Fronty a nedostatek odběrových míst. Celostátní plošné testování na Slovensku provází problémy

Dlouhé fronty a problémy provázely na Slovensku zahájení plošného testování obyvatel na koronavirus, které potrvá do nedělního večera. Už před oficiálním startem ojedinělé akce svého druhu v Evropě čekali zejména ve větších městech lidé v řadě, armádě se pak i kvůli chybějícím zdravotníkům nepodařilo včas otevřít všechna testovací místa. Později se situace zlepšila. Podle premiéra Igora Matoviče bude otestován každý zájemce. Účast na testování je dobrovolná, podle rozhodnutí vlády se ale na obyvatele s negativním výsledkem testu od pondělí nebude vztahovat zákaz vycházení.

 „Každý, kdo se chce testování zúčastnit, se určitě dostane na řadu. Nechoďte na odběrová místa, kde jsou velké fronty, vpodvečer bude prázdno a v neděli ještě víc,“ napsal na sociálních sítích Matovič.

Úvodní fáze testování obyvatel starších deseti let se na Slovensku uskutečnila minulý týden ve čtyřech okresech na severu a východě země - podařilo se odhalit na 5594 nakažených. To představovalo bezmála čtyři procenta z celkového počtu téměř 141 tisíc otestovaných. Matovič odhadl, že celostátní testování potvrdí koronavirus u asi dvou procent otestovaných.

Dlouhé fronty čekajících na testy hlásili v sobotu představitelé vícero měst či obcí z různých regionů. Rovněž vybízeli obyvatele, aby raději přišli později. Bratislavský magistrát ráno uvedl, že místy musejí lidé na podstoupení testu ve slovenské metropoli čekat až tři hodiny. Armáda, která celou akci organizuje, dříve odhadla, že za hodinu dokážou zdravotníci na jednom místě otestovat 35 lidí.

„Všude se momentálně tvoří dlouhé fronty na několik hodin, doporučujeme odložit příchod na odběrná místa na odpoledne,“ napsal na sociálních sítích primátor západoslovenského města Hlohovec a poslanec parlamentu za vládní stranu Za lidi Miroslav Kollár. Dodal, že armáda, která celou akci organizuje, ve městě dokázala včas otevřít jen polovinu naplánovaných míst k testování, další by měla fungovat později. 

„Přijďte se otestovat, je potřeba se semknout,“ vzkázal Krajčí

„Přijďte se nechat otestovat. Jsme v situaci, kdy je potřeba se semknout a zastavit šíření viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Máme jednu z posledních příležitostí, jak dokázat zlomit křivku růstu počtu infikovaných a zastavit nápor na naše nemocnice, které se nebezpečně zaplňují,“ vzkázal Slovákům ministr zdravotnictví Marek Krajčí, který jako lékař spolu s chotí přišel pomáhat s testováním na jednom z odběrových míst ve slovenské metropoli.

Předseda slovenské vlády uvedl, že dvě hodiny po zahájení plošného testování bylo kompletních přes 97 procent plánovaného počtu testovacích týmů. Právě nedostatek zdravotnického personálu, který při testech provádí výtěru z nosu, nejvíce komplikoval přípravu celé akce. Premiér proto již dříve zdravotníkům slíbil vyšší odměnu za pomoc při testování.

Matovičův kabinet si od akce slibuje odhalení ohnisek nákazy koronavirem poté, co počty nakažených v pětimilionové zemi začaly v říjnu výrazněji stoupat. Úvodní fáze testování obyvatel starších deseti let se uskutečnila minulý týden ve čtyřech okresech na severu a východě země, kde se podařilo odhalit na 5594 nakažených. To představovalo bezmála čtyři procenta z celkového počtu téměř 141 tisíc otestovaných. Matovič odhadl, že celostátní testování potvrdí koronavirus u asi dvou procent otestovaných.

Slovenská armáda do poslední chvíle hledala zdravotníky k zajištění testování. Vyslání svých mediků na pomoc Slovensku přislíbily Maďarsko a Rakousko. Armáda plánovala sestavit na 4900 odběrových týmů, které kromě zdravotníků tvoří také vojáci, policisté či administrativní personál.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ještě během pátku, kdy armáda hlásila výraznější nedostatek zdravotníků k testování obyvatel, řekla, že akce není řádně připravena a hrozí nedostatek kapacity na otestování všech zájemců. Vybídla proto vládu, aby upravila podmínky nařízení o výrazném omezení volného pohybu osob.

K plošnému otestování obyvatel zakoupilo Slovensko antigenní testy. Ty jsou méně přesné než laboratorní PCR testy, protože neodhalí infekci u všech nakažených, zároveň ale ukážou výsledek již během zhruba čtvrt hodiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled