Moskevský soud udělil trest rok a půl omezení svobody Navalného spolupracovnici Sobolové

Soud v Moskvě vyměřil trest 18 měsíců omezení svobody za porušení hygienických norem Ljubov Sobolové, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Provinění se podle soudu dopustila v rámci účasti na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození.

Sobolová podle uloženého omezení nebude například smět opouštět svůj byt v době od 22:00 do 06:00, účastnit se masových akcí, ani vycestovat za hranice města, kde má bydliště. Informovala o tom agentura TASS. Obžaloba žádala dva roky omezení svobody, obhajoba zproštění viny.

„Kontrolovat omezení mé svobody budou za pomoci náramku na noze a speciálního zařízení. Trest mohou v případě porušení podmínek zpřísnit,“ uvedla Sobolová. Soudní stráž ji při vynášení rozsudku vyvedla ze soudní síně, protože Sobolová porušovala pravidla chování. Zasedání soudu si totiž natáčela, uvedl TASS.

Obhájce odsouzené podle listu Kommersant uvedl, že trest mimo jiné znamená, že Sobolová nebude smět opouštět Moskvu a přilehlou Moskevskou oblast. Bude se také muset třikrát do měsíce hlásit ke kontrole.

Ještě před vynesením rozsudku policie zadržela u budovy soudu a pak odvezla osamoceného demonstranta, který protestoval proti poměrům.

Další obvinění

Stejnému obvinění jako Sobolová čelí i Navalného bratr Oleg, Navalného mluvčí Kira Jarmyšová, Marija Aljochinová z punkové a feministické skupiny Pussy Riot a další opoziční aktivisté.

V předvečer vynesení verdiktu nad Sobolovou byl Moskvan Dani Akel odsouzen k pokutě 100 tisíc rublů (asi 29 500 korun) za to, že šel na demonstraci, přestože měl jako nakažený koronavirem zůstat doma v izolaci.

Obžalovaným hrozí v nejhorším případě až dva roky vězení.

Sobolová donedávna působila jako právnička Navalného Fondu boje proti korupce, který ruské úřady zakázaly jako extremistickou organizaci. Podobně úřady zakročily i vůči dalším opozičním spolkům a nezávislým médiím. Pozorovatelé dávají tyto zásahy do souvislosti se zářijovými parlamentními volbami.

Navalnyj loni před regionálními volbami dokázal zkomplikovat život vládní straně Jednotné Rusko, a to kampaní za „chytré hlasování“. V něm se kumulují hlasy nespokojených voličů ve prospěch nejsilnějšího z opozičních kandidátů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...