Německo a Francie vyzvaly členské státy, aby souhlasily s koncepcí takzvané vícerychlostní EU. Podle agentury AFP však východoevropské země tento koncept odmítají. Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních summitů Donalda Tuska důležitou součástí nadcházejícího summitu v Římě. Schůzka se má konat 25. března.
Návrh rozdělit Evropu na rychlejší a pomalejší odmítli Poláci, Maďaři, Češi i Slováci
Podle agentury AFP se východoevropské státy obávají, že by se po zavedení konceptu vícerychlostní Evropy staly druhořadými členy Unie.
„Principem je, že jsme jednotní, ale jednotní v různorodosti,“ obhajovala koncept německá kancléřka Angela Merkelová. „Musíme umožnit, aby někteří postupovali rychleji. Ukázalo se totiž, že Unie není s to přijímat rozhodnutí ve vhodnou dobu,“ dodal francouzský prezident Francois Hollande.
Vícerychlostní Evropa se Visegrádu nelíbí
Beata Szydlová
Nejdůrazněji se vůči této myšlence postavilo Polsko. „Nikdy nepřistoupíme na jednání o nějaké vícerychlostní Evropě. EU musí být s to se reformovat. Kromě politické unie také potřebuje ústavní unii. Nepřipustíme žádnou akci, která by zpochybnila integritu společného trhu, schengenské zóny a samotné EU,“ zdůraznila premiérka Beata Szydlová.
Také maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil proti koncepci vícerychlostní EU.„Dvojrychlostní Evropa by neměla být. Není žádná prvořadá a druhořadá Evropa, není žádné jádro a periferie. Vnímáme velmi neblaze pojem dvojrychlostní Evropy. Současně ale nejsme proti myšlence, že některé země budou v některých věcech postupovat více než jiné,“ řekl na tiskové konferenci Orbán.
Obavy východoevropských členů z pojmu vícerychlostní Evropy se snažil rozptýlit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
S překvapením jsem si všiml, že někteří kolegové to vnímají jako nějakou novou rozdělující linii, jako novou železnou oponu mezi Východem a Západem. Takový úmysl ale neexistuje.
Německo a Francie s dalšími státy jako například Itálií či Španělskem chtějí, aby se pojem vícerychlostní Evropy zapracoval do deklarace, kterou by měli šéfové států a vlád 27 států odsouhlasit 25. března v Římě. Tam se setkají, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.
Například slovenský premiér Robert Fico je ovšem skeptický k tomu, zda se do 25. března podaří připravit dokument, s nímž budou moci v Římě souhlasit všichni zúčastnění. „Pokud se nám to nepodaří, budu to považovat za katastrofu,“ prohlásil Fico, který na jednání v Bruselu zastupoval i svého českého kolegu Bohuslava Sobotku.
Podle šéfa vrcholných unijních schůzek Donalda Tuska by při diskusi o různých scénářích pro Evropu po brexitu mělo být hlavním cílem všech zbylých 27 členů udržet vzájemnou důvěru a jednotu. Prohlásil, že rozumí důvodům pro úvahy o Unii, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.
Už stávající unijní smlouvy dávají možnost takzvané posílené spolupráce v některých oblastech.