Ruský opoziční list Novaja gazeta se obává o své novináře a další pracovníky. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je totiž označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízí k zavraždění novinářů. Novaja gazeta začátkem dubna napsala o pronásledování a zabíjení homosexuálů v Čečensku.
Novináři Novaja gazeta se kvůli článku o mučení gayů v Čečensku bojí o život
Čečenská policie v posledních týdnech zadržela přes stovku mužů „podezřelých z homosexuality“, uvedl list 1. dubna. V tajném vězení ve městě Argun, popsaném jako koncentrační tábor, byli údajně zabiti nejméně tři z nich.
Jeden z gayů řekl Guardianu, že dostával pravidelně elektrické šoky. Pokud nezačal křičet, přišlo bití dřevěnými holemi a kovovými tyčemi. Strážci mu nadávali za to, že je homosexuál a snažili se ho donutit, aby jim dal jména dalších. „Někdy se ode mě snažili získat informace, jindy se prostě jen bavili,“ konstatoval Adam.
- Ruský opoziční list si získal pověst nezávislého média. Uznání si vydobyl investigativní žurnalistikou, která stála život několik jeho novinářů, včetně známé kritičky Kremlu Anny Politkovské. Menší podíl v listu vlastní první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který penězi z Nobelovy ceny pomohl listu v jeho začátcích.
V Čečensku údajně mučí homosexuály (zdroj: ČT24)
Kadyrovův mluvčí obvinění označil za lež, protože v republice se prý žádní homosexuálové nevyskytují. Čečenské ministerstvo vnitra považuje článek za „aprílový žert“. Kadyrovova poradkyně pro lidská práva Cheda Saratovová podle serveru Newsru.com objasnila, že gaye v Čečensku zabijí hned po odhalení jejich orientace vlastní příbuzní, aby neutrpěla rodinná čest.
Aktivista: jde o bezprecedentní případ
Mezitím mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International, jakož i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzvaly Moskvu k vyšetření alarmujících zpráv a ke skoncování s pronásledováním sexuálních menšin.
„Mluvíme tu o masovém pronásledování homosexuálů, o stovkách lidí unesených úřady. To je bezprecedentní nejen v Rusku, ale v poslední době v celosvětovém měřítku. Není pochyb o tom, že máme co do činění se zločiny proti lidskosti,“ sdělil Guardianu aktivista bojující za práva homosexuálů Igor Kočetkov.
Pomoc nabízejí i členové skupiny Ruská síť LGBT, kteří v Čečensku zřídili tísňovou linku a slibují gaye v ohrožení evakuovat. „Zadržení byli biti, mučeni a znásilňováni. Máme i zprávy o úmrtích, ta by měla být tři,“ podotkla zástupkyně ředitele Human Rights Watch v Rusku Tania Loškina.
Čečenský vůdce má nepsanou dohodu s Kremlem
Kadyrova se přitom zastává Moskva. „Nemáme žádné důvěryhodné informace o jakýchkoli problémech v této záležitosti,“ řekl podle AP kremelský mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že dotyčné osoby by problém měly ohlásit na policii.
Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.
Několik stovek lidí se kvůli momentální situaci v Čečensku ve středu večer shromáždilo před ruským velvyslanectvím v Londýně, kde mávali duhovými vlajkami. Jeden z transparentů nesl nápis „Láska je láska“ v ruštině.
Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko
Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.
Ilustrační fotografie
Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.
V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.