Měl jsem to tušit, omluvil se Johnson za večírek během pandemie. Opozice žádá rezignaci

Britský premiér Boris Johnson připustil svou účast na předloňském květnovém večírku v premiérském sídle v Downing Street a omluvil se za ni. Údajně se domníval, že jde o pracovní setkání, které odpovídá tehdejším společenským restrikcím, jež jeho vláda vyhlásila ve snaze zpomalit šíření koronaviru. Šéf opozičních labouristů Keir Starmer jeho vysvětlení v Dolní sněmovně označil za směšné a urážlivé a vyzval jej k rezignaci.

„Šel jsem do zahrady 20. května po šesté hodině, abych poděkoval skupinám zaměstnanců, načež jsem se po 25 minutách vrátil do své kanceláře a pokračoval v práci,“ prohlásil Johnson. „Když se na to dívám zpětně, měl jsem všem říci, ať jdou zpátky dovnitř,“ připustil premiér před poslanci.

Událost podle něj zřejmě byla formálně v rámci tehdejších pravidel pro shromažďování, ve svém projevu označil zahrady premiérské rezidence za „nástavbu kanceláří“. Johnson však řekl, že měl tušit, že se to milionům lidí bude jevit jinak.

Šéf labouristů Starmer následně prohlásil, že Johnson ohledně své účasti na večírku několik měsíců klamal veřejnost. Jeho omluvu označil za „ubohé vystoupení muže zahnaného do kouta“.

„Jeho obhajoba, že si neuvědomil, že je na večírku, je tak směšná, že jí ve skutečnosti uráží britskou veřejnost. Konečně byl donucen přiznat, co všichni věděli, že když byla celá země zavřená, tak pořádal alkoholové večírky v Downing Street. Večírek skončil. Zachová se slušně a rezignuje?“ tázal se opoziční lídr.

Johnson následně opozici vyzval, aby počkala na závěry vyšetřování vládní úřednice Sue Grayové, která dostala na starost prověření nejméně pěti údajných večírků, které se v loňském roce během uzávěr konaly ve vládních budovách. Kromě zahradních setkání se jednalo o vánoční večírky či popracovní setkání zaměstnanců. Grayová má vydat svou zprávu do konce měsíce.

Vezměte si alkohol a užijte si počasí

Opoziční zákonodárci již několik dní vyzývají Johnsona k rezignaci, ve stejném duchu se nicméně vyjádřili i někteří vládní poslanci, podle nichž by měl premiér odstoupit, pokud se prokáže, že porušil koronavirové restrikce.

„Jeho přežití nyní visí na vlásku,“ cituje Reuters nejmenovaného dlouholetého konzervativního zákonodárce. Podle dvou bleskových průzkumů veřejného mínění provedených v úterý se asi polovina dotazovaných domnívá, že by měl Johnson odstoupit.

Na premiérově zahradě se podle médií sešlo předloni na jaře asi čtyřicet zaměstnanců, mezi něž přišel i samotný Johnson a jeho manželka Carrie. V té době se spolu podle vládních nařízení nesměli stýkat více než dva lidé z různých domácností a to pouze venku za dodržování rozestupu dvou metrů. Byly také zavřené školy, bary či restaurace.

Podle e-mailu, k němuž se dostala stanice ITV, poslal 20. května 2020 hlavní tajemník premiéra Martin Reynolds více než stovce zaměstnanců z Downing Street e-mail, v němž je vyzval, aby si na večírek přinesli vlastní alkohol a využili krásného počasí.

Johnson pod tlakem

Britská média nynější kauzu označují za dosud největší výzvu pro Johnsonovo setrvání v premiérském křesle. Pokud by se mezi vládními konzervativci našlo 54 poslanců, které Johnson nepřesvědčil, mohli by mu vyjádřit nedůvěru a zahájit hlasování o tom, zda má zůstat v premiérském křesle.

To by sice ještě automaticky neznamenalo Johnsonův konec, nynější aféra by však podle politické editorky stanice Sky News Beth Rigbyové mohla nenávratně otřást jeho obrazem u veřejnosti. „I když to překoná, co se stane s volební podporou? Dokáže si znovu získat důvěru veřejnosti?“ nadnesla.

Johnson se přitom potýká s řadou dalších problémů, roste nespokojenost se způsobem, jímž vláda bojuje proti koronaviru, či například s rostoucími cenami energií. Konzervativci rovněž v prosinci přišli o křeslo v parlamentu ve volebním obvodu, které předtím stabilně drželi téměř 200 let. Zmizel rovněž pohodlný náskok v průzkumech veřejného mínění, který si poměrně dlouho drželi před labouristy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí pět zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled