Britská premiérka Theresa Mayová potvrdila na summitu EU svým kolegům z dalších zemí Unie, že Británie do konce března 2017 aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy, a zahájí tak rozhovory o svém odchodu z Evropské unie. Po prvním jednacím dni summitu EU v Bruselu to potvrdil předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk.
Rozhovory o brexitu začnou do konce března. Skotsko nesouhlasí, spěchá s referendem
Pro předsedkyni britské vlády Theresu Mayovou je účast na summitu EU premiérou. Podle diplomatů dala svým kolegům z ostatních zemí Unie najevo, že by neměli organizovat schůzky bez britské účasti, protože země je stále plnoprávným členem Unie.
V září se lídři 27 zemí EU bez britského zástupce sešli v Bratislavě, poprvé v tomto formátu jednali na konci června jen pár dní po britském hlasování.
„Británie je stále členem EU se všemi právy a závazky,“ uznal Tusk. Zdůraznil ovšem také, že ostatních 27 členů Unie má povinnost a závazek setkávat se a prodiskutovávat společnou strategii a budoucí podobu jednání s Británií. „Já bych preferoval formát v 28 (členech) nejen pro příští měsíce, ale i roky a desetiletí. Ale musíme respektovat výsledek referenda,“ poznamenal šéf Evropské rady.
Zopakoval také dlouhodobý postoj EU, že před formálním spuštěním až dvouletých rozhovorů o britském odchodu nebudou s Londýnem v této věci žádná vyjednávání.
Edinburgh předložil k veřejné diskuzi návrh zákona o referendu o nezávislosti
S odchodem Velké Británie z Evropské unie nesouhlasí skotská vláda pod vedením Skotské národní strany (SNP). „Skotsko bude mít možnost znovu zvážit otázku své nezávislosti, a to ještě předtím, než Spojené království vystoupí z Evropské unie,“ prohlásila opakovaně skotská premiérka Nicola Sturgeonová s tím, že je podle ní vysoce pravděpodobné, že se referendum uskuteční už před rokem 2020.
Kasáková: Pro Sturgeonovou je zásadní věcí udržení Skotska v rámci vnitřního trhu EU (zdroj: ČT24)
Ve čtvrtek zveřejnil kabinet Sturgeonové návrh zákona o referendu o nezávislosti Skotska - s cílem umožnit lidem vyjádřit se k navrhovanému znění zákona včetně jeho klíčové otázky: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí (Should Scotland be an independent country)?
„Pokud by došlo k tomu, že Skotsko bude mít druhé referendum (a vysloví se pro nezávislost), tak by trvalo několik let, než by se vypořádaly vztahy Skotska se zbytkem Spojeného království. Ale ne všichni zastánci nezávislého Skotska zároveň podporují setrvání země v EU,“ poznamenala k tématu Zuzana Kasáková z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
V posledních týdnech skotskou politickou reprezentaci rozhořčil postoj vládnoucích (v celé Velké Británii) toryů (konzervativců). Ti jsou zastánci „hard brexitu“, čili tvrdé verze rozchodu Velké Británie s Evropskou unií. S Edinburghem navíc detaily procesu vystoupení odmítají konzultovat. „Pro hard brexit nemá vláda žádný mandát, brexit se stal brexitem v područí konzervativců,“ ohradila se Sturgeonová.
- 62 procent Skotů, kteří se zúčastnili referenda, se vyslovilo pro setrvání Spojeného království v EU.
- Proti odchodu z Unie hlasovali většinově lidé ve všech 32 skotských volebních obvodech.
Tvrdé vystoupení z Unie je spojeno s odchodem z Evropského jednotného trhu. Skotské politické špičky jsou ostře proti tomuto kroku. Obávají se, že by měl negativní vliv na ekonomiku.
Podle jedné z nejnovějších studií by Skotsko opuštěním společného trhu přišlo o desítky tisíc pracovních míst a jeho hrubý domácí produkt by zaznamenal dvou až pětiprocentní pokles.
„Analýzy ukazují, že kvůli brexitu by skotská ekonomika ročně přicházela až o 11,2 miliard liber. Takový je výhled do roku 2030,“ potvrdil skotský ministr financí Derek Mackay.