Biden si za ministra obrany vybral generála ve výslužbě Austina

Nahrávám video

Nově zvolený prezident USA Joe Biden nominuje do funkce ministra obrany generála ve výslužbě Lloyda Austina. Pokud ho schválí Senát, stane se prvním Afroameričanem v čele Pentagonu.

O tom, že Biden hodlá do čela Pentagonu jmenovat Austina, napsal jako první americký server Politico. Odvolal se přitom na tři zdroje, které mají o jednáních informace. Poté o potenciální nové tváři v administrativě nastupujího prezidenta informovala další zámořská média, včetně CNN. V úterý večer středoevropského času nominaci potvrdil přímo Biden.

„Austin je velmi zkušený a vážený velitel, který sloužil s poctami na několika zásadních pozicích v Pentagonu,“ prohlásil zvolený prezident.

Sedmašedesátiletý Lloyd Austin je bývalým velitelem amerických sil na Blízkém východě. Jeden bývalý představitel Pentagonu Politicu řekl, že jej Bidenův tým vnímá jako „bezpečnou volbu“. Generál ve výslužbě je totiž považován za dobrého vojáka, který by plnil agendu zvoleného prezidenta. 

Někteří bezpečnostní experti však upozorňují, že od Austinovy armádní služby uplynulo méně než sedm let, což znamená, že by se mohl stát ministrem obrany pouze za předpokladu, že mu Kongres udělí výjimku. Udělení takové výjimky by bylo již druhé za poslední čtyři roky. Politico v této souvislosti připomíná dalšího bývalého velitele amerických sil na Blízkém východě, Jima Mattise, který se v roce 2017 stal prvním ministrem obrany prezidenta Donalda Trumpa.

Politico: Austinovi do čela Pentagonu pomůže kontroverze jiného uchazeče Jeha Johnsona

Biden také zvažoval do funkce jmenovat bývalého ministra vnitřní bezpečnosti Jeha Johnsona. Dva lidé, včetně asistenta demokratů ve Sněmovně reprezentantů, serveru Politico řekli, že Austinovy šance zvýšilo Johnsonovo kontroverzní působení v administrativě prezidenta Baracka Obamy. Bývalý ministr čelil kritice například za urychlování deportací či schvalování útoků z dronů, při nichž byli zasaženi civilisté.

Za favoritku na post byla původně označovaná Michèle Flournoyová, kterou by si podle odhadů za ministryni obrany vybrala Hillary Clintonová, kdyby před čtyřmi lety vyhrála prezidentské volby. Podle Politico Biden čelil stále většímu tlaku, aby na post ministra obrany nominoval Afroameričana.

V pátek by měl Biden zveřejnit svého kandidáta na budoucího ministra spravedlnosti. O dalších dosud neobsazených postech chce informovat do Vánoc.

Bývalí kolegové prezidenta Obamy

Biden momentálně vybírá i další členy kabinetu. Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského se hovoří o spoustě jmen, která už Američané dobře znají a jsou spojena s administrativou bývalého prezidenta Baracka Obamy. „Jsou to lidé, kteří tam působili třeba na pozicích náměstků, takže v České republice ta jména nejsou tak známá,“ dodal.

Bidenův tým by mohla posílit například bývalá senátorka za Severní Dakotu Heidi Heitkampová. „Mluví se o ní z toho důvodu, že je více napadána zleva než zprava, tedy vadí víc tomu progresivnímu levicovému křídlu demokratické strany než mnohým republikánům,“ uvedl Miřejovský s tím, že levicové křídlo demokratické strany má problém s více Bidenovými nominanty na vysoké posty. Údajně tvrdí, že Biden si vybírá středové demokraty, kteří jsou z „republikánských států“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 2 mminutami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 1 hhodinou

Muž střílel na předměstí Paříže, nejméně jeden člověk zemřel

Nejméně jednoho mrtvého si dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže, informoval dle agentury AFP policejní zdroj, podle něhož muž střílel na ulici. Informaci poté potvrdil i francouzský premiér Sébastien Lecornu. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Podle úřadů jsou na místě záchranné složky a počet obětí zatím není definitivní. Případ převzala protiteroristická prokuratura.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 4 hhodinami

Ve Francii se chystají další násilnosti, nasadíme 70 tisíc policistů, řekl ministr

Francie na očekávané mohutné sobotní protesty nasadí 70 tisíc policistů a četníků, oznámil podle médií tamní ministr vnitra Laurent Nuňez. Na sociálních sítích se opět množí výzvy k násilnostem a rabování a bezpečnostní složky jsou připraveny tvrdě zasáhnout, dodal ministr. Tvrdí také, že za přípravou nových nepokojů jsou krajně levicové skupiny.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.