Prezidentské volby v Keni stále vzbuzují emoce. Poražený kandidát se obrátí na soud

3 minuty
Horizont ČT24: Nebezpečné dozvuky keňských prezidentských voleb
Zdroj: ČT24

Prezidentské volby v Keni sice skončily, ale dobojováno není. Poražený kandidát opozice Raila Odinga se výsledky, podle nichž vyhrál William Ruto, chystá napadnout u Nejvyššího soudu. Panují obavy, aby nevypukly násilnosti se stovkami obětí jako po volbách v roce 2007. Napětí ve společnosti navíc zvyšuje nezaměstnanost i prudké zdražování potravin.

Na straně Odingy je dosluhující prezident i čtyři ze sedmi volebních komisařů, kteří výsledky odmítli uznat. Odinga už zažil čtyři porážky v prezidentském klání. Tu poslední zkoušel zpochybnit u Nejvyššího soudu. Zatímco tehdy neuspěl, nyní věří, že se volby budou opakovat.

Odingu by ve snaze o zneplatnění voleb mohl podpořit i dosluhující prezident Uhuru Kenyatta, který se za něj postavil už před hlasováním. Svého viceprezidenta Ruta označil za nedůvěryhodného. Tisíce Rutových voličů tím ale neodradil.

Bývalý viceprezident si získal jejich přízeň působivým životním příběhem. Začínal jako prodejce kuřat, první boty si pořídil až v patnácti letech. Přesto dokázal vystudovat vysokou školu a prosadit se v politice. Za obhájce chudých a bojovníka s mocnými klany se označoval i ve funkci viceprezidenta a řadu obyvatel přesvědčil.

Strach z nepokojů i ze zdražování

V době, kdy paliva a základní potraviny zdražují o desítky procent, navíc Ruto sliboval naději a prosperitu. Cílil hlavně na mladé do 35 let, jejichž nezaměstnanost se blíží ke čtyřiceti procentům. Krotil i obavy ze státního dluhu, který se za minulé hlavy státu ztrojnásobil.

„Přibrzdíme další půjčky. Zadlužování se sice nezastaví, ale zahájíme cestu ke zpomalování dalších půjček. Protože jak se říká, když se ocitnete v díře, přestaňte kopat,“ řekl vítězný kandidát na prezidenta Keni. 

I nejpromyšlenější plány by však zhatil výbuch povolebního násilí. Z vlastní zkušenosti to ví rovněž Ruto, kterého mezinárodní tribunál vyšetřoval v souvislosti s nepokoji z roku 2007. V jeho zájmu tak je, aby se politická situace uklidnila co možná nejdříve. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...