Argentinská armáda během války o Falklandy mučila své vlastní vojáky. Vyplývá to ze zveřejněných archivních dokumentů, které popisují utrpení řadových vojáků během konfliktu s Británií v roce 1982. Britský server BBC upozorňuje, že jde vůbec o první podobný oficiální dokument z války, která stála životy na tisíc příslušníků argentinských ozbrojených sil.
Podle svědectví, která byla dlouhá léta uložena v armádních archivech, byli vojáci trestáni výpraskem, když opustili svá stanoviště a vydali se shánět jídlo, neboť trpěli hladem. Někteří z nich byli zavíráni do prázdných hrobů a podrobováni dalším druhům mučení. Jeden z vojáků například vypověděl, že mu důstojník svázal ruce a nohy a nechal osm hodin ležet obličejem v mokrém písku chladného falklandského pobřeží. Jiný někdejší člen armády musel prý podstoupit operaci, když jej nadřízený za trest kopal do varlat.
„Tyto dokumenty vynášejí na světlo fakta, která byla tolik let armádou skrývána,“ komentoval otevření archivu člen organizace válečných vysloužilců Ernesto Alonso.
Ostrovy vzdálené 500 kilometrů od argentinského pobřeží jsou pod britskou kontrolou od roku 1833, Argentina ale nárok Británie dodnes zpochybňuje. Za vlády vojenské junty se v dubnu 1982 vylodily jednotky argentinských vojáků u falklandského pobřeží. Reakce Británie však přišla vzápětí a po krátkém ozbrojeném konfliktu získal Londýn ostrovy v červnu téhož roku.
Během války zahynulo na 650 argentinských vojáků, další více než tři stovky traumatizovaných veteránů později spáchaly sebevraždu. Pamětníci falklandské války si podle argentinských médií v minulých letech mnohokrát stěžovali na těžké podmínky a kruté zacházení, kterému byli ze strany diktatury vystaveni.
Ačkoli i současná argentinská vláda trvá na tom, že ostrovy patří Argentině, k žádné změně jejich statutu se neschyluje. V předloňském referendu jasná většina z přibližně 3000 obyvatel hlasovala pro setrvání pod britskou správou.
