Británie oficiálně požádala o odchod z Evropské unie. Šéf Evropské rady Donald Tusk obdržel příslušný dopis - začíná tak dvouleté období vyjednávání. Něco podobného zažívá EU poprvé od svého vzniku.
„Už teď nám chybíte“. Tusk převzal dopis k zahájení brexitu
Velvyslanec v EU Tim Barrow už dopoledne dorazil do Bruselu, kde osobně zmíněný dopis předal kolem 13:20. Listina putovala z Londýna vlakem. Premiérka Theresa Mayová potvrdila předání při interpelacích v britském parlamentu.
Veřejnost vyzvala k jednotě, kterou prý země při nelehkém období bude potřebovat. Dnešek je podle ní historickým bodem, ze kterého není návratu.Podle svých slov má plán na nové zvláštní partnerství s Evropskou unií. Chce „nový, speciální a hluboký vztah s Bruselem“.
obrázek
Uvedla také, že respektuje, že není možné zůstat na evropském jednotném trhu, aniž by nebyl zároveň zachován volný pohyb občanů. Dodala, že brexit bude mít „důsledky“, ale že je v zájmu Spojeného království i Unie, aby celý proces měl co nejhladší a spořádaný průběh. Vyslovila se také pro „co nejužší bezpečnostní spolupráci“ s Bruselem.
Británie se podle premiérky bude propříště moci svobodněji rozhodovat o svých zákonech a „převzít kontrolu nad věcmi, na kterých nám záleží“. Jde podle ní o příležitost vybudovat „silnější, spravedlivější zemi, na kterou budou příští generace pyšné“.
Klíčový dopis Mayová podepsala už v podvečer, poté také telefonicky hovořila s Tuskem i šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem.
Události: 29. března oficiálně začal brexit (zdroj: ČT24)
Neboť máme před sebou na této cestě velké příležitosti, sdílené hodnoty, zájmy a cíle nás mohou – a musí – spojit.
Ministr financí Philip Hammond v televizi Sky News řekl, že Británie bude muset dělat při vyjednávání s Evropskou unií ústupky, aby získala co nejlepší možnou dohodu o budoucích vztazích.
Obsah odeslaného dokumentu je jasný: žádost o aktivování článku 50 Lisabonské smlouvy o dobrovolném odchodu člena z EU.
Tuskova formální odpověď se očekává do 48 hodin. V této lhůtě také rozešle 27 členským státům své stanovisko k vyjednávání. Krátce po obdržení dopisu vystoupil před média, kde mluvil o jednotě a rozhodnosti, se kterou Unie k jednání přistoupí.
Podle něj bude cílem minimalizovat nejistotu pro občany, podniky i samotné členské země EU. „Co ještě dodat? Už teď nám chybíte,“ vzkázal Tusk směrem k Británii. Nemá podle něj smysl předstírat, že dnešek je v Bruselu či v Londýně šťastný den. „Paradoxně je ale na brexitu i něco pozitivního. Sedmadvacítka je díky němu mnohem odhodlanější a pevnější než dřív,“ dodal Tusk.
Tajani: Britové musí až do brexitu plně respektovat pravidla EU
Předseda europarlamentu Antonio Tajani zdůraznil, že Británie bude muset až do svého odchodu z Evropské unie plnit a respektovat všechny závazky plynoucí z jejího členství v unii. Prioritou europarlamentu v nastávajících jednáních o brexitu je podle něj zabezpečení zájmů občanů EU a k tomu je třeba zajistit úspěch férového a průhledného vyjednávání mezi Londýnem a zbytkem unie.
Rozchod bez dohody by byl katastrofou pro obě strany, ale speciálně pro Brity, míní Tajani. Země by totiž čelila clům, s nejistotou by se potýkal její automobilový průmysl i finanční služby, zmatky by panovaly v letecké dopravě a vzrostly by podle něj i ceny potravin.
Jakékoli jednostranné britské rozhodnutí ovlivňující práva občanů EU ve dvou letech před samotným brexitem by bylo v rozporu se smlouvami a tedy nelegální, varoval Tajani.
GALERIE
Spuštění brexitu
Britové musí splnit finanční závazky, které k unii mají. „Po Spojeném království nebude žádáno, aby platilo něco, s čím už dříve nesouhlasilo,“ upozornil šéf europarlamentu. O částce zatím jen spekulují média, mluví se ale o 50 až 60 miliardách eur (1,3 až 1,6 bilionu korun).
Co bude následovat?
Tajemníci pro evropské záležitosti z jednotlivých států se sejdou 11. dubna v Bruselu, aby projednali klíčové body vyjednávání. Další společná schůze je naplánovaná o tři dny později.
V sobotu 29. dubna se lídři států sedmadvacítky (bez Británie) sejdou ke schválení dokumentu a pověří hlavního vyjednavače za EU Michela Barniera, aby s vyjednáváním začal. Během tří následujících dnů je Barnier podrobně seznámí se strategií.
Ministři EU se během května sejdou v rámci Rady pro obecné záležitosti, aby potvrdili vyjednávací pozice, kterými se Barnier bude řídit. Tentýž měsíc by se měli prvně sejít zástupci EU s britským vyjednávacím týmem pod vedením ministra pro brexit Davida Davise. Brusel chce mít hotovou rámcovou smlouvu o britském odchodu do konce letošního roku.
Mayová chce v příštím roce vyjasnit hlavně budoucí obchodní podmínky. Londýn i některé členské státy EU mohou v této době tlačit na samostatné obchodní jednání.
Do října 2018 chce mít vyjednávač za EU Barnier hotovou rámcovou smlouvu o brexitu. Chce tak dát prostor Evropskému parlamentu přijmout potřebné zákony do března 2019.
Mayová předpokládá, že Británie přestane být členem EU 29. března 2019. Tedy dva roky od spuštění článku 50. Nemusí jít ale o definitivní datum – Británie by vše mohla stihnout rychleji, ale také termín případně prodloužit, pokud se na tom obě strany shodnou. Brusel však dal jasně najevo, že chce mít brexit za ukončenou věc do květnových eurovoleb 2019.
GALERIE
První den brexitu
Co je článek 50 Lisabonské smlouvy?
Článek 50 obsahuje v pěti odstavcích nástin postupu v případě, že by se některá členská země rozhodla unii opustit. Než vznikla Lisabonská smlouva, neobsahovaly unijní dokumenty žádný formální postup pro případ, že by si některá členská země přála z bloku odejít.
Co tomu předcházelo?
Kořeny celého procesu jsou dobře známé - klíčové referendum z loňského 23. června, kdy Britové většinově odhlasovali konec partnerství s EU. Svou politickou budoucnost spojil s hlasováním tehdejší konzervativní premiér David Cameron a jeho vláda.
Jeho nástupkyně Theresa Mayová může požádat o start brexitu díky zákonu, který po bouřlivé debatě schválil v polovině března britský parlament.
O co (mimo jiné) ve vyjednávání půjde?
Hlavní vyjednavač EU prosazuje přístup, podle kterého by se nejdřív jednalo o rozluce Bruselu a Londýna. Součástí těchto jednání by měl být mimo jiné další osud unijních občanů v Británii a Britů v sedmadvacítce.
Obchod – Británie se plánuje stáhnout z jednotného evropského trhu a usilovat o novou dohodu i celní pravidla.
Cizinci z EU - Britská vláda chce „při nejbližší příležitosti“ jednat o právech občanů EU žijících v Británii i právech Britů na území Unie. V Británii žije a pracuje také zhruba 40 tisíc Čechů, ale především přes 900 tisíc Poláků.
Účet za brexit – britskou vládu by brexit mohl podle Bruselu stát až 50 miliard liber. Tuto částku by musel Londýn doplácet do rozpočtového cyklu s koncem v roce 2020. Suma (v přepočtu 1,6 bilionu korun) ale vyvolala na Ostrovech velké pobouření.
Bezpečnost – Britská vláda chce i nadále spolupracovat na sdílení informací tajných služeb a zajištění bezpečnosti v Evropě.
Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier a britský ministr pro brexit David Davis
Irské hranice – Severní Irsko a Irská republika se rázem stanou nejtěsnějším rozmezím mezi Unií a královstvím. I jejich vzájemné fungování bude jedním z témat vyjednávání.
Suverenita - -Británie opustí orgány Soudního dvora EU, chce ale separátně zajistit podmínky např. pro řešení obchodních sporů
Co bude s proevropským Skotskem?
Skotsko v loňském referendu výraznou většinou hlasovalo pro setrvání v EU. Tamní premiérka Nicola Sturgeonová ale od té doby jednoznačně mluví o dalším pokusu. Když Londýn oznámil, že prefereruje tzv. „tvrdý brexit“, tedy odchod i z jednotného evropského trhu, šéfka skotských nacionalistů začala jednat.
V tamním parlamentu nedávno požádala o přípravné kroky k dalšímu referendu. Ráda by ho uspořádala mezi podzimem 2018 a jarem následujícího roku. Šéfka britské vlády Mayová ale odpověděla, že pro další skotský plebiscit teď „není vhodná doba“. Londýn trvá na tom, že jednání o budoucnosti Skotska nemůže začít dříve, než skončí brexit.