Týmy českých lékařů dojíždějí už pět let do Jordánska, aby zde poskytly péči rodinám syrských uprchlíků. V rámci programu MEDEVAC posílá Česko do jordánské nemocnice své lékaře a platí i léčbu. Práci českých zdravotníků i příběhy jejich pacientů zaznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Čeští lékaři pomáhají v Jordánsku. Co je pro jejich pacienty doma běžné, syrští uprchlíci považují za zázrak
Události: Čeští lékaři pečují v Jordánsku o syrské uprchlíky (zdroj: ČT24)
Syřanka Fendie Haríríová ztratila svůj domov i zdraví. Zatímco na návrat do Sýrie si ještě bude muset nějakou dobu počkat, zrak se jí díky českým lékařům vrátil hned. „Cítím ohromný respekt a děkuji za pomoc, kterou jste mi poskytli,“ říkala Syřanka po odstranění očního zákalu.
V Evropě je tento zákrok sice rutinní záležitostí, pro běžence, kteří tráví už sedmý rok v plechových boudách uprchlických táborů, jde však o mimořádnou věc. „Jsem moc šťastný, že to takhle dopadlo,“ pochvaluje si další pacient českých oftalmologů. „Mockrát děkuji českým lékařům. Ať vám Bůh žehná,“ dodává uprchlice Halíma, která má ještě po zákroku přelepené oko.
Syřanka Halíma má díky českým lékařům zrak opět v pořádku
Dva a půl tisíce ošetřených pacientů
Programu MEDEVAC se aktuálně účastní týmy ze sedmi nemocnic: FN Hradec Králové, FN Královské Vinohrady, FN Motol, FN Olomouc, Nemocnice Na Bulovce, Ustřední vojenské nemocnice a Všeobecné fakultní nemocnice.
Za své zdraví vděčí českým lékařům už dva a půl tisíce pacientů. Během několikadenního turnusu Češi zvládnou až stovky zákroků.
Spolupráce s místními lékaři je bezproblémová, na jazykové a kulturní rozdíly ale narážejí u pacientů. „Jsou zvyklí gestikulovat a hýbat celým tělem. Pro oční operaci v místním znecitlivění je ale naprosto nutné, aby zůstali naprosto bez pohybu,“ vyjmenovává některé z obtíží přednosta oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Jiří Pašta.
Případy, se kterými se čeští lékaři doma nepotkají
U dětských pacientů je často poznat, že celý svůj život strávili v provizorních podmínkách. U dospělých se zase projevují válečné zkušenosti. „Objevujeme tu pacienty, kteří by u nás už dávno byli po operaci. Jsou to obrazy, které z běžného českého života vůbec neznáme,“ přiznává Tibor Klein z dětského kardiocentra nemocnice v Motole.
Většina ortopedických operací je buď kvůli úrazům, nebo válečným zraněním. „U léčby dětí to má spíš obecnější, humanitární rozměr,“ popisuje péči ředitel nemocnice v Ammánu Walíd al-Chalídí. Proto je také podle něj péče o děti finančně mnohem náročnější.
Jordánsko se stalo jedním z opěrných bodů české blízkovýchodní diplomacie. Kromě zdravotní péče zde Česko financuje i výstavbu ubytovacích zařízení v uprchlických táborech.
- Díky programu MEDEVAC se v českých nemocnicích léčí od 90. let lidé z oblastí postižených válečnými konflikty. Léčba je poskytována zdarma a výhradně civilistům, kteří se nacházejí ve vážném zdravotním stavu nebo jimž jejich zdravotní stav neumožňuje vést důstojný život.
- Od roku 2013 se program soustředí na vysílání lékařských týmů do zahraničí, poslední tři roky lékaři své kolegy v zahraničí i školí.
- Na Blízkém východě má humanitární program pomáhat zemím, kam se uchýlili uprchlíci, a to jak ze sousedních zemí, tak z jiných oblastí dané země. Mezi cílové státy patří Jordánsko, Libanon a Irák.
- Na Ukrajině se program letos zaměří na centrální oblast země a východní oblasti pod ukrajinskou vládní kontrolou. V afrických zemích by se měl věnovat budování zdravotnické infrastruktury, navrženy jsou Senegal, Etiopie a Maroko.
- Pro rok 2019 bylo do programu MEDEVAC vyčleněno z rozpočtu 60 milionů korun.