Belgie zpřísnila opatření. Pandemie tam zabila téměř nejvíc lidí v přepočtu na obyvatele

2 minuty
Události: Belgie zpřísňuje opatření
Zdroj: ČT24

Belgická premiérka Sophie Wilmèsová v pondělí po jednání bezpečnostní rady oznámila zpřísnění protikoronavirových pravidel v zemi. Nově se Belgičané nesmí stýkat s více než pěti lidmi týdně. Omezit se mají také nejrůznější akce nad sto účastníků uvnitř a dvě stě venku. Předsedkyně vlády tak reagovala na vzrůstající počet nových případů v zemi, která má po malém San Marinu nejvíc obětí na obyvatele.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Lukáše Dolanského tamní virologové mluví o druhé vlně. V pátek země totiž hlásila průměrně dvě stě nových případů, z neděle na pondělí dokonce 299. „Tento parametr musí být brán s obezřetností, ale ukazuje, že epidemie se znovu rozšiřuje,“ uvedla premiérka.

Wilmèsová zároveň varovala, že zemi může čekat druhá „celostátní karanténa“, pokud budou počty infikovaných i nadále strmě narůstat. „Jestliže nedokážeme snížit počet nakažených koronavirem, bude to naše kolektivní selhání,“ dodala na tiskové konferenci po jednání národní bezpečností rady.

Největší nárůst z celé Belgie hlásí Antverpy. Město, které bylo výrazně zasažené už první vlnou nákazy,⁠ eviduje polovinu ze všech nových případů. Úřady už tady proto zavřely několik barů, jelikož nedodržovaly bezpečnostní pravidla.

Řešením pro Antverpy může být karanténa, zvažují hygienici

Místní hygienici dokonce mluví o tom, že jediným řešením je vyhlášení karantény pro celé město, tvrdí Dolanský. To ale odmítají zdejší podnikatelé, které výrazně zasáhla první vlna nákazy.

Belgie koronakrizi zvládala téměř nejhůř na světě. Na milion obyvatel tam podle webu Worldometers zemřelo 847 lidí. Víc to bylo jen v malém San Marinu. Pro srovnání například v Británii tento ukazatel činí 674, v USA 453, v Německu 110 a v Česku 35. Je to ovšem pravděpodobně dáno i metodikou evidence obětí, neboť v Belgii jsou mezi ně započítáváni i zemřelí, u nichž nákaza koronavirem nebyla laboratorně potvrzena.

„Belgičané zpočátku nebrali koronavirou pandemii příliš vážně. Třeba když se vláda třináctého března rozhodla uzavřít restaurace a bary –⁠ ten den pro ně byl spíše dalším důvodem k večírku,“ popisuje zahraniční redaktor ČT Lukáš Dolanský. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...