Návrh rozdělit Evropu na rychlejší a pomalejší odmítli Poláci, Maďaři, Češi i Slováci

Německo a Francie vyzvaly členské státy, aby souhlasily s koncepcí takzvané vícerychlostní EU. Podle agentury AFP však východoevropské země tento koncept odmítají. Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska důležitou součástí nadcházejícího summitu v Římě. Schůzka se má konat 25. března.

Podle agentury AFP se východoevropské státy obávají, že by se po zavedení konceptu vícerychlostní Evropy staly druhořadými členy Unie.

„Principem je, že jsme jednotní, ale jednotní v různorodosti,“ obhajovala koncept německá kancléřka Angela Merkelová. „Musíme umožnit, aby někteří postupovali rychleji. Ukázalo se totiž, že Unie není s to přijímat rozhodnutí ve vhodnou dobu,“ dodal francouzský prezident Francois Hollande.

Vícerychlostní Evropa se Visegrádu nelíbí

Beata Szydlová
Zdroj: Reuters

Nejdůrazněji se vůči této myšlence postavilo Polsko. „Nikdy nepřistoupíme na jednání o nějaké vícerychlostní Evropě. EU musí být s to se reformovat. Kromě politické unie také potřebuje ústavní unii. Nepřipustíme žádnou akci, která by zpochybnila integritu společného trhu, schengenské zóny a samotné EU,“ zdůraznila premiérka Beata Szydlová.

Také maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil proti koncepci vícerychlostní EU.„Dvojrychlostní Evropa by neměla být. Není žádná prvořadá a druhořadá Evropa, není žádné jádro a periferie. Vnímáme velmi neblaze pojem dvojrychlostní Evropy. Současně ale nejsme proti myšlence, že některé země budou v některých věcech postupovat více než jiné,“ řekl na tiskové konferenci Orbán.

Obavy východoevropských členů z pojmu vícerychlostní Evropy se snažil rozptýlit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

S překvapením jsem si všiml, že někteří kolegové to vnímají jako nějakou novou rozdělující linii, jako novou železnou oponu mezi Východem a Západem. Takový úmysl ale neexistuje.
Jean-Claude Juncker

Německo a Francie s dalšími státy jako například Itálií či Španělskem chtějí, aby se pojem vícerychlostní Evropy zapracoval do deklarace, kterou by měli šéfové států a vlád 27 států odsouhlasit 25. března v Římě. Tam se setkají, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.

Například slovenský premiér Robert Fico je ovšem skeptický k tomu, zda se do 25. března podaří připravit dokument, s nímž budou moci v Římě souhlasit všichni zúčastnění. „Pokud se nám to nepodaří, budu to považovat za katastrofu,“ prohlásil Fico, který na jednání v Bruselu zastupoval i svého českého kolegu Bohuslava Sobotku.

Podle šéfa vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska by při diskusi o různých scénářích pro Evropu po brexitu mělo být hlavním cílem všech zbylých 27 členů udržet vzájemnou důvěru a jednotu. Prohlásil, že rozumí důvodům pro úvahy o Unii, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.

Už stávající unijní smlouvy dávají možnost takzvané posílené spolupráce v některých oblastech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
před 35 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 1 hhodinou

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 5 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 5 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 5 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Evropský pohled