Čína jako první na světě vypustila na oběžnou dráhu kvantový satelit, který má zabezpečit komunikaci mezi vesmírem a Zemí před hackery. Družice má podle čínských odborníků obrovský potenciál v obranné sféře pro přenos citlivých zpráv pomocí fotonů. Čína plánuje spustit celosvětovou kvantovou informační síť v roce 2030.
Čínský prezident Si Ťin-pching chce z Číny udělat vesmírnou velmoc. Nové nápady a strategie ve vědě a technice jsou podle něj povinností. „Závodí se, kdo první vyrobí kvantový satelit, a Čína se závod chystá vyhrát. Opět to ukazuje její schopnost realizovat velké a ambiciózní projekty,“ poznamenal kvantový fyzik z univerzity v Ženevě Nicolas Gisin.
Nový satelit byl vypuštěn z vesmírného střediska Ťiou-čchüan, které se nachází v poušti Gobi v odlehlé severozápadní provincii Kan-su. Družice dostala jméno Mo-c' na počest čínského filozofa z 5. století př. n. l.
Kvantové kryptografické kanály neslouží přímo k přenosu tajné informace, ale k výrobě a zároveň distribuci náhodného klíče sloužícího k dešifraci. K tomu jsou využívány fotony - kvantově provázané světelné částice.
Provázání funguje takovým způsobem, že pokud vykonáme akci nebo změříme stav jedné částice, okamžitě (bez ohledu na vzdálenost) se změna projeví na druhé částici. Jakýkoli pokus útočníka o odhalení klíče přenášeného pomocí kvantově provázaných fotonů změní stav systému. Kvantová kryptografie tak umožňuje spolehlivou detekci odposlechu.
Technologii má využívat třeba armáda
„Satelit by během své dvouleté mise měl položit základy pro bezpečnou komunikaci přenosem kvantového klíče z vesmíru na Zemi,“ uvedla oficiální tisková agentura Nová Čína. Technologie má být využívána v oblasti obrany, pro vojenské účely, ale i v oblasti financí.
Vypuštěná družice má testovat bezpečnou komunikaci mezi Pekingem a 2500 kilometrů vzdáleným Urumči, které je hlavním městem neklidné Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Fyzik mluví o posouvání hranic vědeckého poznání
Čína „očekává vytvoření globální sítě kvantové komunikace do roku 2030“, prohlásil Pchan Ťien-wej, jeden z expertů, kteří se na vypuštění nového satelitu podíleli. Fyzik věří, že se díky projektu posunou hranice vědeckého poznání.
„Myslím, že Čína má povinnost udělat něco nejen pro sebe, ale prozkoumat i něco neznámého - mnoho dalších zemí bylo na Měsíci, měly posádky do vesmíru,“ konstatoval Pchan s tím, že role Číny se změnila, když se z následovníka v oblasti IT stává jedním z lídrů budoucích úspěchů.
- Na využívání nové kvantové technologie pracují také Spojené státy, Japonsko a další země, napsala agentura AFP.
Nová vesmírná velmoc
Čína začala svůj vesmírný program výrazně rozvíjet před třinácti lety, kdy astronaut Yang Liwei obkroužil 14krát zemi. V roce 2008 se Čína stala teprve třetí zemí světa, která poslala astronauty do volného vesmíru.
Plánů ale mají Číňané v „prostoru nikoho“ mnohem více. V roce 2022 by kupříkladu chtěli mít vlastní stálou posádku na nové výzkumné stanici. Do roku 2020 chce Čína přistát s nepilotovanou sondou na odvrácené straně Měsíce. Podobná akce se doposud žádné kosmické misi nepodařila.
„Před námi jsou čtyři výzkumné mise, včetně brzké cesty na Měsíc. První je pak na Mars - v roce 2020, poté Jupiter a pak druhá cesta na Mars,“ říká Liu Tongjie, zástupce ředitele Výzkumného centra na průzkumu Měsíce.
