Prokuratura chce pro jihokorejskou exprezidentku 30 let vězení. Pak Kun-hje proces bojkotuje

Jihokorejská prokuratura navrhuje pro souzenou bývalou prezidentku Pak Kun-hje trest třiceti let vězení. Bývalá hlava státu je v procesu, který začal loni v květnu, obžalována z korupce, zneužití pravomocí a dalších trestných činů.

Soudní jednání bylo podle agentury AP poslední předtím, než soud v Soulu vynese nad exprezidentkou rozsudek. Verdikt by měl padnout 6. dubna. Prokuratura oznámila, že požaduje, aby někdejší prezidentka dostala pokutu ve výši 110 milionů dolarů. Pak Kun-hje podle ní neprojevila nad svými činy žádnou lítost.

Exprezidentka soudní jednání bojkotuje

Exprezidentka se soudního jednání, podobně jako těch předešlých, nezúčastnila. Soudní stání bojkotuje od října na protest proti rozhodnutí, kterým jí byla prodloužena vazba o šest měsíců. Obhájci exprezidentky tehdy rezignovali a Pak Kun-hje údajně odmítá setkat se se státem ustanovenými obhájci, kteří ji od té doby u soudu zastupují.

Okamžité propuštění bývalé prezidentky požadovaly v úterý na demonstraci poblíž soudní budovy stovky přívrženců. Většina demonstrantů byla ve věku od 50 do 80 let, napsala agentura AP.

V centru korupčního skandálu, který vypukl v roce 2016 a měl loni v březnu za následek sesazení Pak Kun-hje, je její důvěrnice Čche Son-sil. Ta si před dvěma týdny vyslechla rozsudek, kterým jí byl uložen trest dvaceti let odnětí svobody.

obrázek
Zdroj: ČT24

Čche Son-sil byla uznána vinnou z toho, že využívala mimo jiné svých styků s prezidentkou a nutila jihokorejské firmy, aby darovaly miliony dolarů jejím nadacím. Aféra se týkala i největší jihokorejské společnosti Samsung, jejíhož šéfa I Če-jonga soud loni v srpnu poslal na pět let do vězení za úplatkářství. Letos v únoru byl ale překvapivě propuštěn.

Exprezidentka dříve přiznala, že své důvěrnici poskytovala koncepty svých projevů a nechávala ji do nich zasahovat. Média v zemi spekulovala, že Čche vedle zasahování do projevů měla také možnost nahlížet do tajných spisů a ovlivňovat personální i politické záležitosti v zemi, ačkoli neměla žádnou oficiální funkci.

V kauze jde o desítky milionů

Pak Kun-hje byla odvolána z funkce a vzata do vazby loni v březnu. V soudním procesu, který začal v květnu, čelí obvinění mimo jiné ze zneužití pravomocí. Údajně přiměla firmy k poskytnutí úplatků ve výši desítek milionů dolarů a zpronevěřila až 3,8 miliardy wonů (72 milionů korun) z fondů tajných služeb. Exprezidentka vinu rozhodně popírá a očekává se, že se odvolá, pokud bude shledána vinnou.

Bude-li uznána vinnou, stane se již třetí jihokorejskou hlavou státu odsouzenou za trestné činy. Dvěma dříve odsouzenými prezidenty byli bývalí armádní generálové zapletení do převratu v roce 1979 a do masakru civilistů v roce 1980.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Uzavřené nebe nad Blízkým východem ochromuje lety

Silné narušení globální letecké dopravy trvá vzhledem k bojům na Blízkém východě i v neděli. Mnoho zemí, včetně těch s klíčovými letišti v Dubaji nebo Dauhá, uzavřelo svůj vzdušný prostor, což vedlo k zrušení nebo přesměrování tisíců letů. Z Letiště Václava Havla v Praze od rána neodletěly desítky letadel, všechny právě do zemí v oblasti.
13:01Aktualizovánopřed 12 mminutami

Íránské útoky v Izraeli i Perském zálivu mají zraněné

Izraelem se opět v neděli ozývají zvuky sirén, které hlásí útok íránských raket nebo dronů. Podle serveru Times of Israel zatím v zemi mají několik zraněných včetně dětí. Hlasité exploze se ozvaly také ve Spojených arabských emirátech (SAE) v Dubaji nebo Abú Dhabí, kde drony taktéž zraňovaly. Terčem úderů jsou i katarská metropole Dauhá a bahrajnské hlavní město Manáma. Také na ománský přístav Dakm zaútočily íránské drony.
00:01Aktualizovánopřed 24 mminutami

Nejméně devět lidí zemřelo v Karáčí, kde dav vpadl na konzulát USA

Nejméně devět lidí bylo zabito v Pákistánu, když stovky lidí vpadly na americký konzulát v přístavním městě Karáčí. Nejméně 25 dalších osob utrpělo zranění při prudkých střetech s bezpečnostními silami; někteří jsou v kritickém stavu a počet obětí může ještě stoupnout. Dav rozlítily zprávy o smrti íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Informovala o tom agentura AP.
09:29Aktualizovánopřed 28 mminutami

Izraelská armáda útočí v srdci Teheránu

Izraelská armáda v neděli dopoledne oznámila, že zahájila údery na cíle v srdci Teheránu, píše agentura AFP. Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli.
02:27Aktualizovánopřed 44 mminutami

Íránským vůdcem bude dočasně ajatolláh Arafí

Funkci nejvyššího duchovního vůdce bude po Chameneího smrti dočasně plnit ajatolláh Alireza Arafí. Tento člen Rady strážců byl jmenován do vládnoucí rady, která dočasně převezme vedení státu. Kromě Arafího jsou ve vládnoucí radě také prezident Masúd Pezeškján a předseda soudní moci Gholám Hosejn Mohsení Edžeheí. Nového velitele pak mají íránské revoluční gardy.
05:12Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rusko v únoru vypálilo proti Ukrajině nejvíce střel od začátku roku 2023, uvádí AFP

Rusko letos v únoru vypálilo proti Ukrajině více raket a střel než v kterémkoli jiném měsíci přinejmenším od začátku roku 2023, a to zejména při nočních útocích na energetickou síť. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů, které každý den zveřejňuje ukrajinské letectvo.
12:16Aktualizovánopřed 54 mminutami

Belgie zadržela tanker z ruské stínové flotily

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
11:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Doprava přes Hormuzský průliv je minimální, píše Bloomberg. Hrozí zdražení ropy

Lodní doprava v Hormuzském průlivu se po amerických a izraelských úderech na Írán z velké části zastavila, píše agentura Bloomberg s tím, že podle íránských médií je tato klíčová námořní tepna „prakticky uzavřena“. Přes Hormuzský průliv při běžném provozu prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy. Podle tržní analytičky Helimy Croftové z RBC Capital Markets v případě pokračující eskalace hrozí růst ceny ropy nad 100 dolarů za barel.
před 5 hhodinami
Načítání...