Skotský parlament vyslovil souhlas s vypsáním nového referenda o nezávislosti. Premiérka ho chce kvůli brexitu. Většina Skotů v červnu odchod z Unie odmítla. Konečný souhlas s referendem nyní závisí na britském parlamentu, Londýn ale další plebiscit před vyjednáním podmínek odchodu z EU odmítá.
Chceme nové referendum o nezávislosti, oznámil Londýnu skotský parlament
Publicista Jůn: Britská premiérka odsunuje skotské referendum po brexitu (zdroj: ČT24)
Skoti by podle tamní vlády měli hlasovat nejpozději začátkem roku 2019. Pro konání nového referenda se v parlamentu vyslovilo 69 poslanců, proti jich bylo 59.
„Až zítra premiérka Mayová formálně spustí proces odchodu z Evropské unie, nikdo by neměl mít pochyby o tom, co je v sázce. Příští dva roky rozhodnou, jakou zemí budeme. Evropská komise, parlament, všech 28 vlád bude mít v procesu své slovo a i lid Skotska by ho měl mít,“ prohlásila skotská premiérka.
Skotové odhlasovali, že chtějí další referendum o nezávislosti (zdroj: ČT24)
Teď se to nehodí, ozývá se z Londýna
Podle šéfky britské vlády Theresy Mayové ale na referendum není ten správný čas. Skoti by zřejmě hlasovali ještě před koncem vyjednávání Londýna s Bruselem o podmínkách odchodu z EU a neznali by tak podmínky konečné dohody.
„Teď bychom měli spolupracovat, abychom vyjednali správnou dohodu pro Skotsko, správnou dohodu pro Spojené království,“ zdůraznila nedávno Mayová.
Nezačne žádné jednání (se skotskou vládou), dokud nebude proces brexitu dokončen. Vůči obyvatelům Skotska by bylo nespravedlivé ptát se jich, aby učinili tak zásadní rozhodnutí bez potřebných informací o našem budoucím vztahu s Evropou či o tom, jak by nezávislé Skotsko vypadalo.
„Mayová má výhodu i v tom, že španělská vláda prohlásila, že nedovolí, aby Evropská unie souhlasila s tím, že by Skotsko přešlo po oddělení od Británie hned jako člen Unie. Nejdřív musí dojít k brexitu, pak bude Skotsko žádat (o členství) – stejně jako Chorvatsko nebo Srbsko a další země,“ podotkl publicista Jan Jůn.
Nemůžete nám v referendu bránit, vzkazuje skotská premiérka
Skotové by měli mít právo vybrat si mezi brexitem, možná velmi tvrdým brexitem a vznikem samostatné země, která si bude moct udávat vlastní kurz a která vytvoří skutečné rovnocenné partnerství na těchto ostrovech.
Sturgeonová je nicméně přesvědčena, že nyní má nezpochybnitelný mandát vést rozhovory o novém referendu. Varovala také, že by snaha bránit vůli Skotska byla demokraticky neobhajitelná. Ještě před hlasováním řekla, že nestojí o konfrontaci s britskou vládou, ale usiluje o rozumnou diskusi.
„Doufám, že britská vláda bude respektovat vůli tohoto parlamentu. Pokud ano, tak do rozhovorů vstoupím s dobrou vírou a s ochotou ke kompromisu,“ řekla šéfka skotské vlády. Dodala, že pokud Londýn volání Edinburghu nevyslyší, chce se ve spolupráci se skotským parlamentem dohodnout na takovém postupu, aby skotská vláda mohla prosadit vůli skotského zákonodárného sboru.
Skotská národní strana (SNP) premiérky Sturgeonové usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě. První referendum o odštěpení v roce 2014 ale vyhráli příznivci setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem.
Po loňském plebiscitu o brexitu ale může být pozice skotských separatistů silnější. V tomto referendu se totiž většina obyvatel vyslovila pro setrvání v EU.
Problém je, že pro Skoty není ekonomicky výhodné Británii opustit, což si řada lidí uvědomuje.
„Skotsko je velice dotováno z Londýna v řadě odvětví národního hospodářství. V nejrůznějších oblastech už má dost autonomie, takže zatím se zdá, že pro většinu Skotů by si odchodem spíše pohoršilo – už i proto, že obchod Skotska s Evropskou unií je jen jedna pětina obchodu Skotska se zbytkem Británie,“ připomněl Jůn s tím, že životní úroveň obyvatel by klesla i proto, že ropy, z níž Skotsko žilo, už v Severním moři moc nezbývá. Světové ceny ropy jsou navíc na nízké úrovni.
Uložit