Sarajevo - Už týden trvají protesty v Bosně a Hercegovině. Demonstranti požadují odstoupení politiků, kteří podle nich nesou vinu na špatné ekonomické situaci a vysoké nezaměstnanosti. Jde o největší nepokoje od konce války v 90. letech. Obavy z možné nestability sdílí i sousední Chorvatsko a Srbsko. Na podporu obyvatel Bosny se postavili i lidé v Bělehradě, kteří žádali mimo jiné propuštění demonstrantů zatčených při zásazích policie.
Minulou středu se v bosenské Tuzle zvedla vlna protestů proti uzavírání továren v kdysi prosperující průmyslové oblasti. Více než čtvrtina produktivních obyvatel země nemá práci, roste chudoba a mezi politiky bují korupce, která souvisí i s neprůhlednou privatizací státních podniků, jež posléze zkrachovaly.
„Už mnoho let je federace v krizi. Ukazuje se, že Bosna a Hercegovina nemá sílu přežít, protože uvnitř neexistuje dohoda o společné existenci,“ prohlásil Milorad Dodik, prezident Republiky srbské (RS), která společně s Federací Bosny a Hercegoviny (FBaH) tvoří od konce války v roce 1995 Bosnu. V srbské části země se nedemonstruje, ale tamní opozice se snaží využít situace a vyzývá vládu k demisi.
V úterý se kolem tisícovky demonstrantů před sídlem vlády FBaH v Sarajevu domáhalo odstoupení premiéra federace Nermina Nikšiče. Ten rezignaci svou i celého kabinetu odmítl, protože by to prý způsobilo chaos. Nicméně dal najevo, že je pro předčasné volby, které by se mohly konat v květnu. Právní řád ale s něčím takovým nepočítá, takže poslanci musí nejdříve schválit příslušné změny v zákonech.
Od minulé středy, kdy demonstrace přezdívané „bosenské jaro“ v Tuzle začaly, už odstoupila vedení čtyř z deseti kantonů, na něž je FBaH rozdělena. Demisí svých regionálních vlád se domáhají i obyvatelé ostatních. Ve čtvrtek a zejména v pátek, kdy se protestovalo ve více než 30 městech federace, se situace vyhrotila a přerostla v násilnosti, které si vyžádaly na 200 zraněných. Vládní budovy v několika městech, včetně Sarajeva, dav vyraboval, či dokonce vypálil.
Sousední země, hlavně Chorvatsko a Srbsko, se obávají možných důsledků krize. „Politická a ekonomická stabilita regionu je pro nás všechny nejdůležitější. To je zpráva, kterou posílá Srbsko. Neohrozíme Bosnu a Hercegovinu ani jediným slovem,“ prohlásil první místopředseda srbské vlády Aleksandar Vučić.
Za zločiny v Kosovu odsoudili devět bývalých jugoslávských vojáků
Balkánské země už v mnohém vystřízlivěly z nacionalismu a snaží se o reflexi válečných hrůz z devadesátých let. V úterý srbský zvláštní soud pro válečné zločiny vynesl trest nad devíti vojáky někdejší jugoslávské armády. Uznal je vinnými z toho, že v roce 1999 povraždili v Kosovu více než 120 albánských civilistů. Rozsudek je nepravomocný a všichni odsouzení vinu popírají. Tři z odsouzených poslal soud do vězení na 20 let. Tresty dalších se pohybují od dvou do 15 let odnětí svobody.
Odsouzení se podle prokuratury v dubnu a v květnu 1999 zúčastnili dvou útoků na čtyři vesnice v okolí města Peć na západě Kosova, při nichž bylo zabito 120 Albánců. Některé z obětí byly spáleny v domech, kde je vojáci zabili. Těla mnohých pak byla zahrabána do různých společných hrobů.
V souvislosti s vražděním v uvedených kosovských vesnicích se na veřejnosti hovořilo o tom, že pachatelé byli členy polovojenské skupiny zvané Šakalové. Předsedající soudkyně Snežana Garotičová ale zdůraznila, že tyto zločiny nemají na svědomí žádné polovojenské formace, nýbrž regulérní jednotky tehdejší Jugoslávské armády.
Desítky veteránů i mladíků z válkou netknuté generace dnes nacházejí nové uplatnění - v bojující Sýrii na straně povstalců. Srbská vláda uvažuje o postihu těchto dobrovolníků, jednou z možností je třeba odebrání občanství.
