Italský exministr vnitra nebude souzen kvůli blokaci lodě s migranty. Čeká ho ale jiný proces

Bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini nepůjde před soud kvůli zablokování lodě pobřežní hlídky se zachráněnými migranty. Během pátku o tom rozhodl předběžný soud v Katánii. Salvini obvinění související s touto kauzou dlouhodobě odmítá, bude však souzen kvůli podobnému případu, který se týká plavidla nevládní organizace Open Arms.

Někdejší ministr vnitra Salvini čelil obvinění z omezování osobní svobody. Několik dní totiž bránil přistání lodě italské pobřežní hlídky Gregoretti, jež měla na palubě zhruba 130 migrantů zachráněných v moři. Plavidlo čekalo na přistání od 27. do 31. července 2019. Zakotvit mohlo až poté, co vláda vyjednala přerozdělení uprchlíků mezi jiné evropské země.

Výsledek soudu není překvapivý, napsala ČTK. Státní zástupce Andrea Bonomo v závěrečné řeči prohlásil, že exministr svým rozhodnutím neporušil italské zákony ani mezinárodní úmluvy. Rozhodnutí ponechat Gregoretti několik dnů na moři podle něho vláda přijala kolektivně.

Salviniho advokátka Giulia Bongiornová tvrdí, že její klient neměl být vůbec vyšetřován. Pokračování procesu nicméně požadovali zástupci několika migrantů a sdružení na ochranu lidských práv.

Exministr půjde před soud kvůli jiné kauze

Salvini páteční rozhodnutí přivítal. Podle něj soudce nepodlehl tlakům na zahájení procesu. Tvrdí, že obvinění, která byla proti němu vznesena, iniciovala levice. Levicové strany a Hnutí pěti hvězd, se kterým exministrova partaj Liga vládla v letech 2018 a 2019, zbavily bývalého ministra imunity a umožnily tak jeho trestní stíhání.

Soud se Salvinim však začne v případě lodi katalánské nevládní organizace Open Arms, kterou italské úřady nechaly čekat několik dní na moři v srpnu roku 2019. V polovině dubna o tom rozhodl předběžný soud v Palermu. Žalobci se domnívají, že bývalý ministr se dopustil trestného činu omezování osobní svobody, což politik odmítá.

„Jsem naprosto klidný, když to nebyl únos osob v Katánii, tak nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak v Palermu,“ dodal Salvini. Hrozí mu až 15 let vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...