Americký ministr obrany Mattis skončí, oznámil Trump. Neshodovali se na odchodu ze Sýrie

Nahrávám video

Americký ministr obrany James Mattis odejde na konci února z funkce. Oznámil to prezident Donald Trump s tím, že brzy zveřejní jméno jeho nástupce. Mattis podle agentury Reuters uvedl, že svou rezignací chce umožnit Trumpovi vybrat si ministra, který k němu bude mít názorově blíže.

Podle amerických médií se postoje obou mužů již delší dobu rozcházely, což vyvrcholilo středečním Trumpovým oznámením odchodu amerických vojsk ze Sýrie, s nímž Mattis nesouhlasil.

Podle všeho nešlo o vynucenou rezignaci jako v případě jiných ministrů. James Mattis byl dlouho považován za velmi blízkého spojence a rádce Donalda Trumpa, jejich pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku se ale začaly v posledních měsících velmi razantně rozcházet.
David Miřejovský
zpravodaj ČT v USA

Šéf Bílého domu prý chce poslat domů tisíce vojáků z Afghánistánu

Trump také údajně chce, aby USA zčásti stáhly jednotky z Afghánistánu. Americká média hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.

„Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil,“ napsal ministr v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii.

Mattis dále uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné.

Mattis měl zprvu značný vliv – dostal prostor k realizaci útoků pomocí dronů v Somálsku a v Jemenu a rozhodoval o tom, kolik sil rozmístit v Sýrii a v Iráku. Přesvědčil Trumpa, aby přehodnotil záměr stáhnout oddíly z Afghánistánu a dvakrát za sebou se mu povedlo zajistit pro resort obrany rekordní rozpočet. „Nepřijal bych tuto funkci, kdybych nebyl přesvědčen, že prezident bude naslouchat mým návrhům,“ prohlásil v lednu 2017 při svém jmenování.

Jeho vliv ale slábl po odchodu jeho nejbližších umírněných spojenců ve vládě letos na jaře – ministra zahraničí Rexe Tillersona a národního bezpečnostního poradce Herberta Raymonda McMastera. Nahradili je Mike Pompeo a John Bolton s pověstí jestřábů.

Mattisův odchod znepokojil i některé republikány

Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell zdůraznil potřebu „udržovat spojenectví, která vznikla po druhé světové válce“, a „jasně rozlišovat přátele od nepřátel“. „Bylo mi líto, když jsem se dozvěděl o Mattisovi, který sdílel tyto principy a brzy tuto administrativu opustí. Zvlášť mě ale znepokojuje to, že rezignuje kvůli výrazným rozporům s prezidentem ohledně tohoto a dalších klíčových aspektů globálního vedení USA,“ podotkl republikán.

Republikánský senátor Lindsey Graham v reakci zdůraznil, že generál Mattis „by měl být hrdý na práci, kterou odvedl pro prezidenta Trumpa a náš národ“. Vyzdvihl, že Mattis bojoval proti radikálnímu islámu po celá desetiletí. Demokratický senátor Mark Warner označil toto rozhodnutí za „strašidelné“ a upozornil, že Mattis byl „ostrov stability uprostřed chaosu Trumpovy vlády“.

Mattis se tak stává dalším člověkem na neobvykle dlouhém seznamu politiků či úředníků, kteří Trumpa opustili či k tomu byli donuceni. Zatím posledním významným vládním činitelem, který po Trumpově tlaku odešel, byl v listopadu ministr spravedlnosti Jeff Sessions.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Arménii probíhá sčítání hlasů, účast dosáhla bezmála 59 procent

V Arménii se uzavřely volební místnosti, ve kterých občané vybírali nové složení parlamentu. Centrální volební komise uvedla, že účast dosáhla 58,97 procenta. Podle agentur volby prověří prozápadní směřování premiéra Nikola Pašinjana a také jeho úsilí o mír s Ázerbájdžánem. Předseda vlády se v noci na pondělí prohlásil vítězem voleb, byť je sečtena zhruba pětina okrsků. Průzkumy naznačovaly, že by mohla zvítězit jeho vládnoucí strana Občanská smlouva, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Průzkumy po druhém kole prezidentských voleb v Peru favorizují Fujimoriovou

Průzkumy u volebních místností během druhého kola prezidentských voleb v Peru favorizují krajně pravicovou kandidátku Keiko Fujimoriovou. Data jí přisuzují mírný náskok před levicovým poslancem Robertem Sánchezem. Po uzavření volebních místností o tom píší tiskové agentury. V případě těsného výsledku by konečné údaje mohly být známé i za několik dnů či týdnů.
před 1 hhodinou

Izrael zasáhl proti íránskému raketovému útoku. Mělo jít o odvetu za Bejrút

Írán dnes večer odpálil v několika vlnách asi deset balistických střel na Izrael, byla to podle něj odveta za postup Izraele v Libanonu. Na severu země se opakovaně rozezněly sirény. Všechny střely podle armády buď zneškodnila protivzdušná obrana, nebo dopadly na otevřená prostranství. Informace o případných obětech či škodách zatím nejsou k dispozici. Izrael podle agentury Reuters i izraelských médií připravuje odvetu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Velká Británie, Francie a Německo podpořily Zelenského návrh na dialog s Ruskem

Spojené království, Francie a Německo podporují návrh ukrajinského prezidenta Volodymra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři států to uvedli po setkání v Londýně. Zelenskyj ve čtvrtek poslal ruskému vládci Vladimiru Putinovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzval k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a ke společné schůzce. Putin prý k setkání „nevidí důvod“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V kosovských předčasných volbách vyhrála strana premiéra Kurtiho

Kosovské parlamentní volby vyhrála vládnoucí strana premiéra Albina Kurtiho Sebeurčení (Vetëvendosje, LVV). Po sečtení více než 95 procent hlasů získala 43,22 procenta, uvádí tamní úřady. Druhá skončila opoziční Demokratická strana Kosova (PDK) s 21,35 procenta. Podle informací ústřední volební komise přišlo k urnám přibližně 36,88 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoV Berlíně zapojili do čištění řek i turisty. Za práci dostanou odměnu

Berlín nabízí odměny za dobrovolný sběr odpadu místním i turistům, včetně těch zahraničních. Například dvouhodinová projížďka na kajaku stojí dvacet až třicet eur (přibližně pět set až sedm set korun), ale turisté mohou zaplatit i prací. Cílem pilotního projektu je čistota řek, kanálů a jezer. Majitel Kayak Berlin Tours Michael Scheel projížděk zaměřených na čistotu vody uspořádal v minulosti už víc. Tohle je ale poprvé, kdy akci, která končí v polovině června, podporuje město. Berlín se inspiroval v Kodani, kde měli lidé v rámci obdobné akce poslední dva roky možnost směnit nasbírané odpadky třeba za výraznou slevu na jídlo nebo bezplatné vstupné do muzeí a galerií.
před 4 hhodinami

Ruský dron zasáhl sklad s jaderným palivem u Černobylu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Rusko úmyslně zaútočilo na sklad vyhořelého jaderného paliva v oblasti černobylské elektrárny. Úder značně poškodil budovu příjmu paliva v zařízení a tlaková vlna zasáhla i okolní budovy, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Úroveň radiace zůstává stabilní. Moskva incident nekomentovala.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Archeologové našli na Bahamách vraky „pirátů z Karibiku“

Mezinárodní tým archeologů našel v přístavu u bahamského Nassau první lodní vraky spojené s obdobími, kdy se v oblasti plavili piráti Edward Teach zvaný Černovous a Calico Jack Rackham. Výzkumníci identifikovali šest vraků. Místo sloužilo v 17. a 18. století jako hlavní pirátská základna v Karibiku a tři vraky podle odborníků pocházejí ze zlatého věku pirátství. Informoval o tom britský list The Guardian.
před 10 hhodinami
Načítání...