Hongkongské letiště zrušilo všechny lety. Podle Pekingu mají protesty teroristické tendence

Nahrávám video

Mezinárodní letiště v Hongkongu zrušilo kvůli protestům, které už čtvrtým dnem pokračují na jeho hlavním terminálu, všechny pondělní spoje. Tisícovky protestujících podle vedení letiště výrazně narušují jeho fungování. Podle letištní správy bude provoz obnoven v úterý ráno místního času. Demonstrace v Hongkongu začaly před dvěma měsíci kvůli projednávání sporného zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Podle Pekingu začínají mít protesty teroristické tendence.

„Zrušeny byly všechny odlety kromě těch, které už byly odbaveny. Přistání bude povoleno pouze letadlům, která už do Hongkongu míří,“ oznámilo vedení mezinárodního letiště, kterým loni prošlo kolem 75 milionů cestujících. Letiště patří mezi deset nejvytíženějších na světě.

Kvůli demonstracím jsou ucpány příjezdové silnice k letišti a obsazeny jsou i přilehlé parkovací plochy. Úřady proto vyzvaly veřejnost, aby k letišti nejezdila.

Nahrávám video

V příletové hale už od pátku sedí tisíce demonstrantů, kteří přijíždějícím turistům vysvětlují význam prodemokratických protestů, které ve městě probíhají už od června. Dav oblečený převážně v černé drží v rukou cedule a rozdává letáky.

„Uplatňujeme tady svobodu slova, kterou v současné době stále máme. Je to jedna z věcí, které se snažíme udržet. Hodnota, kterou jsme se jako občané Hongkongu naučili střežit,“ uvedla jedna z účastnic happeningu na letišti.

Hongkongské aerolinky Cathay v dopise upozornily své zaměstnance, že nebudou tolerovat jejich zapojení do „nelegálních protestů“ a pohrozily jim propuštěním v případě, že tak učiní. Čínský úřad pro civilní letectví vůči společnosti zároveň vznesl požadavek, aby zakázala létat do pevninské Číny těm zaměstnancům, kteří demonstrace podporují. Akcie firmy na hongkongské burze odpoledne v důsledku krize ztrácely bezmála pět procent.

Nahrávám video

Řada protestujících s sebou přinesla plakáty, na nichž odsuzuje nedělní násilný zákrok policie proti lidem demonstrujícím v centru města. Poprvé během deseti týdnů demonstrací nasadili policisté donucovací prostředky v uzavřeném prostoru.

V jedné ze stanic metra použili slzný plyn a do davu stříleli z bezprostřední blízkosti gumovými projektily. Na sociálních sítích se okamžitě začaly šířit záběry ženy s krvácejícím okem po zásahu právě jednou z gumových střel. 

„Hongkong zažil nejtemnější víkend ve svých novodobých dějinách. Viděli jsme, jak se stanice proměnila v plynovou komoru,“ prohlásila mluvčí protestního hnutí Catrina Koová.

V ulicích pak demonstranti vytáhli proti těžkooděncům cihly a zápalné lahve. Ranění jsou na obou stranách. Od počátku protestů bylo zadrženo už šest stovek lidí.

Podle mluvčího čínského státního úřadu pro Hongkong a Macao radikální demonstranti proti policii několikrát použili nebezpečné zbraně, například Molotovovy koktejly. Útok na policii podle úřadu ukazuje na první známky terorismu.

Úřady mohou vyhlásit zákaz vycházení

Už nyní na řadě míst demonstranti neváhají porušit zákaz pochodů a město varuje, že by mohlo sáhnout ještě k tvrdším postihům. „V předpisech o veřejném pořádku existuje část, která umožňuje výkonné vládě uvalit na obyvatele Hongkongu zákaz vycházení,“ upřesňuje právník Lawrence Ma.

Policie také představila nová vodní děla. Ve městě je naposledy použila při takzvané deštníkové revoluci před pěti lety. „Máme zcela jasná nařízení pro jejich použití. Na řadu mají přijít jen při opravdu rozsáhlých veřejných nepokojích,“ tvrdí zástupce velitele hongkongské policie Čchan Kin Kwok.

„Utratili přes 16 milionů hongkongských dolarů za dva vozy, ale policie je přitom vyzbrojená tak, že po vás může střílet z jednoho až dvou metrů jako na popravišti,“ reagovala opoziční poslankyně Claudia Moová.

Hongkongská policie představila nová vodní děla
Zdroj: Thomas Peter/Reuters

Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že je „krajně znepokojen“ událostmi v Hongkongu, a čínské úřady vyzval, aby reagovaly uměřeně.

Spojené státy po tvrdých policejních zákrocích vyzvaly čínské úřady i demonstranty, aby se „vyvarovali násilí“.

Prezident Donald Trump se podle agentury AFP zatím k protestům v Hongkongu příliš nevyjadřuje. Již dříve uvedl, že Peking nepotřebuje radit a že si protesty musí vyřešit sám. Podle čínského disidenta Aj Wej-Weje žijícího v německém exilu tím americký prezident vyslal „velmi špatný signál“ boji za svobodu slova. Řekl také, že postup policie vůči demonstrantům po Trumpových slovech viditelně přitvrdil.

Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, čelí největší politické krizi za desítky let. To, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek na větší demokratičnost politického systému a na odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové. Mezi požadavky se objevuje také omezení vstupu turistů z pevninské Číny do Hongkongu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 2 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 4 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 5 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 6 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 12 hhodinami
Načítání...