Adam Michnik

Před třiceti lety musel komunistický režim v Československu přihlížet tomu, jak čtveřice polských disidentů vykřikuje v centru Prahy hesla o svobodě a konci sovětského bloku. Šlo o zástupce Solidarity, kteří se ovšem začátkem léta v částečně demokratických volbách stali polskými poslanci. Situace u nás byla jiná a do pádu režimu ještě zbývaly dlouhé měsíce.

Ve sledu bouřlivých událostí roku 1989 vedoucích k pádu komunistického panství ve státech tehdejšího východního bloku zaujímají přední místo takzvané kulaté stoly v Polsku. V nich poprvé vládnoucí strana připustila oficiální dialog s opozicí. Rozhovory byly zahájeny 6. února 1989 ve Varšavě. Jak se později ukázalo, staly se kulaté stoly modelem pro předání moci i v dalších sovětských satelitech včetně Československa (a s výjimkou Rumunska).

Tři desítky osobností vyzvaly v manifestu zveřejněném několika evropskými deníky k záchraně Evropy a varovaly před narůstajícím vlivem populismu. Historici a spisovatelé z dvacítky zemí, včetně francouzského spisovatele českého původu Milana Kundery a jeho indicko-britského kolegy Salmana Rushdieho, se ve výzvě zmínili i o obavách z brexitu a z výsledku květnových voleb do Evropského parlamentu.