Washington - Hlasy hispánských voličů budou důležitým trumfem v amerických prezidentských volbách. Teď o ně usilují republikánští uchazeči o nominaci. V samotném klání o Bílý dům má ale větší šanci získat hlasy voličů latinskoamerického původu jeho současný vládce.
Takzvaná „malá Havana“, část floridského Miami, je centrem kubánského exilu. V parku tu hrají staří Kubánci domino a šachy, o pár metrů dál v zakouřené dílně lidé skládají tabákové listy a tvarují z nich vyhlášené doutníky. Třeba autoservis má v této floridské čtvrti nápis „Mechánico“. Kdo shání zlatý šperk, hledá zase nápis „Oro“. Kdo míří do Bílého domu, chce být „el presidente“. Čím dál tím víc amerických politiků si uvědomuje, že z Hispánců se stává pomalu, ale jistě klíčová voličská skupina.
Před supermarkety v USA sice stále postávají skupinky nelegálních dělníků čekajících na práci, ale Hispánci mají také své guvernéry, armádní generály, členku Nejvyššího soudu i elitní politiky.
Z menšiny se tak postupně stala klíčová skupina. Politici podle toho začínají jednat i hovořit, a to jak Mitt Romney, zřejmě budoucí vítěz republikánských primárek, tak i současný prezident Barack Obama. „Postupovali tak všichni. Reagan v osmdesátých letech, Bush v tom byl velmi úspěšný, Clinton, Obama,“ poznamenal Ralph Herrera, mediální analytik.
Klíčem k hispánským hlasům ale zůstává imigrace. Tvrdý postup republikánů k této otázce tak nahrává spíše demokratům. „Republikáni se dostávají na okraj. Je to vidět v Kalifornii, kde se projevují pozdější celoamerické trendy. Republikány volí jen 30 procent lidí,“ řekl politolog Darry Sragow.
Barack Obama před čtyřmi lety vyhrál o 7 procent. Kdyby demokrati v roce 2020 získali stejný poměr hlasů menšin jako on, bude rozdíl už dvakrát větší. Volby v Americe bude stále víc rozhodovat volič, pro kterého Bílý dům není the „White House“, ale „la Casa Blanca“.
