejkrvavější válce.“

„Našim společným úkolem se musí stát vypracování systému rovnoprávné bezpečnosti všech států odpovídající soudobým hrozbám, který bude vybudován na regionálním a globálním základě mimo vojenské bloky.“

Putinův projev zahájil největší vojenskou přehlídku v moderních ruských dějinách, kterou Kreml uspořádal jako připomínku 70. výročí válečného vítězství, ale i jako ukázku rostoucí bojeschopnosti armády a demonstraci síly v době napjatých vztahů se Západem. Podle oficiálního sdělení Kremlu na moskevské oslavy dorazilo 27 státníků, největšímu zájmu místních médií se těší prezidenti Kuby, Číny a Indie a generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Na Rudém náměstí se za jasného jarního počasí představilo kolem 16 000 ruských vojáků a veteránů, pochodovat do centra Moskvy přišli i příslušníci spřátelených armád z několika postsovětských zemí a také vojáci ze Srbska, Mongolska, Indie a Číny. Přehlídka měla čtyři části, postupně se zaplněným tribunám představily historické zbraně a vojáci v dobových sovětských uniformách, pěší oddíly ruské armády, motorizované jednotky a letectvo.

Přehlídka ve faktech a číslech:

  • 16 000 příslušníků ruské armády
  • 200 kusů moderní bojové techniky
  • 150 letadel a vrtulníků

Nebývalý zájem vyvolaly nové obrněnce Armata, na jejichž platformě vzniká střední tank T-14, bojové vozidlo pěchoty, samohybné dělo a obrněný transportér. V přehlídce se představila i řada dalších nových zbraní a jejich prototypů, které mají být základem ambiciózního programu přezbrojení ruské armády do roku 2020. Patří k nim moderní mobilní protitankové systémy Kornet, nové typy samopalů Kalašnikov nebo poprvé do vojenské přehlídky zařazené mezikontinentální balistické rakety Jars.

Zeman s Ficem se poklonili u hrobu neznámého vojína

Většina pozvaných hostů ze zahraničí se na Rudé náměstí nedostavila. Přítomen nebyl ani český prezident Miloš Zeman, který do Moskvy přicestoval v pátek. Namísto přehlídky se sešel se slovenským premiérem Robertem Ficem, který se rovněž rozhodl armádní defilé ve svém programu vynechat. Poté spolu v centru Moskvy položili kytici ke hrobu neznámého vojína. Zeman se ještě dnes v 16:45 (SELČ) sejde s Vladimirem Putinem.

Rusko chtělo mít na oslavách hojnou reprezentativní mezinárodní účast. Západní politici ale nepřijeli vesměs kvůli ukrajinské krizi. Vedle 27 prezidentů a premiérů, hlavně ze zemí bývalého Sovětského svazu, tak Evropskou unii zastupuje jen česká a kyperská hlava státu a řecký premiér Alexis Tsipras. Zemanovu účast Rusové oceňují. Přehlídku neviděl ani běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který dal přednost obdobné akci v Minsku.

Vojenská přehlídka je důvod, proč do Moskvy na oslavy nezamířila například ani německá kancléřka Angela Merkelová. Považuje za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Kancléřka si s ruskými představiteli připomene porážku nacistů o den později položením věnce u zdi Kremlu.

Válečné vítězství slavil i anektovaný Krym

Kyjev přijal se zadostiučiněním, že část nepřítomných svou absenci otevřeně spojila s loňskou ruskou anexí Krymu a s agresivním jednáním Moskvy v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Řada politiků mířících do Moskvy, včetně Pan Ki-muna, se navíc cestou zastaví v Kyjevě, aby uctili památku půldruhého milionu Ukrajinců padlých za války. Vojenskou přehlídku ukrajinská armáda letos kvůli neustávajícím přestřelkám v Donbasu pořádat nebude.

Bojové oddíly povstalecké domobrany se představily i v Doněcku, největším východoukrajinském městě kontrolovaném proruskými separatisty. Ukázku ruských zbraní viděli i obyvatelé anektovaného ukrajinského Krymu. Podle ruské agentury TASS mnozí Rusové považují právě krymský Sevastopol za hlavní centrum letošních oslav válečného vítězství. V přehlídce se tam dnes objevila i kolona motorkářského klubu Noční vlci.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko u památníku Motherland v Kyjevě
Zdroj: Mykhailo Markiv/ČTK/ITAR-TASS

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 15 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 26 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 38 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...