Množící se výhrůžky i útoky na novináře v Rusku dohnaly šéfredaktora opozičního listu Novaja gazeta k neobvyklému opatření – redaktorům chce nakoupit zbraně, které by měli k dispozici v případě nutné sebeobrany. Na webu o tom píše ruská nezávislá rádiová stanice Echo Moskvy.
„Uzavřeme dohodu o spolupráci s policií Ruské federace. Nakoupíme zbraně, novináři budou muset absolvovat kurz k získání zbrojního průkazu. Redaktorům chceme navíc poskytnout i další prostředky k sebeobraně, o kterých teď nechci mluvit,“ uvedl šéfredaktor Dmitrij Muratov v rozhovoru pro Echo Moskvy.
Útoky na média jsou podle něj teď v Rusku pravidelné. Nejnověji se terčem útoku stala v pondělí moderátorka Echa Moskvy Taťjana Felgengauerová, kterou útočník přímo v budově rádia pobodal do krku. Pachatel je nyní ve vazbě.
- Ruský opoziční list si získal pověst nezávislého média. Uznání si vydobyl investigativní žurnalistikou, která stála život několik jeho novinářů, včetně známé kritičky Kremlu Anny Politkovské. Menší podíl v listu vlastní první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který penězi z Nobelovy ceny pomohl listu v jeho začátcích.
Podle šéfredaktora Echa Moskvy Alexeje Venědiktova je to důkaz atmosféry nenávisti, která vůči novinářům v Rusku panuje. Policie by se proto měla při vyšetřování zaměřit i na lidi, kteří jsou za ni zodpovědní a kteří útoky na novináře schvalují.
„Šílenství nevzniká na prázdném místě… Lidé nežijí ve vakuu. Myslím si, že například Borise Němcova nezabil jen ten, kdo střílel, ale také atmosféra nenávisti a štvaní,“ řekl Venědiktov ve vysílání rádia. Opoziční politik Němcov, který byl v 90. letech místopředsedou vlády, byl v únoru 2015 zavražděn na mostě nedaleko Kremlu.
Venědiktov také připomněl, že kritici stanice už dříve prohlašovali, že jejím redaktorům by měli „zavřít jejich špinavá ústa“.
Šéfredaktor listu Novaja gazeta Muratov pak upozornil, že v zemi bylo v minulosti zavražděno už několik novinářů, jako například novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová či známá kritička Kremlu Anna Politkovská.
Novinářka, spisovatelka a lidskoprávní aktivistka Politkovská byla zastřelena ve výtahu svého domu v roce 2006 poté, co se vracela z nákupu.
Politkovská vydala v opozičním deníku stovky reportáží a článků zabývajících se válkou na severním Kavkaze, napojením ruských tajných služeb na čečenské islamisty i zločiny čečenských povstalců, korupcí či autokratickými tendencemi Kremlu.
Podle bývalého agenta ruských tajných služeb FSB Alexandra Litviněnka si vraždu Anny Politkovské objednal sám Vladimir Putin. Stejný názor vyjádřili i někteří novináři a dokumentaristé, jiní zmiňují jméno čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, v té době nejbližšího Putinova spojence, jehož Politkovská rovněž kritizovala.
V dubnu čelil list Novaja gazeta výhrůžkám kvůli článku o údajném pronásledování a vraždám homosexuálů v autonomním Čečensku. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je tehdy označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízela k zavraždění novinářů.
Kadyrovův mluvčí obvinění označil za lež, protože v republice se prý žádní homosexuálové nevyskytují. Čečenské ministerstvo vnitra pak označilo článek za „aprílový žert“.
Kadyrovova poradkyně pro lidská práva Cheda Saratovová podle serveru Newsru.com objasnila, že gaye v Čečensku zabijí hned po odhalení jejich orientace vlastní příbuzní, aby neutrpěla rodinná čest.
