Europoslankyně a regionální politik bojují o post jedničky maďarské opozice

3 minuty
Události: V Maďarsku vrcholí primárky opozice
Zdroj: ČT24

V Maďarsku končí druhé kolo opozičních primárek. Voliči v něm rozhodují, kdo bude na jaře v čele společné kandidátky pro parlamentní volby. Finalisté jsou dva: europoslankyně Klára Dobrevová a komunální politik Péter Márki-Zay. O vyzyvateli Viktora Orbána by mělo být jasno nejpozději v pondělí.

Společné kandidáty v primárkách vybírala opozice už před dvěma lety v komunálních volbách. Pomohlo jí to k vítězství v Budapešti i dalších městech. Proto se rozhodla je vyzkoušet na celostátní úrovni.

Prvního kola primárek se zúčastnilo víc než 600 tisíc lidí. Tak vysoké číslo překvapilo samotné organizátory i vládní Fidesz. Také ve druhém kole se před volebními urnami stály fronty.

„Problémem Orbánovy vlády je to, že se pomalu ale jistě vzdaluje Evropské unii. Vybudovala neliberální stát, bez vlády práva, bez demokracie, bez svobodných médií,“ říká europoslankyně Klára Dobrevová, která první kolo opozičních voleb ovládla.

Jejím manželem a zároveň šéfem Demokratické opozice, za kterou kandiduje, je ale kontroverzní expremiér Ferenc Gyurcsány. Pohled na jeho éru Maďary stále rozděluje.

„Pokud bude lídryní opozice Klára Dobrevová, může se mobilizovat sentiment zaměřený proti jejímu manželovi,“ varuje šéfredaktor serveru Telex.hu Szabolcs Dull.

Péter Márki-Zay
Zdroj: Marton Monus/Reuters

Nestraník Péter Márki-Zay je starostou padesátitisícového města Hódmezővásárhely na jihovýchodě země. Jeho postup do druhého kola byl překvapením. Podobně jako Orbán se profiluje jako venkovský konzervativec. „Byl jsem praktikující křesťan dřív než Fidesz, byl jsem pravicový dřív než Fidesz. Stále se k tomu hlásím. A přesto mě přišli podpořit lidé levicové orientace i ateisté, abych Fidesz porazil,“ prohlašuje Márki-Zay.

„Zdá se, že jeho příběh outsidera, který není spojený s žádnou stranou a dostal se mezi opoziční elitu, oslovuje desítky tisíc lidí,“ míná šéfredaktor Dull. V úspěch Márkiho-Zaye věří i liberální primátor Budapešti Gergely Karáscony. Z druhého kola primárek odstoupil, aby zvýšil šance na jeho vítězství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...