Čína a Rusko odposlouchávají nechráněný Trumpův mobil, píše New York Times

Čínští a ruští špioni často odposlouchávají osobní mobil prezidenta USA Donalda Trumpa, který šéf Bílého domu navzdory varování poradců používá, přestože není nijak chráněn. O aktivitách čínských a ruských zpravodajských služeb hovoří informace americké kontrarozvědky, napsal ve středu list The New York Times.

Trump byl mnohokrát upozorněn, že jeho soukromý mobil není bezpečný a že by měl používat chráněnou pevnou linku v Bílém domě. Prezident se ale svého smartphonu nehodlá vzdát, a tak bezpečnostní experti jen doufají, že ve svých telefonátech neprobírá informace podléhající utajení.

Čína se podle newyorského listu snaží z odposlechnutých rozhovorů zjistit, jak Trump uvažuje, jakým argumentům věří a komu je ochoten naslouchat. Tyto informace pak Peking využívá k tomu, aby zabránil další eskalaci obchodní války s Washingtonem. Čínští agenti sestavili seznam lidí, s nimiž Trump pravidelně hovoří, a doufají, že je budou moci využít k ovlivnění prezidenta.

Rusko tak velké úsilí nevykazuje, soudí američtí špionážní analytici. Důvodem je podle nich náklonnost, kterou Trump chová k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Trump má dva mobilní telefony chráněné. Třetí je soukromý a neupravený

The New York Times uvádí, že Trump má tři mobilní telefony. Dva z nich bezpečnostní experti náležitě upravili, aby minimalizovali možnost odposlechu. Třetí je ale soukromý a jeho technické charakteristiky jsou úplně stejné, jako je tomu u milionů jiných iPhonů. Žádný ze tří telefonů nicméně není zcela bezpečný a odolný vůči útokům hackerů.

Mobilní telefon během svého druhého mandátu používal i bývalý prezident Barack Obama. Nebylo z něj ale možné volat a neměl funkční kameru ani mikrofon. Přijímal jen elektronickou poštu z pevně určeného seznamu adres a nemohl stahovat z internetu žádné aplikace. Službu SMS nesměl Obama využívat, protože textové zprávy nelze shromažďovat a ukládat způsobem, jakým to pro každou prezidentskou komunikaci nařizuje zákon.

Na článek listu The New York Times reagovala mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Je podle ní jen dalším důkazem, že tento americký deník šíří lživé zprávy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...