Novináři Novaja gazeta se kvůli článku o mučení gayů v Čečensku bojí o život

Ruský opoziční list Novaja gazeta se obává o své novináře a další pracovníky. Poradce čečenského vládce Ramzana Kadyrova je totiž označil v přímém přenosu na shromáždění 15 tisíc duchovních za „nepřátele naší víry a naší vlasti“. Rezoluce podle redakce vybízí k zavraždění novinářů. Novaja gazeta začátkem dubna napsala o pronásledování a zabíjení homosexuálů v Čečensku.

Čečenská policie v posledních týdnech zadržela přes stovku mužů „podezřelých z homosexuality“, uvedl list 1. dubna. V tajném vězení ve městě Argun, popsaném jako koncentrační tábor, byli údajně zabiti nejméně tři z nich.

Jeden z gayů řekl Guardianu, že dostával pravidelně elektrické šoky. Pokud nezačal křičet, přišlo bití dřevěnými holemi a kovovými tyčemi. Strážci mu nadávali za to, že je homosexuál a snažili se ho donutit, aby jim dal jména dalších. „Někdy se ode mě snažili získat informace, jindy se prostě jen bavili,“ konstatoval Adam.

  • Ruský opoziční list si získal pověst nezávislého média. Uznání si vydobyl investigativní žurnalistikou, která stála život několik jeho novinářů, včetně známé kritičky Kremlu Anny Politkovské. Menší podíl v listu vlastní první a poslední sovětský prezident Michail Gorbačov, který penězi z Nobelovy ceny pomohl listu v jeho začátcích.
Nahrávám video

Kadyrovův mluvčí obvinění označil za lež, protože v republice se prý žádní homosexuálové nevyskytují. Čečenské ministerstvo vnitra považuje článek za „aprílový žert“. Kadyrovova poradkyně pro lidská práva Cheda Saratovová podle serveru Newsru.com objasnila, že gaye v Čečensku zabijí hned po odhalení jejich orientace vlastní příbuzní, aby neutrpěla rodinná čest.

Aktivista: jde o bezprecedentní případ

Mezitím mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, jako je Amnesty International, jakož i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě či vysoký komisař OSN pro lidská práva vyzvaly Moskvu k vyšetření alarmujících zpráv a ke skoncování s pronásledováním sexuálních menšin.

„Mluvíme tu o masovém pronásledování homosexuálů, o stovkách lidí unesených úřady. To je bezprecedentní nejen v Rusku, ale v poslední době v celosvětovém měřítku. Není pochyb o tom, že máme co do činění se zločiny proti lidskosti,“ sdělil Guardianu aktivista bojující za práva homosexuálů Igor Kočetkov.

Pomoc nabízejí i členové skupiny Ruská síť LGBT, kteří v Čečensku zřídili tísňovou linku a slibují gaye v ohrožení evakuovat. „Zadržení byli biti, mučeni a znásilňováni. Máme i zprávy o úmrtích, ta by měla být tři,“ podotkla zástupkyně ředitele Human Rights Watch v Rusku Tania Loškina.

Čečenský vůdce má nepsanou dohodu s Kremlem

Kadyrova se přitom zastává Moskva. „Nemáme žádné důvěryhodné informace o jakýchkoli problémech v této záležitosti,“ řekl podle AP kremelský mluvčí Dmitrij Peskov s tím, že dotyčné osoby by problém měly ohlásit na policii.

Čečensko se stalo po dvou brutálních separatistických konfliktech v 90. letech a na počátku nového tisíciletí extrémně konzervativní zemí, a to už za Kadyrovova otce. Ramzan slibuje věrnost Putinovi a Kreml na oplátku zavírá oči před porušováním lidských práv. Kritici tvrdí, že Kadyrovovy oddíly už dlouho fungují mimo zákon.

Několik stovek lidí se kvůli momentální situaci v Čečensku ve středu večer shromáždilo před ruským velvyslanectvím v Londýně, kde mávali duhovými vlajkami. Jeden z transparentů nesl nápis „Láska je láska“ v ruštině.

Za propagandu mezi mládeží trestá i Rusko

Samotné Rusko zavedlo v roce 2013 kontroverzní zákon, který zakázal propagandu netradičních sexuálních vztahů mezi nezletilci. Kritici označují legislativu za homofobní. Putin tehdy prohlásil, že nejde o útok na homosexualitu, jež je v zemi legální, ale v první řadě o ochranu mládeže.

Ilustrační fotografie
Zdroj: ČT24

Pokuty za porušení zákona přitom sahají od čtyř tisícovek až po milion rublů (zhruba od 2400 do 600 tisíc korun). Postižen může být podle sporného zákona i cizinec, a to pokutou sahající v přepočtu až k 60 000 korunám, dvěma týdny vězení a vyhoštěním.

V Rusku přestala být homosexualita zločinem v roce 1993 a vyškrtnutí ze seznamu psychických nemocí se dočkala až v roce 1999. Hluboké předsudky však stále zůstávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.