Na záznamu z Kaczyńského letadla je slyšet výbuch, tvrdí polská komise

Polská komise, která se zabývá vyšetřováním letecké nehody, při níž v roce 2010 u Smolenska zahynulo 96 lidí včetně prezidenta Lecha Kaczyńského, identifikovala ze záznamů o letu stroje výbuch. Řekl to polský ministr obrany Antoni Macierewicz. Komise už v létě uvedla, že levé křídlo stroje nese stopy výbuchu, takže letadlo Tu-154 bylo poničeno už před kontaktem se stromem, považovaným za bezprostřední příčinu pádu letounu.

V roce 2011 ruští vyšetřovatelé uvedli, že hlavní chybou bylo to, že se posádka stroje nerozhodla při velmi špatné viditelnosti raději přistát na jiném letišti. Piloti prý byli pod tlakem nadřízených a neměli dostatečný výcvik.

První polská vyšetřovací komise vedená bývalým ministrem vnitra Jerzym Millerem dospěla k závěru, že vinu nesou i dispečeři, kteří piloty uvedli v omyl.

Současné polské vedení s výsledky těchto vyšetřování nesouhlasí a letos se rozhodlo ustavit další vyšetřovací komisi. Macierewicz v sobotu řekl, že o výbuchu komise hovořila už předtím.

„Zjistili jsme, že tam byl výbuch, který letadlo mohl zničit. Teď víme mnohem víc. Na zápisu jedné ze skříněk s informacemi o letu jsme identifikovali okamžik výbuchu. Zabýváme se teď jeho analýzou a vylučujeme jiné možné interpretace tohoto elektronického zápisu,“ řekl ministr.

Polský vládní speciál Tu-154M v sobotu 10. dubna 2010 přepravoval polskou delegaci do západoruského Smolenska, kde měla uctít památku obětí katyňského masakru, při němž v roce 1940 sovětská tajná policie zavraždila přes 20 000 Poláků. V troskách zahynulo 96 lidí, vesměs členů delegace v čele s prezidentem Kaczyńským.

  • Mlhu vytvořili Rusové. V roce 2011 s touto teorií přišel právník, který zastupoval dceru prezidenta Kaczyńského Martu. Podle něj neexistují žádné silné a přesvědčivé důkazy, že by mlha u Smolensku byla přírodní, a ne uměle vytvořená Rusy. Přírodní podmínky mohl podle některých upravit například dříve přilétající ruský letoun, který se také pokoušel přistát.
  • Bříza, o kterou mělo zavadit křídlo letadla, byla naříznutá nejméně o pět dní dříve. S touto teorií přišli badatelé v roce 2013. Někdo podle nich na břízu vylezl, bouchal do ní kladivem a sekal sekerou. Části křídla byly prý na strom umístěny posléze, aby tak bylo ovlivněno veřejné mínění o příčině nehody. Navíc by podle stejných výzkumníků zvuk při nehodě vypadal jinak.
  • Havárii způsobil výbuch na palubě. Dokládá to mimo jiné podélně prasklý trup letadla, tvrdí experti z týmu exministra obrany Macierewicze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...