Bolivijské úřady v noci na čtvrtek zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Bolivijský prezident Luis Arce v prohlášení poděkoval lidem za podporu, ale nevyjádřil se bezprostředně k tvrzením generála, že vpád vojáků do prezidentského paláce sám inicioval.
Za lídra operace označují světová média generála Zuňigu, který byl podle dřívějších zpráv lokálních médií tento týden propuštěn z funkce. V noci na čtvrtek byl zatčen ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři. Zatýkání byl osobně přítomen ministr vnitra Jhonny Aguilera. Podle agentur není jasné, kam byl generál odvezen.
Před svým zadržením Zuňiga podle agentury AP novinářům řekl, že tažení na palác bylo politickým krokem a že ho o něj požádal sám prezident Luis Arce. Ten podle generálova tvrzení řekl, že „je třeba připravit něco, co zvýší mou popularitu“. Schválil také variantu s použitím tanků, dodal Zuňiga. Arce se k obvinění nevyjádřil.
Prezident Arce události označil za pokus o převrat, který podle něj poškozuje obraz Bolívie v zahraničí a vyvolává „zbytečnou nejistotu“. Prostřednictvím sociální sítě X poděkoval lidem, kteří vyšli do ulic na podporu hlavy státu. „Demokracie vždy zvítězí,“ vyhlásil. Dále vyzval ke klidu a požádal o mezinárodní pomoc.
Za lživá generálova tvrzení označil ministr spravedlnosti Iván Lima s tím, že se jen snaží ospravedlnit vlastní činy, za něž bude postaven před soud. Prokuratura bude pro Zuňigu podle ministra žádat maximální trest 15 až 20 let „za útok na demokracii a ústavu“.
Generál Zuňiga se otevřeně k vedení pokusu o převrat nepřihlásil. Uvedl, že hodlá docílit propuštění vězňů, které označil za politické, mezi nimiž je i pravicová exprezidentka Jeanine Áňezová. Prohlásil také, že zatím respektuje prezidenta Luise Arceho jako velitele ozbrojených sil, ale že usiluje o obnovení demokracie.
Pokus o vniknutí do sídla prezidenta podle deníku The New York Times trval jen tři hodiny. Jednotky za pomoci obrněných vozů obsadily hlavní náměstí v metropoli La Paz a snažily se prorazit dveře paláce. Záhy se však stáhly a kontrolu nad náměstím u prezidentského sídla převzala policie podporující Arceho, shrnul události americký list.
Politický vývoj v Bolívii
Jedné z nejchudších latinskoamerických zemí vládne levicový prezident Arce z socialistické strany Eva Moralese. Morales v roce 2019 nuceně opustil zemi po masivních protestech spojených se spornými volbami, kdy se podle svých kritiků ucházel o další prezidentský mandát neoprávněně.
K moci se dostala Áňězová a Morales tehdy hovořil o převratu. Po pádu nastolené pravicové vlády se ve volbách v roce 2020 chopila opět vlády levice a prezidentem se stal Arce. Áňezovou poslal soud na deset let do vězení a spolu s ní byli odsouzeni také bývalý vojenský velitel a policejní generál.
Podle médií v současnosti vládou zmítají politické spory, neboť někdejší spojenci Morales a Arce bojují o to, kdo se stane kandidátem Hnutí za socialismus (MAS) pro prezidentské volby v příštím roce. Vládě se i proto nedaří bojovat se zhoršující se ekonomickou situací země a v posledních měsících čelí rostoucím protestům obyvatel.
