Izrael pozastavil dohodu o přesídlení tisíců afrických běženců na Západ. Berlín ani Řím o ní nic nevědí

2 minuty
Izrael upustil od plánu deportovat tisíce běženců do Afriky
Zdroj: ČT24

Izrael v pondělí oznámil zrušení kontroverzního plánu na deportaci asi 35 tisíc afrických migrantů zpět do Afriky poté, co se dohodl s úřadem OSN pro uprchlíky na přesídlení více než 16 tisíc z nich do západních zemí. Premiér Benjamin Netanjahu jako cílové země zmínil Itálii, Německo či Kanadu. Berlín a Řím se ale vyjádřily, že o dohodě nic nevědí. Netanjahu později oznámil, že realizaci dohody odkládá.

Deportace do Afriky měly začít už v neděli, izraelský nejvyšší soud je ale verdiktem z 15. března dočasně zablokoval. Většina z desetitisíců migrantů pochází z Eritreje, jejíž vládu obvinila OSN ze zločinů proti lidskosti, a z Jižního Súdánu zmítaného už pátým rokem občanskou válkou.

Běženci tvrdí, že z Afriky je vyhnalo ohrožení ve vlastní zemi, Izrael je ale označuje za ekonomické migranty a tvrdí, že nemá povinnost udělit jim azyl. V únoru dostali uprchlíci jen dvě možnosti – buď do dvou měsíců zemi opustí a dostanou letenku do některé z afrických zemí a 3500 dolarů, nebo je čeká vězení.

Podle nové dohody s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) má být více než 16 tisíc Afričanů přesídleno do „různých západních zemí, které je jsou ochotny přijmout“.

UNHCR dohodu potvrdil, ale zároveň upozornil, že konkrétní cílové státy zatím vybrány nebyly. Zbylí migranti dostanou v Izraeli trvalý pobyt, uvádějí izraelská média.

Úřad premiéra Netanjahua označil dohodu za „bezprecedentní“ a oznámil, že její body budou naplňovány ve třech fázích v průběhu příštích pěti let. V pondělí večer ale Netanjahu oznámil, že zavedení dohody do praxe odkládá a další postup bude konzultovat s ministrem vnitra a setká se s odpůrci projektu. Odpor mezi některými Izraelci vyvolala druhá část dohody, podle které se zbylé tisíce migrantů měly integrovat v Izraeli za peníze OSN.

„Dohoda odvrací hrozbu nuceného vyhoštění do nejmenovaných afrických zemí, přičemž panovalo přesvědčení, že se jedná o Rwandu a Ugandu, se kterými dosáhl Izrael tajné dohody,“ napsala dříve AP. 

Řada běženců chtěla zůstat v Izraeli za každou cenu. „Není moc na výběr, ale raději půjdu do vězení, pokud bude třeba, protože ve vězení budu aspoň naživu,“ okomentoval nyní již zrušený plán migrant z Eritreje Halofom Sultan. 

Proti původnímu plánu vlády se konala řada demonstrací a k jeho přehodnocení vyzývala sdružení lékařů, akademiků, básníků, rabínů či obětí holocaustu. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Izrael obvinil z porušování mezinárodních dohod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...