Kardinál Pell věděl o zneužívání dětí, uvedla australská komise. Podle ní takto hřešilo sedm procent kněžích

Australský kardinál George Pell věděl o sexuálním zneužívání mladistvých kněžími v Austrálii, nepodnikl ale žádné kroky, aby mu zabránil. Uvedla to australská královská komise, která byla vyšetřením případů pověřena. Její šetření skončilo už v roce 2017, informace týkající se Pella byly však zveřejněny až ve čtvrtek, napsal zpravodajský server BBC News.

Dřívějšímu publikování bránil fakt, že sám Pell, který byl do loňského února jako prefekt ekonomického sekretariátu třetím mužem Vatikánu, čelil obvinění ze sexuálního zneužívání dětí. V roce 2018 byl usvědčen ze zneužití dvou chlapců a odsouzen k šestiletému trestu vězení. Počátkem dubna ho ale australský nejvyšší soud v odvolacím řízení překvapivě zprostil obvinění.

Australská královská komise nyní zveřejnila více než sto stránek ze své zprávy. Podle dokumentu Pell věděl o pedofilních kněžích jak na počátku své kariéry, tak i v pozdějších letech, kdy zastával vyšší funkce. Pell závěry komise odmítl. „Tyto názory nejsou podpořeny žádnými důkazy,“ citoval jeho reakci server BBC.

Přesunout, zatajit

Významná část zprávy pojednávala o Pellově postoji ke knězi Geraldu Ridsdaleovi, který byl odsouzen za sexuální zneužití více než padesáti dětí a nyní si odpykává dlouholetý trest vězení.

Autoři zprávy odmítli opakované Pellovo tvrzení, že o činech svého bývalého kolegy a spolubydlícího z australského města Ballarat nic netušil. Pell se naopak podle vyšetřování přímo podílel na rozhodnutích přesouvat kněze Ridsdalea a další duchovní podezřelé ze zneužívání mladistvých mezi jednotlivými farnostmi.

„Jsme přesvědčeni, že již v roce 1973 kardinál Pell nejen věděl o sexuálním zneužívání dětí duchovními, ale rovněž zvažoval opatření, kterými by se předešlo vyzrazení,“ píše se ve zprávě.

Osm tisíc obětí

Australská královská komise, zřízená v roce 2012 k vyšetřování sexuálních zločinů na dětech spáchaných různými institucemi v Austrálii, vyslechla za pět let více než osm tisíc obětí. Dospěla k závěru, že největšího počtu těchto zločinů se dopouštěli zástupci katolických institucí. Podle vyšetřovatelů mezi roky 1950 a 2010 zneužívalo mladistvé sedm procent katolických kněžích v Austrálii.

Skandály se sexuálním zneužíváním kněžími vyvstávají v mnoha zemích. Například v Polsku vyvolal velký rozruch dokument Nikomu to neříkej, v němž tvůrci konfrontovali pachatele s jejich oběťmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“.
08:22Aktualizovánopřed 9 mminutami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 31 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 10 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami
Načítání...