Novináři Novaja gazeta se kvůli článku o mučení gayů v Čečensku bojí o život

Ruský opoziční list Novaja gazeta se obává o své novináře a další pracovníky. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je totiž označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízí k zavraždění novinářů. Novaja gazeta začátkem dubna napsala o pronásledování a zabíjení homosexuálů v Čečensku.

Čečenská policie v posledních týdnech zadržela přes stovku mužů „podezřelých z homosexuality“, uvedl list 1. dubna. V tajném vězení ve městě Argun, popsaném jako koncentrační tábor, byli údajně zabiti nejméně tři z nich.

Jeden z gayů řekl Guardianu, že dostával pravidelně elektrické šoky. Pokud nezačal křičet, přišlo bití dřevěnými holemi a kovovými tyčemi. Strážci mu nadávali za to, že je homosexuál a snažili se ho donutit, aby jim dal jména dalších. „Někdy se ode mě snažili získat informace, jindy se prostě jen bavili,“ konstatoval Adam.

  • Ruský opoziční list si získal pověst nezávislého média. Uznání si vydobyl investigativní žurnalistikou, která stála život několik jeho novinářů, včetně známé kritičky Kremlu Anny Politkovské. Menší podíl v listu vlastní první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který penězi z Nobelovy ceny pomohl listu v jeho začátcích.
2 minuty
V Čečensku údajně mučí homosexuály
Zdroj: ČT24

Kadyrovův mluvčí obvinění označil za lež, protože v republice se prý žádní homosexuálové nevyskytují. Čečenské ministerstvo vnitra považuje článek za „aprílový žert“. Kadyrovova poradkyně pro lidská práva Cheda Saratovová podle serveru Newsru.com objasnila, že gaye v Čečensku zabijí hned po odhalení jejich orientace vlastní příbuzní, aby neutrpěla rodinná čest.

Aktivista: jde o bezprecedentní případ

Mezitím mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International, jakož i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzvaly Moskvu k vyšetření alarmujících zpráv a ke skoncování s pronásledováním sexuálních menšin.

„Mluvíme tu o masovém pronásledování homosexuálů, o stovkách lidí unesených úřady. To je bezprecedentní nejen v Rusku, ale v poslední době v celosvětovém měřítku. Není pochyb o tom, že máme co do činění se zločiny proti lidskosti,“ sdělil Guardianu aktivista bojující za práva homosexuálů Igor Kočetkov.

Pomoc nabízejí i členové skupiny Ruská síť LGBT, kteří v Čečensku zřídili tísňovou linku a slibují gaye v ohrožení evakuovat. „Zadržení byli biti, mučeni a znásilňováni. Máme i zprávy o úmrtích, ta by měla být tři,“ podotkla zástupkyně ředitele Human Rights Watch v Rusku Tania Loškina.

Čečenský vůdce má nepsanou dohodu s Kremlem

Kadyrova se přitom zastává Moskva. „Nemáme žádné důvěryhodné informace o jakýchkoli problémech v této záležitosti,“ řekl podle AP kremelský mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že dotyčné osoby by problém měly ohlásit na policii.

Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Několik stovek lidí se kvůli momentální situaci v Čečensku ve středu večer shromáždilo před ruským velvyslanectvím v Londýně, kde mávali duhovými vlajkami. Jeden z transparentů nesl nápis „Láska je láska“ v ruštině.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Ilustrační fotografie
Zdroj: ČT24

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 50 mminutami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 54 mminutami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 4 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 11 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...