Papež František poprvé v Chile. Podpořil původní obyvatele i oběti sexuálního zneužívání

Papež František v úvodu návštěvy Chile vyjádřil bolest a hanbu nad sexuálním zneužíváním dětí, kterého se dopustili místní církevní představitelé. Vyzval také k respektu vůči právům a kultuře domorodých obyvatel. Posléze na mši pod širým nebem, jíž se zúčastnilo přes 400 tisíc lidí, vyzval k aktivnímu boji za mír a spravedlivou společnost.

„Cítím bolest a hanbu, když pomyslím na nenapravitelné škody způsobené dětem některými církevními představiteli. Je správné požádat o odpuštění a s veškerým úsilím pomoci obětem a zároveň nedopustit, aby se něco podobného opakovalo,“ řekl papež v prezidentském paláci v Santiagu. Vysloužil si tím dlouhý potlesk přítomných i věřících, kteří jeho projev sledovali na velkých obrazovkách v O'Higginsově parku při čekání na mši.

Papež František na návštěvě Chile
Zdroj: Pablo Sanhueza/Reuters

Španělský deník El País nicméně přinesl nesouhlasnou reakci jedné z obětí. „Jsou to prázdná slova, která způsobují ještě větší bolest. Všichni víme, že pro oběti neudělali absolutně nic,“ řekl listu El País Juan Carlos Cruz, který nyní žije v USA a který byl jednou z obětí zneužívání. Podle něj jsou v Chile stále aktivní biskupové, kteří o zneužívání věděli a tyto činy kryli.

Cruz uvedl i konkrétní jména biskupů, mezi nimiž citoval biskupa z jihochilského Osorna Juana Barrose. Ten byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem chilského kněze Fernanda Karadimy, kterého Vatikán v roce 2011 uznal vinným ze sexuálního a psychického zneužívání mladistvých a zakázal mu církevní činnost.

Některé z Karadimových obětí, které se neúspěšně snažily vyjednat setkání s Františkem během jeho nynější cesty, požadují Barrosovo odvolání. Papež František ale Barrose v minulosti několikrát hájil s tím, že proti němu nejsou žádné důkazy.

František během mše v Santiagu de Chile
Zdroj: Maglio Perez/Reuters

Papežově návštěvě předcházely útoky radikálů

Minulý týden se stalo několik chilských katolických kostelů terčem útoků radikálů, kteří rozbíjeli okna a pokoušeli se zakládat požáry. Podle některých by náklady na papežovu návštěvu mohly být využity lépe - třeba pro chudé Chilany.

„Děkuji vám za vaši práci, bude to náročné. Tři dny v jedné zemi a tři dny v další. Pro mě to nebude tak těžké - v Chile jsem jeden rok studoval a mám tam mnoho přátel,“ řekl papež novinářům na palubě letadla.

Hlava katolické církve je během svého pětiletého pontifikátu v Chile poprvé. Tato 17milionová jihoamerická země hostila naposledy hlavu katolické církve v roce 1987, kdy jí byl papež Jan Pavel II. V Chile tehdy vládl ještě diktátor Augusto Pinochet a ke katolické víře se tam hlásilo na 70 procent obyvatel. Nyní je to asi o deset procent méně.

Nahrávám video

Františka přivítala na letišti prezidentka Michelle Bacheletová, jejíž otec byl jednou z prvních obětí Pinochetovy diktatury. Papež se s ní v úterý oficiálně setkal v prezidentském paláci. Ateistka Bacheletová proslula jako reformátorka - mimo jiné pomohla k uzákonění registrovaného partnerství homosexuálů a povolení potratů ve výjimečných případech.

Papež při setkání s prezidentkou a diplomaty zdůraznil nutnost naslouchat původním obyvatelům Chile, na které se často zapomíná. Vyzval k ochraně jejich práv a kultury, „aby se neztratila část identity a bohatství tohoto národa“, citovala jej agentura AFP. Domorodci Araukánci (Mapuči) bojují s vládou o území, jež si nárokují po dávných předcích.

Již po příletu vítaly papeže davy lidí. „Cítila jsem něco velkého. Poprosila jsem ho o zdraví a aby se naší zemi dařilo,“ uvedla jedna z věřících Juana Sandovalová. Nejsledovanějším bodem úterního papežova programu bude mše v O'Higginsově parku v Santiagu de Chile. Na rozloze asi 770 tisíc metrů čtverečních se tam očekává půl milionu věřících.

Odpoledne místního času papež krátce navštíví ženskou věznici a večer se v místní katedrále setká s biskupy, kněžími a seminaristy. Posledním bodem papežova úterního programu je soukromé setkání s jezuity. Jako novic tohoto řádu František v Santiagu před šedesáti lety studoval, tehdy ještě jako Jorge Bergoglio.

V dalších dnech pobytu v Chile se papež chystá do města Temuco, kde se setká s místními Araukánci. Ve čtvrtek zakončí návštěvu Chile na severu země ve městě Iquique, kde se má setkat i se dvěma z obětí Pinochetovy diktatury (1973–2000). V každé z oblastí, kterou papež navštíví, mají obyvatelé v příslušný den volno.

V plánu jsou nejrůznější protesty

Během papežovy návštěvy se očekávají i demonstrace, které už ohlásili mimo jiné feministky či homosexuálové. „Jsem tady, abychom vyjádřili svůj nesouhlas s církevní doktrínou. Odmítáme vše, s čím přicházejí,“ řekl gay aktivista Hector Garrido.

„Nejsme proti návštěvě papeže, ale proti obrazu, jejž mu chce vláda zprostředkovat – že je zde všechno v pořádku, což není pravda,“ prohlásil mluvčí dvaceti organizací, které zaštítily protest ve městě Concepción. Na ten přišlo přes 200 lidí, kteří chtěli projít centrem. K tomu však neměli povolení a policie proti nim zasáhla. Do demonstrace se zapojily i skupiny, které podporují původní obyvatele. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 15 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 52 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 5 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Evropský pohled