Menší sledovanost, nesečtená Florida

Washington - Souboj o křeslo amerického prezidenta nepřitáhl v zámoří k obrazovkám tolik diváků jako před čtyřmi lety. První cestu demokrata Baracka Obamy do Bílého domu sledovalo v televizi 71 milionů Američanů, druhou skoro o pět milionů méně. Florida mezitím stále sčítá odevzdané hlasy, odhlasovaná legalizace marihuany ve Washingtonu a Coloradu se úřadům moc nelíbí a do Kongresu míří rekordní počet žen. Objevují se také první spekulace, kdo by mohl být v nové Obamově administrativě.

Jak upřesnila monitorovací společnosti Nielsen, o průběžných výsledcích voleb živě informovalo 13 amerických televizních stanic. Volby ale u televizorů dokonce sledovalo méně lidí než první debatu prezidentských kandidátů Obamy a republikána Mitta Romneyho. Tu vidělo v přímém přenosu 67,2 milionu diváků, volby 66,8 milionu. Nejpočetnější věkovou skupinou televizních diváků byli voliči nad 55 let věku. Rekordy naopak trhali lidé na sociálních sítích - odeslali 31 milionů tweetů.

Fronta před volební místností ve floridském Miami
Zdroj: ČTK/AP/Pedro Portal

Volební výsledky z Floridy asi až v sobotu

Přestože vítěz voleb je už znám, výsledek ve státě Florida je stále nejasný. Podle oznámení místní volební komise má Barack Obama zatím 49,87 procenta hlasů, zatímco jeho republikánský soupeř Mitt Romney 49,27 procenta. Údaje z několika okrsků ale stále chybějí a nebudou k dispozici možná dřív než o víkendu. Podle odhadu sčítacích komisařů bude konečný výsledek těsný, vítěze od poraženého nebude dělit víc než jedno procento odevzdaných hlasů.

Při volbách před 12 lety se Florida stala klíčovým státem, jehož vinou skončily volby bezmála patem. George Bush tehdy zvítězil o pouhých 537 hlasů, a díky tomu se dostal do Bílého domu. Tentokrát na výsledku fakticky nezáleží. Obama volby pohodlně vyhrál i bez podpory volitelů tohoto čtvrtého nejlidnatějšího státu USA, který vítězi zajistí podporu 29 volitelů.

Fronta před volební místností ve floridském Fort Myers
Zdroj: ČTK/AP/J. Pat Carter

Flordiské úřady volebním komisím nařídily, aby výsledky ohlásily nejpozději do sobotní noci místního času. Kdy budou oficiálně zveřejněny, ale odmítají uvést. Za zdržení sčítacích procedur podle volebních komisí může mimořádně velký počet hlasů odevzdaných mimo oficiální volební místnosti. Podle místních pravidel lidé mohli hlasovat elektronicky, v zastoupení nebo poštou. Situaci zkomplikoval i fakt, že volby byly poměrně složité - kromě odevzdání hlasu pro prezidentské kandidáty voliči hlasovali i v 11 referendech o navrhovaných ústavních změnách. Před volebními místnostmi se proto tvořily dlouhé fronty, někteří lidé prý čekali až šest hodin.

Federální úřady mohou navzdory výsledkům referenda marihuanu zakázat

Ve státech Washington a Colorado si v úterním referendu voliči odhlasovali legalizaci marihuany, federální orgány jsou ale prý připraveny jejich rozhodnutí napadnout. Přímo sice nesdělily, že by se chystaly postavit proti výsledkům referenda, podle expertů ale má stát mechanismy, aby omezil míru beztrestného nakládání s drogou. V USA je užívání a držení marihuany podle federálních zákonů zločinem. Nicméně 17 států umožňuje její lékařské použití a další státy rozhodly, že držení marihuany je jen přestupkem.

Pokud by byla vyslyšena vůle voličů, oba státy se stanou prvními v USA, kde bude užívání této drogy i pro rekreační účely legální. Pro osobní potřebu by mohli lidé starší 21 let ve státě Washington držet až unci (asi 28 gramů) marihuany, což je skoro dvakrát tolik, než je od roku 2010 povoleno v Česku (15 gramů). O legalizaci marihuany hlasovali v úterý i voliči v Oregonu, návrh ale neuspěl.

Marihuana
Zdroj: ČTK/AP/Ted S. Warren

Demokratičtí guvernéři ze států Colorado a Washington osobně pro beztrestné užívání a držení marihuany nejsou, shodně ale říkají, že respektují rozhodnutí voličů. Prezident Barack Obama stojí mezi dvěma stranami - jeho mladí levicoví voliči většinou legalizaci podporují, proto by neměl reagovat přísně. Zároveň je ale pod tlakem protidrogových organizací.

V Kongresu zasedne rekordní počet žen

Po úterních amerických volbách v tradičně mužském Kongresu zasedne rekordní počet žen. Ve stohlavé horní komoře Senátu bude dvacet žen a nejméně 81 jich zasedne do Sněmovny reprezentantů o 435 křeslech. V posledních dvaceti letech se počet žen v Kongresu zdvojnásobil. Například stát New Hampshire bude mít nyní guvernérku a v Kongresu výlučně ženské zastoupení. Ženy se více soustředí na sociální témata v politice a mají blíže k demokratům, což to mohlo pomoci i znovuzvolení Baracka Obamy.

Kdo bude v nové americké vládě?

Baracka Obamu nyní čeká vytvoření nového vládního týmu. Dosavadní ministryně zahraničí Hillary Clintonová oznámila, že odejde v lednu 2013, ale mohla by zůstat o pár týdnů déle, aby dala Obamovi čas pro změny v administrativě. Očekává se, že brzy po ní odejde i ministr obrany Leon Panetta, zatímco šéf CIA David Petraeus by měl zůstat.

Favoritkou na novou ministryni zahraničí je americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová. Čelila by ale obtížnému schvalování v Senátu kvůli ostré kritice, které byla vystavena kvůli nejistému vysvětlování okolností útoku na americký konzulát v libyjském Benghází. Uchazeči o nového šéfa americké diplomacie jsou i nynější Obamův bezpečnostní poradce Tom Donilon a bývalý republikánský senátor Chuck Hagel. Šance dalšího favorita, předsedy senátního zahraničního výboru Johna Kerryho, ohrožuje senátní politika. Kdyby se stal ministrem, v doplňovacích volbách na jeho uvolněné senátorské místo ve státě Massachusetts by totiž mohl vyhrát republikán. Jako o možném novém ministrovi zahraničí se mluví i o náměstkovi Clintonové Williamu Burnsovi a o bývalém guvernérovi státu Utah a Obamově velvyslanci v Číně Jonu Huntsmanovi, který se letos neúspěšně zúčastnil republikánských prezidentských primárek.

Pokud jde o Pentagon, jsou spekulace mnohem omezenější. Možností je Panettův náměstek Ashton Carter, stejně jako bývalá náměstkyně pro politické záležitosti Michele Flournoyová, která by byla první ženou ve funkci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po přívalových povodních jsou v Nepálu a Tibetu mrtví a stovky pohřešovaných

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo při přívalových povodních a sesuvu půdy na hranici Nepálu a Tibetu, uvedla stanice BBC s odvoláním na nepálskou policii. Nepálská správa cestovního ruchu zároveň eviduje 384 pohřešovaných cestovatelů, z nichž 291 jsou cizinci. Záchranné práce pokračují, uvedla agentura Reuters.
před 12 mminutami

Při požáru pákistánské nemocnice zemřelo čtrnáct novorozenců

Při požáru nemocnice v pákistánské metropoli Islámábádu zemřelo nejméně čtrnáct novorozenců, informují agentury AFP či AP s odvoláním na místní úřady. Některá pákistánská média dříve psala o patnácti obětech. Příčinou tragédie byla závada na klimatizaci.
07:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spojenými státy hýbe Trumpova „lidská tiskárna“ Harpová

Americká média už delší dobu rozebírají kontroverze kolem poradkyně amerického prezidenta Donalda Trumpa Natalie Harpové. Pětatřicetiletá „zapomenutá Američanka z Kalifornie“, která tvrdí, že jí Trump zachránil život, měla pracovat v Bílém domě rok bez prověrky. Stanice CNN rovněž zjistila, že Harpová při útoku na Kapitol v roce 2021 psala příspěvky na Trumpovu podporu. Mluví se o ní jako o nejbližší a nejoddanější poradkyni amerického prezidenta.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové útočili v Černihivu, Ukrajina zasáhla sklad Wildberries i rafinerii

Nejméně dva lidé včetně čtyřleté holčičky přišli o život při ruském útoku na Černihiv na severu Ukrajiny, oznámily tamní úřady. Gubernátor ruské Lipecké oblasti Igor Artamonov tvrdí, že ukrajinský dronový útok si vyžádal také dvě oběti. Ukrajinské drony také znovu zaútočily na sklad největšího ruského internetového prodejce Wildberries v Tambovské oblasti, který následně vzplál. Útok potvrdila společnost. Kyjev zasáhl i rafinerii ve městě Kstovo.
10:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoOchranné sítě v Záporoží chrání civilisty i raněné vojáky před ruskými útoky

Záporožská oblast čelí pravidelně ruským útokům. Jen během toho nočního, kdy město zasáhla letecká puma, zemřeli nejméně dva lidé. Největší problém tam způsobují bezpilotní letouny, které Moskva využívá i k úderům na civilisty. Město se snaží obyvatele chránit pomocí speciálních sítí. Jen za červenec vojáci pokryli přes dvě stě kilometrů cest. V metropoli Záporožské oblasti nazelenalá bariéra zakrývá přes 400 tisíc metrů čtverečních ulic. „Skutečně pomáhají. Díky tomu existují alespoň nějaké koridory, kterými se dá projet relativně bezpečněji,“ říká řidič Oleh, který evakuuje raněné z fronty. Síť není neprůstřelná, ale i tak dokáže drony výrazně zpomalit nebo zastavit. Kromě civilní infrastruktury zakrývá i evakuační a příjezdové trasy nebo vojenské checkpointy.
před 6 hhodinami

VideoSlovensko čekají na podzim komunální volby, zajímavý souboj slibuje Bratislava

Kromě Česka letos čekají komunální volby i Slovensko, kde proběhnou za dva měsíce. V úterý tam skončil termín pro podání kandidátek. Vedle starostů a primátorů Slováci vyberou i vedení krajů. Spojené hlasování proběhne historicky teprve podruhé. Takzvané spojené volby měly ušetřit náklady, což se dle expertů příliš nepodařilo. Zamýšlené zvýšení zájmu voličů se projevilo pouze ve volbách krajských. Zajímavý souboj letos slibuje Bratislava. Dlouholetému primátorovi Matúšovi Vallovi (Team Bratislava) se postaví ministr dopravy Jozef Ráž mladší (za Smer), pocházející ze slavné rodiny hudebníků. „Po osmi letech je možná čas na nový impulz,“ řekl dříve Ráž mladší, který do voleb formálně půjde jako nezávislý kandidát. Favoritem je ale nadále Vallo, za kterým stojí hned několik opozičních stran.
před 8 hhodinami

Republikánské primárky v Jižní Karolíně vyhrála sestra zesnulého senátora Grahama

Sestra nedávno zesnulého amerického senátora Lindseye Grahama – Darline – získala republikánskou nominaci pro listopadové kongresové volby, v nichž budou Američané vybírat jeho nástupce. Grahamová se po smrti bratra stala prozatímní senátorkou do konce volebního období, v primárkách ve státě Jižní Karolína porazila kongresmana Ralpha Normana, informovaly agentury AP a Reuters.
před 8 hhodinami

USA nechystají nové útoky na Írán, řekl Rubio spojencům

USA nyní nechystají nové útoky na Írán, tlak na něj budou vyvíjet jiným způsobem, řekl podle zpravodajského webu Axios americký ministr zahraničí Marco Rubio kolegům ze spojeneckých zemí. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí naopak do Washingtonu vzkázal, že jestli se chtějí USA dočkat otevření Hormuzského průlivu, musí napravit své chyby a plnit závazky, napsala agentura Reuters.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.