Merkelovou čeká poslední měsíc ve funkci. Na vrcholu zůstala díky tomu, že vydržela to, co ostatní ne

68 minut
90’ ČT24: Končící éra Angely Merkelové
Zdroj: ČT24

Přesně za měsíc, 26. září, se v Německu konají parlamentní volby. Jejich výsledek určí, kdo po šestnácti letech vystřídá Angelu Merkelovou v kancléřské funkci. Merkelovou, podle časopisu Forbes nejmocnější ženu světa, tak čeká posledních třicet dní její vrcholné politické kariéry. O tom, jak se éra Merkelové propsala do podoby Německa a proč právě ona dokázala vydržet na vrcholu tak dlouho, diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Angela Merkelová byla nejviditelnějším a nejvytrvalejším evropským politikem 21. století. Vydobyla si takový respekt, že i například maďarský premiér Viktor Orbán, s nímž ji nepojí příliš vřelé vztahy, ji vyzval, aby v politické kariéře pokračovala.

„Angela Merkelová nebude chybět jen česko-německým vztahům, ale Evropě jako takové. Její silnou stránkou bylo umění nalézt kompromis. Vždy se vyznačovala tím, že neměla jasný názor. Ale dokázala vytvořit prostředí, kdy se ti, kdo měli silný názor, dokázali dohodnout,“ vyzdvihuje sílu osobnosti německé kancléřky český velvyslanec ve Spolkové republice Tomáš Kavka.

Kancléřčina bilance

I po šestnácti letech v čele spolkového kabinetu si Merkelová drží vysokou popularitu. Její éra je Němci hodnocena veskrze kladně. Publicista Petr Brod hodnotí jako její největší úspěch nástup do kancléřské funkce a fakt, že volební vítězství dokázala třikrát obhájit. „Jako neúspěch dřív vypadala migrační krize, ale nakonec z toho vybruslila s velkou elegancí. Ten přibližně milion uprchlíků se podařilo do německé společnosti integrovat,“ míní Brod.

Skvrnou se tak může stát neúspěch západní intervence v Afghánistánu, na které se Německo jako silný člen NATO podílelo. „Určitě nějaký stín zůstane, ale asi to nebude narušovat celkovou bilanci. Němci budou vzpomínat na dobu relativního klidu, dobu, kdy se dovršilo znovusjednocení Německa, země se také distancovala od jaderné energie. Merkelová také akcentovala ekologii. Myslím, že to bude nad neúspěchem v Afghánistánu převažovat,“ dodává publicista.

Sama Merkelová považuje za největší krizi své kariéry koronavirus. Nákazu považovala za ohromnou hrozbu pro národ, ale i pro sebe samu. „Dokonce po večerech v kancléřství rešeršovala, jak cirkulují aerosoly v jednotlivých druzích aut, a limuzínu kvůli tomu vyměnila za mikrobus. Měla strach, že se nakazí a bude to mít zásadní dopad na její zdraví. Také napomínala své kolegy, i na evropské úrovni, pokud nedodržovali opatření. Žádná jiná krize ji nepřipravila o tolik sil,“ prohlásil zpravodaj České televize v Německu Martin Jonáš.

Neobyčejná odolnost

Podle něj mohou za úspěch Merkelové z velké části její osobní vlastnosti: „Je to mimořádně inteligentní žena. Je neobyčejně odolná psychicky i fyzicky. Zvládá i to, co její mužští kolegové ani zdaleka nezvládají.“

Merkelové k dlouhodobé oblibě pomohla i profesionalizace práce s veřejným míněním. „Do značné míry vládne podle průzkumů veřejného mínění,“ říká Jonáš s tím, že v některých obdobích si nechávala zpracovat až tři průzkumy týdně, aby dostatečně pochopila nálady ve společnosti.

Že by se ale výsledky průzkumů řídila bezvýhradně, Petr Brod odmítá: „Během migrační krize ukázala, že není v zajetí hlasu lidu. Tehdy se řídila svým politickým přesvědčením založeným na křesťanství. A dosáhla svého.“

Angela Merkelová na summitu EU
Zdroj: Reuters

Problémy neřešené, spíš vysezené

Pozici kancléřce nepochybně ulehčilo to, že spolková republika za její éry ekonomicky prosperovala. „Politická situace ale nebyla lehká, musela vytvářet koalice. Ve srovnání s Konradem Adenauerem a Helmutem Kohlem člověka udeří do očí to, že ona je zcela jiný charakter. Na rozdíl od Kohla není takový politický buldozer,“ říká Brod.

Měřit se se svým učitelem a vzorem Kohlem nemohla Merkelová ani v rétorických schopnostech. „Kohl byl vynikající řečník, který stejně jako (sociálnědemokratický kancléř) Gerhard Schröder dokázal rozpumpovat davy. Angela Merkelová to nečiní a ani neumí. Proto se o to ani nesnaží, jak otevřeně přiznávají její spolupracovníci,“ říká Jonáš s tím, že na velkou část veřejnosti působí pozitivně právě její klidný projev.

Její klidný, někdy až vědecky odosobněný přístup k věci je podle Jonáše a Broda klíčový pro její schopnost hledat kompromisy a dosahovat jich. „Někdy váhá, ale z dobrých důvodů. Díky tomu jejímu ‚Aussitzen', tedy vysezení problémů, dosahuje politických vítězství. Čeká, až se věc vykrystalizuje, zjistí, které řešení má nejlepší šanci, a pak se k němu přidává. Složité problémy rozloží až na technické prvočinitele,“ popisuje zpravodaj.

Za mistrovský kousek jejího kompromisního snažení považuje Petr Brod prosazení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ženy jí blízké, důvěrně známé a osoby, které může věřit. „Bylo to strategické rozhodnutí,“ míní Brod s tím, že Merkelová při výběru počítala s tím, že von der Leyenová povede unijní exekutivu podle jejích představ i v době, kdy ona už nebude v politice.

Ikonické gesto kancléřky Merkelové
Zdroj: Reuters/Wolfgang Rattay

Šestnáct let na veřejnosti, přesto téměř nepoznaná

Kancléřka si celou dobu v politice pečlivě hájila soukromí. „Všichni víme, kde v Berlíně celá léta bydlí. Ještě se ale nestalo, aby do jejího bytu pronikly kamery,“ poukazuje Jonáš. Podle něj je však kancléřka v soukromí – v rozporu se svým běžným vystupováním – velmi vtipná a pohotová.

Společně s „kancléřčinou uniformou“, tedy barevným sakem a tmavými kalhotami, Merkelovou symbolizuje její gesto, prsty rukou svírající tvar kosočtverce. Takzvaná Merkelraute se dokonce stala symbolem jedné z jejích volebních kampaní. Podle Jonáše však hned několik zdrojů hovoří o tom, že nejde o spontánní gesto. „Angela Merkelová se údajně obrátila na svou mladší sestru, která se věnuje ergoterapii. Ta jí poradila, aby našla střed těla a uklidnila se tak,“ říká Jonáš.

CDU bez Merkelové

Měsíc před volbami se kancléřčina CDU v průzkumech poprvé po patnácti letech ocitla až za sociálními demokraty. Podle Petra Broda by právě síla osobnosti Merkelové i letos CDU pomohla vyhrát. „Asi by byla tím rozhodujícím závažím na váze. Armin Laschet, který nastupuje po ní ve funkci volebního lídra, to bude mít velmi těžké,“ odhaduje.

„Před měsícem by nikdo nepředpokládal, že by se SPD, která šla od porážky k porážce, mohla dostat na takovou pozici. Je to velký výprask pro CDU, který ale necílí na odcházející Angelu Merkelovou, ale na rádoby přicházejícího Armina Lascheta. Ten napáchal v kampani řadu chyb a nebyl je schopen vyvážit jasnými konsekventními názory. Není jasné, jestli by se Merkelové podařilo vyhrát, ale preference CDU by byly jistě vyšší, než jsou nyní s Laschetem,“ dodává zpravodaj.

Ohledně své budoucnosti kancléřka zatím mlží. Striktně vyloučila, že by se chtěla v blízké budoucnosti ucházet o další veřejnou funkci. „Ale dovedu si představit, že by někdy, pokud by byla požádána, uvažovala o kandidatuře na prezidentku,“ nastiňuje Brod. „Prozradila jenom to, že cítí fyzickou i psychickou únavu. Po šestnácti letech v takto exponované funkci to není divu,“ říká Jonáš.

„Kdokoliv po ní přijde, se bude muset etablovat. Ale místo toho, abychom ji oplakávali, bychom se měli zamyslet, jak její klidnou sílu nahradit,“ nabádá velvyslanec Kavka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bavorsku zadržela pět podezřelých z plánování útoku na vánoční trh

Pro podezření z plánování útoku pomocí automobilu na vánoční trh v oblasti města Dingolfing v Dolním Bavorsku zatkla německá policie pět mužů. Policie má podezření na islamistický motiv chystaného činu. Informovala o tom v sobotu večer agentura DPA s odvoláním na generální prokuraturu v Mnichově. O případu píše také deník Bild.
před 22 mminutami

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 2 hhodinami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka. Trump slíbil odvetu

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 9 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu se ocitla bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu byla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 10 hhodinami
Načítání...