Irští přepravci se plaví rovnou do Cherbourgu. Vyhýbají se tak zdlouhavým celním procedurám v Anglii

3 minuty
Brexit přístavu Cherbourg prospěl
Zdroj: ČT24

Ani půl roku od brexitu neproudí zboží mezi Velkou Británií a Evropskou unií hladce. Na nutnosti potíže vyřešit se v Londýně shodla i německá kancléřka s britským premiérem. Některým městům přitom komplikace v obchodní výměně pomohly. Vzrostl třeba význam donedávna opomíjeného francouzského přístavu Cherbourg.

Brexit postavil Cherbourg na nohy, stal se oblíbenou destinací hlavně pro irské přepravce, kteří se chtějí vyhnout zdlouhavým celním procedurám v Anglii. A míří proto do dosud málo využívaného přístavu v Normandii.

„Přeprava kamionů se od začátku roku zvýšila trojnásobně, nárůst začal v lednu a únoru, ale podle květnových čísel se tento objem nemění,“ konstatuje ředitel přístavu v Cherbourgu Yannick Millet.

Na první pohled to příliš smyslu nedává. V minulosti volili Irové trasu přes Anglii, nalodili se v Doveru a dorazili do Calais. Vše trvalo kolem jedenácti hodin. Teď si cestu o šest hodin prodlužují tím, že se plaví rovnou do Cherbourgu. Tvrdí, že se jim to vyplatí.

Irové se teď plaví rovnou do Cherbourgu
Zdroj: ČT24

„V Anglii je příliš potíží kvůli clům. Když bylo dříve všechno jednodušší, cesta byla rychlejší, ale dnes je to katastrofa,“ vysvětlují řidiči kamionů.

Celní byrokracie v Anglii spojená s brexitem tak pomáhá přístavu vzkvétat. Za měsíc tu odbaví přibližně deset tisíc lodí. V reakci na zvýšený zájem z irské strany dokonce najímají nové pracovní síly.

V protikladu s obchodní výměnou je ale výrazně složitější osobní přeprava od Calais až po pobřeží Bretaně. K brexitu se připojily důsledky epidemie koronaviru a jedním z přístavů, kde to poznali téměř okamžitě, je právě Cherbourg. „V přepravě osob jsou následky citelné. Linka Brittany Ferry, která měla být v provozu od června, bude otevřena až na konci měsíce, takže spojení s Anglií prakticky neexistuje,“ potvrzuje Millet.

Situace se může změnit až se zlepšením epidemické situace. Při dopravě zboží zatím volí přepravci delší trasu před celními komplikacemi, kvůli kterým by museli řidiči čekat v přístavech víc než několik hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
10:50Aktualizovánopřed 58 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 2 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
19:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...