Biden si za ministra obrany vybral generála ve výslužbě Austina

Nahrávám video

Nově zvolený prezident USA Joe Biden nominuje do funkce ministra obrany generála ve výslužbě Lloyda Austina. Pokud ho schválí Senát, stane se prvním Afroameričanem v čele Pentagonu.

O tom, že Biden hodlá do čela Pentagonu jmenovat Austina, napsal jako první americký server Politico. Odvolal se přitom na tři zdroje, které mají o jednáních informace. Poté o potenciální nové tváři v administrativě nastupujího prezidenta informovala další zámořská média, včetně CNN. V úterý večer středoevropského času nominaci potvrdil přímo Biden.

„Austin je velmi zkušený a vážený velitel, který sloužil s poctami na několika zásadních pozicích v Pentagonu,“ prohlásil zvolený prezident.

Sedmašedesátiletý Lloyd Austin je bývalým velitelem amerických sil na Blízkém východě. Jeden bývalý představitel Pentagonu Politicu řekl, že jej Bidenův tým vnímá jako „bezpečnou volbu“. Generál ve výslužbě je totiž považován za dobrého vojáka, který by plnil agendu zvoleného prezidenta. 

Někteří bezpečnostní experti však upozorňují, že od Austinovy armádní služby uplynulo méně než sedm let, což znamená, že by se mohl stát ministrem obrany pouze za předpokladu, že mu Kongres udělí výjimku. Udělení takové výjimky by bylo již druhé za poslední čtyři roky. Politico v této souvislosti připomíná dalšího bývalého velitele amerických sil na Blízkém východě, Jima Mattise, který se v roce 2017 stal prvním ministrem obrany prezidenta Donalda Trumpa.

Politico: Austinovi do čela Pentagonu pomůže kontroverze jiného uchazeče Jeha Johnsona

Biden také zvažoval do funkce jmenovat bývalého ministra vnitřní bezpečnosti Jeha Johnsona. Dva lidé, včetně asistenta demokratů ve Sněmovně reprezentantů, serveru Politico řekli, že Austinovy šance zvýšilo Johnsonovo kontroverzní působení v administrativě prezidenta Baracka Obamy. Bývalý ministr čelil kritice například za urychlování deportací či schvalování útoků z dronů, při nichž byli zasaženi civilisté.

Za favoritku na post byla původně označovaná Michèle Flournoyová, kterou by si podle odhadů za ministryni obrany vybrala Hillary Clintonová, kdyby před čtyřmi lety vyhrála prezidentské volby. Podle Politico Biden čelil stále většímu tlaku, aby na post ministra obrany nominoval Afroameričana.

V pátek by měl Biden zveřejnit svého kandidáta na budoucího ministra spravedlnosti. O dalších dosud neobsazených postech chce informovat do Vánoc.

Bývalí kolegové prezidenta Obamy

Biden momentálně vybírá i další členy kabinetu. Podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského se hovoří o spoustě jmen, která už Američané dobře znají a jsou spojena s administrativou bývalého prezidenta Baracka Obamy. „Jsou to lidé, kteří tam působili třeba na pozicích náměstků, takže v České republice ta jména nejsou tak známá,“ dodal.

Bidenův tým by mohla posílit například bývalá senátorka za Severní Dakotu Heidi Heitkampová. „Mluví se o ní z toho důvodu, že je více napadána zleva než zprava, tedy vadí víc tomu progresivnímu levicovému křídlu demokratické strany než mnohým republikánům,“ uvedl Miřejovský s tím, že levicové křídlo demokratické strany má problém s více Bidenovými nominanty na vysoké posty. Údajně tvrdí, že Biden si vybírá středové demokraty, kteří jsou z „republikánských států“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 9 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 12 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 16 hhodinami
Načítání...