Evropa se v okamžiku spuštění brexitu nachází ve velmi nejisté době, myslí si přední český ekonom Jan Švejnar. Odůvodňuje to tím, že je zatím velmi těžké předpovídat, jak dopadne plánované dvouleté vyjednávání mezi Velkou Británií a Evropskou unií o odchodu Spojeného království z evropského projektu.
„V nejlepším případě to může být něco, co bude obdobné současnému stavu, i když za jiných podmínek. Nejhorším scénářem by bylo to, pokud by se Evropa a Británie rozešly bez jakékoliv dohody. To by pro obě strany znamenalo velký otřes,“ upozornil Švejnar.
Podle právního historika Jan Kuklíka mohou nadcházející vyjednávání odhalit celou řadu praktických problémů, které si dnes politici ani občané možná ještě ani neuvědomují. „Je tady například otázka Britů žijících v různých částech Evropy, jsou tady různé majetkové otázky,“ uvedl Kuklík.
Filozof a sociolog Václav Bělohradský předpokládá, že výsledkem jednání bude to, že se Británie stane napůl nečlenem či jakýmsi poločlenem. Například po vzoru Norska. „ Dosud byla sice členem, ale takovým členem napůl. Měla mnoho výjimek, které si vyjednala v roce 1973 (při svém vstupu do Unie),“ zdůraznil Bělohradský.
Zároveň připomněl, z jakých pohnutek tato ostrovní země zaklepala na brány tehdejšího Evropského společenství. „Mělo to určitou logiku. Británie se za druhé světové války rozhodla obětovat impérium za demokracii. A ten rok 1973 jako by byl potvrzením této Británie, která se vzdává impéria a spolupracuje s evropskými státy na budování demokracie. A v poslední době se toto skutečně mění,“ dodal Bělohradský.
