Evropská myšlenka se nám rozpadá před očima, varuje třicítka osobností včetně Kundery

Tři desítky osobností vyzvaly v manifestu zveřejněném několika evropskými deníky k záchraně Evropy a varovaly před narůstajícím vlivem populismu. Historici a spisovatelé z dvacítky zemí, včetně francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery a jeho indicko-britského kolegy Salmana Rushdieho, se ve výzvě zmínili i o obavách z brexitu a z výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu.

„Musíme bojovat za evropskou myšlenku, jinak se budeme dívat, jak mizí pod vlnou populismu,“ píše se mimo jiné v textu, jehož autorem je francouzský filozof Bernard-Henri Lévy. Podepsáni jsou pod ním také rakouská dramatička Elfriede Jelineková, turecký spisovatel Orhan Pamuk, britský spisovatel Ian McEwan či polský historik Adam Michnik.

„Evropa je ve větším nebezpečí, než kdy byla za posledních 70 let… Pokud jde o Británii, doufám, že bude mít parlament ještě odvahu vyzvat ke druhému referendu. To by mohlo zemi zachránit před kalamitou brexitu a také nastoupit dlouhou cestu k záchraně EU,“ uvedl spisovatel Rushdie.

Nová bitva o civilizaci

Manifest vyzývá k akci „v předvečer voleb“, které se podle něj nesmí ponechat v rukou těch, kteří „pohřbí evropskou myšlenku“. „Naléhavě musíme bít na poplach proti žhářům duše a ducha, kteří si od Paříže po Řím, se zastávkami v Barceloně, Budapešti, Drážďanech, Vídni a Varšavě, chtějí udělat táborák z našich svobod,“ píše se také v manifestu.

Jeho signatáři se označují za „evropské vlastence, kteří chápou, co je nyní v sázce“, a varují před falešnými proroky útočícími na Evropu.

Tři čtvrtiny století po porážce fašismu a 30 let po pádu Berlínské zdi nyní bojujeme novou bitvu za civilizaci.
Z manifestu Fight for Europe

Evropu opustili spojenci, kteří ji dříve zachraňovali

„Evropa byla opuštěna dvěma velkými spojenci, kteří ji v minulém století dvakrát zachránili před sebevraždou – jeden z nich je za Lamanšským průlivem a druhý za Atlantikem. Kontinent je zranitelný vůči nestoudnému zasahování Kremlu. Evropská myšlenka se nám rozpadá před očima,“ píše se též v textu.

Manifest vyzývá k akci před volbami do Evropského parlamentu, které budou letos v květnu. „Pokud se něco nezmění, tyto volby budou největší kalamitou, jakou jsme kdy poznali. Pro ty, kteří stále věří v odkaz Erasma, Danteho, Goetha a Komenského, to bude potupná porážka. Politika pohrdání inteligencí a kulturou bude triumfovat, dojde k explozi xenofobie a antisemitismu,“ varují signatáři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 27 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...