Kardinál Pell věděl o zneužívání dětí, uvedla australská komise. Podle ní takto hřešilo sedm procent kněžích

Australský kardinál George Pell věděl o sexuálním zneužívání mladistvých kněžími v Austrálii, nepodnikl ale žádné kroky, aby mu zabránil. Uvedla to australská královská komise, která byla vyšetřením případů pověřena. Její šetření skončilo už v roce 2017, informace týkající se Pella byly však zveřejněny až ve čtvrtek, napsal zpravodajský server BBC News.

Dřívějšímu publikování bránil fakt, že sám Pell, který byl do loňského února jako prefekt ekonomického sekretariátu třetím mužem Vatikánu, čelil obvinění ze sexuálního zneužívání dětí. V roce 2018 byl usvědčen ze zneužití dvou chlapců a odsouzen k šestiletému trestu vězení. Počátkem dubna ho ale australský nejvyšší soud v odvolacím řízení překvapivě zprostil obvinění.

Australská královská komise nyní zveřejnila více než sto stránek ze své zprávy. Podle dokumentu Pell věděl o pedofilních kněžích jak na počátku své kariéry, tak i v pozdějších letech, kdy zastával vyšší funkce. Pell závěry komise odmítl. „Tyto názory nejsou podpořeny žádnými důkazy,“ citoval jeho reakci server BBC.

Přesunout, zatajit

Významná část zprávy pojednávala o Pellově postoji ke knězi Geraldu Ridsdaleovi, který byl odsouzen za sexuální zneužití více než padesáti dětí a nyní si odpykává dlouholetý trest vězení.

Autoři zprávy odmítli opakované Pellovo tvrzení, že o činech svého bývalého kolegy a spolubydlícího z australského města Ballarat nic netušil. Pell se naopak podle vyšetřování přímo podílel na rozhodnutích přesouvat kněze Ridsdalea a další duchovní podezřelé ze zneužívání mladistvých mezi jednotlivými farnostmi.

„Jsme přesvědčeni, že již v roce 1973 kardinál Pell nejen věděl o sexuálním zneužívání dětí duchovními, ale rovněž zvažoval opatření, kterými by se předešlo vyzrazení,“ píše se ve zprávě.

Osm tisíc obětí

Australská královská komise, zřízená v roce 2012 k vyšetřování sexuálních zločinů na dětech spáchaných různými institucemi v Austrálii, vyslechla za pět let více než osm tisíc obětí. Dospěla k závěru, že největšího počtu těchto zločinů se dopouštěli zástupci katolických institucí. Podle vyšetřovatelů mezi roky 1950 a 2010 zneužívalo mladistvé sedm procent katolických kněžích v Austrálii.

Skandály se sexuálním zneužíváním kněžími vyvstávají v mnoha zemích. Například v Polsku vyvolal velký rozruch dokument Nikomu to neříkej, v němž tvůrci konfrontovali pachatele s jejich oběťmi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 11 mminutami

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, na 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje na padesát tisíc nezvěstných. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky. Pomoc přislíbila i řada dalších zemí včetně Česka.
04:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 3 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 4 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 5 hhodinami
Načítání...