Ukrajinu a Litvu pobouřily chystané nové polské pasy ke stému výročí nezávislosti. O jejich podobě může hlasovat i veřejnost. Kyjevu se nelíbí, že na nich má být vyobrazena kaple polských vojáků na hřbitově v západoukrajinském (a dříve polském) Lvově, což Ukrajina považuje za nepřátelský akt. Polský velvyslanec proto musel na kobereček.
O designu nového pasu se nyní hlasuje na webu zaprojektujpaszport.gov.pl.. „Blíží se sté výročí nezávislosti. Chtěli jsme vzdát hold všem, kteří prolévali krev za svobodu Polska, všem, kteří přispěli k tomu, že Polsko po 123 letech otroctví získalo nezávislost,“ řekl ministr vnitra Mariusz Błaszczak.
V nabídce jsou osobnosti, události, místa a symboly spojené s bojem o nezávislost. Hlasování o motivu potrvá do 10. září. „Stejně jako národy mají charakter, tak nakonec polský pas bude mít duši,“ uvedl profesor Wiesław Wysocki, který se na projektu podílí.
Některé návrhy už vzbudily vlnu nevole v zahraničí. Hřbitovní kaple stojí na lvovském Lyčakovském hřbitově v sekci polských vojáků padlých v bojích mezi polskými a ukrajinskými jednotkami v letech 1918–1919.
Po rozpadu Rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny včetně Lvova připadly Polsku.
Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.
Přenici o hřbitov zmírnila až podpora oranžové revoluce
Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní „oranžové revoluci“ na Ukrajině.
Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za „osvoboditele“ Lvova.
„Je to něco podobného, jako by Němci chtěli fotky (polské) Vratislavi, která bývala německým městem. Z diplomatického hlediska to není šťastná myšlenka. Opravdu to může zhoršit vztahy mezi Polskem a Ukrajinou a Litvou,“ podotkla polská novinářka Barbara Sierszula s tím, že je ale ještě možné, že nakonec vyobrazení neprojdou a vláda ustoupí.
Nespokojenost panuje i v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu má být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek.
Gotická stavba z počátku 16. století je i důležitým církevním objektem, který v roce 1993 navštívil polský papež Jan Pavel II. Vilnius, v současné době hlavní město nezávislé Litvy, byl v období mezi světovými válkami součástí Polska, po válce metropolí sovětské Litvy.
