Po odchodu Spojeného království z EU se v europarlamentu zruší 46 britských křesel a zbývajících 27 si rozdělí dosud znevýhodněné státy – nejvíc si polepší Francie a Španělsko. Změny ve středu odsouhlasil Evropský parlament. V nadcházejících volbách v květnu příštího roku se tak bude hrát už jen o 705 mandátů. Pro Česko se po brexitu nic nezmění.
Britským zástupcům patří v současnosti v europarlamentu 73 křesel z celkového počtu 751. Podle nového návrhu by 46 z těchto křesel po brexitu zůstalo prázdných. V budoucnu by pak mohla patřit poslancům z nově přijatých členských zemí.
Podle polské lidovecké poslankyně Danuty Hübnerové snížení počtu členů na 705 europarlament zeštíhlí, zachová však jeho schopnost politicky operativně reagovat. „V tvrdých jednáních o tomto politicky citlivém tématu jsme dosáhli výsledku, který je právně i politicky schůdný,“ uvedla v lednu Hübnerová, která jako zpravodajka za věc odpovídá.
Zbylých 27 britských křesel obsadí noví europoslanci ze čtrnácti různých zemí, které současné rozdělení mandátů znevýhodňuje. O pět křesel si pomůže Francie a Španělsko, o tři Nizozemsko a Itálie, o dvě Irsko. O jednoho europoslance navíc budou v roce 2019 volit Slováci a také Estonci, Chorvati, Finové, Rumuni, Poláci, Rakušané, Dánové a Švédové.
Česko by i v dalším volebním období mělo zastupovat 21 europoslanců.
- Lisabonská smlouva určuje, že počet poslanců v europarlamentu nesmí překročit 751 včetně předsedy. Žádná země nesmí mít více než 96 nebo méně než 6 zástupců. Počet poslanců za každou zemi je pak úměrný počtu jejích obyvatel, přičemž se jedná o proporcionalitu sestupnou. To znamená, že čím více má daná země obyvatel, tím více křesel obsadí v europarlamentu. Zároveň se ale zvyšuje i počet obyvatel, které pak zastupuje jeden poslanec.
Nizozemský premiér před hlasováním vyzýval k jednotě
Ještě před hlasováním promluvil v europarlamentu jako jeden z národních lídrů nizozemský premiér Mark Rutte. Cílem EU by podle něj s ohledem na rychle se měnící světové poměry měla být jednota, nikoli těsnější evropská integrace.
„Více a více Evropy není odpovědí na každodenní problémy. Pro někoho je stále těsnější spolupráce cílem sama o sobě. Pro mě ne,“ uvedl konzervativní politik s tím, že Brusel by neměl zasahovat do života obyvatel unijních zemí tam, kde to nemá jasný přínos.
Rutte je sedmým premiérem či prezidentem některé z unijních zemí, kteří před poslanci hovořili. Od počátku letošního roku takto vystoupili irský premiér Leo Varadkar, předseda chorvatské vlády Andrej Plenković, premiér Portugalska António Costa, francouzský prezident Emmanuel Macron, belgický premiér Charles Michel a jeho lucemburský kolega
Xavier Bettel.
