Znovu za mříže. Zlínský soud podruhé potrestal distributory metanolu

Krajský soud ve Zlíně uložil šesti obžalovaným v ostravské větvi metanolové kauzy za ohrožování zdraví závadnými potravinami tresty od 5 let a čtyř měsíců do 8 let a čtyř měsíců. Obžaloba navrhla tresty od 6,5 až do 10,5 roku. Zlínský soud je potrestal už předloni, ale odvolací soud jeho verdikt zrušil a vrátil mu případ k doplnění dokazování. Obžalovaní vinu odmítají, jejich obhajoba proto požadovala zproštění obžaloby. Čtvrteční rozsudek je nepravomocný, aktéři se proti němu na místě odvolali.

Martinu Posládkovi zlínský krajský soud uložil osm let a čtyři měsíce (předloni 8,5 roku), Petru Čaganovi šest let a čtyři měsíce (předloni 7,5 roku), Martinu Svobodovi, Bohumilu Malátkovi a Michalu Klöselovi shodně šest let a deset měsíců, zatímco předloni dostali všichni sedm let, a Václavu Zlámalovi pět let a čtyři měsíce, kdežto předloňský trest činil 5,5 roku. Jmenovaní muži v případu figurují jako prodejci a distributoři pančovaného alkoholu.

Jeden z obžalovaných, Michal Klösel, se už dříve přiznal a projevil lítost. Tento týden však uvedl, že jen spojil dva obchodníky s alkoholem a že se v celé věci cítí v podstatě nevinen. Vinu necítí ani další obžalovaní. „Jsem v celé věci absolutně nevinen,“ tvrdil v pondělí Petr Čagan a žádal senát, aby změnil své předloňské rozhodnutí.

V ostravské větvi bylo původně stíháno sedm lidí. Miroslava Klösla, který byl původně stíhán za distribuci otráveného alkoholu na severní Moravě, soud později pravomocně zprostil viny. Ostatní byli odsouzeni za ohrožování zdraví závadnými potravinami.

Nejprve jim hrozil až výjimečný trest včetně doživotí. Podle obžaloby byli stíháni pro obecné ohrožení, nakonec však státní zástupce klasifikaci činu zmírnil. Příčinou byl verdikt olomouckého vrchního soudu, který případ vrátil k projednání do Zlína po zrušení původního rozsudku.

Svědkové k objasnění případu příliš nepřispěli

K objasnění kauzy měl přispět i jeden z míchačů metanolové směsi Tomáš Křepela, který si odpykává doživotí. Vypovídat ale nechtěl. Distributor metanolem otráveného alkoholu Jiří Vacula, jenž přijal patnáctiletý trest, u soudu opětovně odmítl, že by dodal do Havířova smrtící lihoviny. Míchal je prý ještě z dříve dodaného, nezávadného lihu. Vypovídat na minulém hlavním líčení ohledně ostravské větve kauzy odmítl i druhý z doživotně odsouzených míchačů Rudolf Fian. 

Šestice distribuovala pančovaný alkohol

Podle obžaloby dostal na severní Moravu otrávený alkohol od Vaculy prodejce Martin Jirout, jemuž vrchní soud potvrdil v hlavní větvi kauzy devět let. Zprostředkoval dodávku asi 2300 litrů alkoholu otráveného metanolem pro Michala a Miroslava Klöselovy do Havířova. Podle obžaloby se alkohol přes distributory Martina Posládka, Martina Svobodu a Václava Zlámala dostal ke spotřebitelům. Podle vyšetřování mají na svědomí pět životů.

Petr Čagan opatřil Bohumilu Malátkovi 150 litrů alkoholu. Dva lidé na Přerovsku po vypití lihovin z tého várky zemřeli, uvedla obžaloba. Malátek má sám údajně na svědomí další ženu. Čagan podle obžaloby dodal i alkohol do Brna, kde jeho konzumaci nepřežil další muž. 

Díky metanolu policie objevila lihovou mafii

Metanolová aféra vypukla v roce 2012. První případy úmrtí po požití nelegálně vyráběných lihovin s obsahem jedovatého metylalkoholu se objevily tehdy v září. Poslední člověk, jehož úmrtí je spojováno s hlavní vlnou metanolové kauzy, zemřel na konci února 2014. Celkem zemřelo pět desítek lidí, mnoho dalších má doživotní zdravotní následky. 

Justice se s případem vypořádává v mnoha soudních procesech. Soudy uložily dvěma hlavním míchačům otrávené směsi –Tomáši Křepelovi a Rudolfu Fianovi –doživotí. Takzvaný boss lihové mafie Radek Březina dostal nepravomocně 13 let. Kolem něj vybudovala skupina mužů na konci devadesátých let propracovaný systém černého obchodu s lihem, jehož součástí byly i tajné podzemní nádrže v několika moravských obcích.

Během patnácti let stát na dani připravila o 6,39 miliardy korun. Namísto legálního a zdaněného lihu mafie pro výrobu lihovin ve velkém používala vyčištěný syntetický líh, na jehož úpravu Březina (absolvent VŠCHT) sestrojil zvláštní zařízení. Pro zakrytí obchodů patřila Březinovi i firma Morávia-Chem, oficiálně vyrábějící kapalinu do ostřikovačů automobilů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 4 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 17 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.