Chceme nové referendum o nezávislosti, oznámil Londýnu skotský parlament

8 minut
Publicista Jůn: Britská premiérka odsunuje skotské referendum po brexitu
Zdroj: ČT24

Skotský parlament vyslovil souhlas s vypsáním nového referenda o nezávislosti. Premiérka ho chce kvůli brexitu. Většina Skotů v červnu odchod z Unie odmítla. Konečný souhlas s referendem nyní závisí na britském parlamentu, Londýn ale další plebiscit před vyjednáním podmínek odchodu z EU odmítá.

Skoti by podle tamní vlády měli hlasovat nejpozději začátkem roku 2019. Pro konání nového referenda se v parlamentu vyslovilo 69 poslanců, proti jich bylo 59.

„Až zítra premiérka Mayová formálně spustí proces odchodu z Evropské unie, nikdo by neměl mít pochyby o tom, co je v sázce. Příští dva roky rozhodnou, jakou zemí budeme. Evropská komise, parlament, všech 28 vlád bude mít v procesu své slovo a i lid Skotska by ho měl mít,“ prohlásila skotská premiérka.

15 minut
Skotové odhlasovali, že chtějí další referendum o nezávislosti
Zdroj: ČT24

Teď se to nehodí, ozývá se z Londýna

Podle šéfky britské vlády Theresy Mayové ale na referendum není ten správný čas. Skoti by zřejmě hlasovali ještě před koncem vyjednávání Londýna s Bruselem o podmínkách odchodu z EU a neznali by tak podmínky konečné dohody.

„Teď bychom měli spolupracovat, abychom vyjednali správnou dohodu pro Skotsko, správnou dohodu pro Spojené království,“ zdůraznila nedávno Mayová.

Nezačne žádné jednání (se skotskou vládou), dokud nebude proces brexitu dokončen. Vůči obyvatelům Skotska by bylo nespravedlivé ptát se jich, aby učinili tak zásadní rozhodnutí bez potřebných informací o našem budoucím vztahu s Evropou či o tom, jak by nezávislé Skotsko vypadalo.
David Mundell
britský ministr pro Skotsko

„Mayová má výhodu i v tom, že španělská vláda prohlásila, že nedovolí, aby Evropská unie souhlasila s tím, že by Skotsko přešlo po oddělení od Británie hned jako člen Unie. Nejdřív musí dojít k brexitu, pak bude Skotsko žádat (o členství) – stejně jako Chorvatsko nebo Srbsko a další země,“ podotkl publicista Jan Jůn.

Nemůžete nám v referendu bránit, vzkazuje skotská premiérka

Skotové by měli mít právo vybrat si mezi brexitem, možná velmi tvrdým brexitem a vznikem samostatné země, která si bude moct udávat vlastní kurz a která vytvoří skutečné rovnocenné partnerství na těchto ostrovech.
Nicola Sturgeonová
skotská premiérka

Sturgeonová je nicméně přesvědčena, že nyní má nezpochybnitelný mandát vést rozhovory o novém referendu. Varovala také, že by snaha bránit vůli Skotska byla demokraticky neobhajitelná. Ještě před hlasováním řekla, že nestojí o konfrontaci s britskou vládou, ale usiluje o rozumnou diskusi.

„Doufám, že britská vláda bude respektovat vůli tohoto parlamentu. Pokud ano, tak do rozhovorů vstoupím s dobrou vírou a s ochotou ke kompromisu,“ řekla šéfka skotské vlády. Dodala, že pokud Londýn volání Edinburghu nevyslyší, chce se ve spolupráci se skotským parlamentem dohodnout na takovém postupu, aby skotská vláda mohla prosadit vůli skotského zákonodárného sboru.

Skotská národní strana (SNP) premiérky Sturgeonové usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě. První referendum o odštěpení v roce 2014 ale vyhráli příznivci setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem.

Po loňském plebiscitu o brexitu ale může být pozice skotských separatistů silnější. V tomto referendu se totiž většina obyvatel vyslovila pro setrvání v EU.

Problém je, že pro Skoty není ekonomicky výhodné Británii opustit, což si řada lidí uvědomuje.

„Skotsko je velice dotováno z Londýna v řadě odvětví národního hospodářství. V nejrůznějších oblastech už má dost autonomie, takže zatím se zdá, že pro většinu Skotů by si odchodem spíše pohoršilo – už i proto, že obchod Skotska s Evropskou unií je jen jedna pětina obchodu Skotska se zbytkem Británie,“ připomněl Jůn s tím, že životní úroveň obyvatel by klesla i proto, že ropy, z níž Skotsko žilo, už v Severním moři moc nezbývá. Světové ceny ropy jsou navíc na nízké úrovni. 

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
před 43 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 31 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. V úterý v parlamentu neprošlo jmenování Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky. Bývalý premiér Šmyhal byl až dosud právě ministrem obrany.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 5 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 7 hhodinami
Načítání...