Nelehká zima sibiřských vozíčkářů. Mnozí kvůli špatným cestám a bariérám ani nevyjíždějí

Nahrávám video

Promrzlý terén a zasněžené chodníky. Zima na Sibiři znamená pro tisíce tamních vozíčkářů prakticky domácí vězení. I ve velkých městech, jako je například Tomsk, totiž podle nich chybí základní infrastruktura. Oficiálně na ni přitom proudí miliardy rublů.

V sibiřském Tomsku se průměrné teploty drží pod nulou pět měsíců v roce. Všudypřítomný sníh a led komplikuje život tamním vozíčkářům, kteří během mrazů mnohdy raději nevyjíždějí z domu. 

V půlmilionovém městě je na invalidním vozíku upoutaných asi 27 tisíc lidí. Fungují tam pro ně speciální bezplatné taxíky, jedná se ale pouze o dva vozy. 

Ruská vláda přitom před devíti lety slíbila, že do infrastruktury pro vozíčkáře a odstranění bariér investuje přes deset miliard rublů. Tomsk se k programu připojil. Podle lidí, kterým má pomoci, to ale v ulicích není vidět.

„Říká se, že tu jezdí (bezbariérové) autobusy. Já jsem ale žádný neviděl, natož abych ho použil,“  popsal jeden z nich, Andrej Vinogradov.

Pohyb po městech je pro ruské vozíčkáře obtížný nejen v zimě

Sníh a ledovka cestování po ruských městech ještě víc komplikují. Snadné to ale není ani bez nich – třeba v Kaliningradu.

Někdejší vojenský pilot Roman Aranin se po ochrnutí rozhodl ulehčit si dopravu sám a navrhl elektrický vozík, který má zdolat jakýkoliv terén. Jednání s úřady, aby ho mohl provozovat a prodávat, mu ale podle vlastních slov zvedlo hladinu adrenalinu víc než v minulosti seskoky padákem.

„Přijdete na úřad pro dohled nad zdravotnictvím, máte všechna razítka a do svého projektu jste dali všechno. A oni vám řeknou: ,Proč děláte elektrické vozíky? Můžete dělat normální. Bylo by to levnější, snazší a pro nás jednodušší na certifikaci,‘“ popsal Aranin. 

Nakonec ale Aranin od úřadů povolení získal. Následně přišel i velký vládní kontrakt na dodávky vozíků po celém Rusku.

Moskva navíc slibuje, že bude dál pracovat i na bourání bariér. Projekt, který by měl města jako Tomsk otevřít handicapovaným, ještě neskončil a do pěti let už prý jeho výsledky vidět budou.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
10:57Aktualizovánopřed 27 mminutami

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 53 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 1 hhodinou

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru prohlásil, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace zemí. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 2 hhodinami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 4 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 6 hhodinami
Načítání...