Šéf lihové mafie Radek Březina dostal 13 let vězení, tresty si u soudu vyslechli i ostatní členové takzvané lihové mafie. Uzavřela se tak jedna kapitola lihových podovodů, při kterých přišel stát o 6,39 miliardy na daních. Případ vyplul na povrch na podzim 2012, kdy se objevila řada případů úmrtí způsobených nelegálně vyrobenými lihovinami s obsahem jedovatého metylalkoholu. Do února 2014 zemřelo 48 lidí, desítky dalších si odnesly vážné zdravotní potíže. Nabízíme vám přehled klíčových postav a nejvýraznějších momentů celého soudního procesu.
Jak šel čas u soudu s lihovou mafií: Klíčové momenty a postavy
„Obviněný Radek Březina zosnoval a z Lázní Kostelec prostřednictvím svých podřízených rozhodujícím způsobem řídil trestnou činnost ve zločinecké skupině,“ prohlásil státní zástupce Miroslav Stoklásek v olomoucké soudní síni. Psal se 8. prosinec 2014 a krajský soud po dvou letech práce policistů a žalobců začal projednávat případ lihové mafie.
8. 12. 2014: Začíná soud s lihovou mafií (zdroj: ČT24)
Skupina mužů kolem zdatného chemika a zlínského podnikatele Radka Březiny vybudovala na konci devadesátých let propracovaný systém černého obchodu s lihem, jehož součástí byly i tajné podzemní nádrže v několika moravských obcích.
Během patnácti let stát na dani připravila o 6,39 miliardy korun. Namísto legálního a zdaněného lihu mafie pro výrobu lihovin ve velkém používala vyčištěný syntetický líh, na jehož úpravu sám Březina (absolvent VŠCHT) sestrojil zvláštní zařízení. Později začala Březinova skupina podvádět při denaturaci etanolu, tedy úpravě lihu, po které jej nelze používat pro lihovarnické účely. Pro zakrytí obchodů s lihem patřila Březinovi i firma Morávia-Chem, oficiálně vyrábějící kapalinu do ostřikovačů automobilů.
Reportéři ČT: Lihový boss Březina a jeho podnikání (zdroj: ČT24)
Březina poprvé: Já jsem byl hlava, celé jsem to řídil
Březina se k vlastnictví Morávia-Chem dlouho nehlásil, přiznal ho až během trestního řízení. Doznání mohli lidé v soudní síni vyslechnout také na začátku procesu loni v prosinci. „Já jsem byl hlava, celé jsem to řídil. Líh byl můj. Vše jsem nechal vybudovat já, bylo to na můj příkaz,“ uvedl – a přihlásil se k myšlence falešné denaturace i k propracovanému systému přečerpávání lihu z jeho skladu v Ostravě Mariánských Horách podzemním potrubím do likérky Daněk.
O den později se přihlásil i k likérce Drak, jednomu z nešťastných symbolů série metanolových úmrtí. Jednatel likérky Pavel Čaniga ještě o půl roku dříve odmítal, že by byl Březinovým bílým koněm, a zlínský lihový boss nyní hrdě hlásil: „Likérku Drak jsem založil už v roce 2003, ale víc k ní nikdy neřeknu.“ Své další mlčení vysvětloval tím, že nechce výpovědí zajistit vězení pro dalších dvacet lidí.
Místo toho se podělil o jiné: Po roce 2000 chtěl tajně vybudovat celý lihovar a koupil kvůli němu starou cihelnu ve Stojičíně na Pelhřimovsku. Od záměru sice nakonec upustil, objekt ale používal jako skladiště a líh ukrýval v podzemních zásobnících. V prosinci 2012 zde objevili celníci a policisté 1,2 milionu litrů nelegálního lihu, přičemž podobné zamaskované zásobníky měla Březinova skupina i na dalších místech (v Ostravě, Hrobicích na Zlínsku či Háji u Duchcova na Teplicku).
21. 5. 2013: Policie objevila podzemní nádrže s ilegálním lihem (zdroj: ČT24)
Svou rozsáhlou třídenní výpověď zakončil komentováním práce celníků, kteří jeho praktiky nikdy neodhalili. „Nebyli podplacení, to říkám jednoznačně,“ uvedl s tím, že hlavní roli sehrála jejich liknavost. Využíval prý jejich rutinních pracovních návyků, při fiktivních denaturacích používal aceton a ke zbarvení roztok z kávy. Přebytečná denaturační činidla poté údajně prodával firmám k natírání stromků před zvěří.
Bratrská rozepře
Do soudního procesu výrazně vstoupily i rodinné vazby. „Nikdy jsem nebyl bratrovým společníkem. Mrzí mě, že je má pozice vnímána jako vyšší, než ve skutečnosti byla,“ prohlásil před soudem Březinův bratr Tomáš, který pomohl policii odkrýt celou činnost mafie a vysloužil si za to status spolupracujícího obviněného. Stíhání přitom čelil nejen kvůli daňovému úniku, ale i kvůli podzemním lihovým bazénům (soudy oba případy původně řešily samostatně).
Radek Březina bratra kvůli jeho úloze v průběhu celého procesu několikrát verbálně napadl. „Díky němu bude odsouzena spousta odběratelů lihu, já dostanu o čtyři roky více, než bych mohl dostat, a přijdu o veškerý majetek. Jako člověk mě zklamal a doufám, že se s ním po soudu nikdy nesetkám,“ prohlásil letos na podzim.
10. 2. 2014 - Reportéři ČT: Svědek lihových zločinů promluvil (zdroj: ČT24)
Státní zástupce nakonec mladšímu z Březinů za jeho spolupráci navrhl čtyřletý žalář, obhajoba žádala o rok méně. „Státní zástupce nedostatečně zohlednil mou budoucnost,“ prohlásil sám obžalovaný a poukázal na to, že trestnou činnost v roli klíčového svědka rozkrývá ještě v dalších čtyřiceti trestních řízeních. „Budu se muset před těmi lidmi skrývat, budu mít před nimi strach, je to doživotní trest.“ Čtyři roky vězení, ke kterým se nakonec přiklonil i soudce Eduard Ondrášek, představují v celé kauze také vůbec nejnižší trest.
Spor o cenné mince
Konflikt s bratrem nebyl jedinou verbální roztržkou, která mnohaměsíční soudní proces poznamenala. Březina se opakovaně střetl i se svým někdejším spolupracovníkem a dalším obžalovaným Lubomírem Kaláčem. Ten podle něj na celé trestné činnosti nesl podstatně větší podíl, než uváděl, a vydělané peníze investoval do cenných mincí.
„Dal jsem panu obhájci úkol, aby si poslechl všechny Kaláčovy odposlechy. Není v nich ani zmínka o prodeji mincí, jen masivní nákupy. Je jasné, že šlo o Kaláčův zisk z nelegálního lihu,“ prohlásil Březina během dubnového přelíčení. Kaláč Březinova tvrzení ovšem popřel: „Je to všechno pohádka. Záměrně (Březina) všude šířil pomluvy, že mám mince za 50 až 70 milionů, učil všechny obžalované, aby toto vyprávěli.“
A ačkoliv Kaláčovi nebyl přisouzen status spolupracujícího obviněného, u soudu opakovaně vyzdvihoval svůj přínos pro šetření celého případu: „To, že tady dnes stojíme, je díky mně. Má spolupráce s policií pomohla odkrýt nejen tuto kauzu, ale i ostatní, donutila několikrát Radka Březinu změnit svou obhajobu,“ uvedl Kaláč.
17. 12. 2014: Sedm lidí legalizovalo výnosy lihové mafie (zdroj: ČT24)
Poukázal na to, že trestnou činnost mafie začal odkrývat jako první a i podle policie bylo jeho postavení klíčové. „Šel jsem proti této mafii a riskoval svůj život a život celé rodiny. Co jsem dělal, nebylo správné a hluboce toho lituji.“ Nakonec dostal devět let a dva měsíce a propadl mu majetek. Je to o tři roky více, než požadoval žalobce.
Březina podruhé: Zasloužím si trest k nejvyšší hranici trestní sazby
Olomoucký krajský soud původně předpokládal, že závěrečné řeči zazní na konci dubna, nakonec na ně došlo o více než půl roku později. Na začátku letošního roku proces přerušil kolaps Kaláčova advokáta, a když soud otevřel případ v dubnu, překazili mu plány na dokazování svědci, kteří se omluvili nebo prostě nedorazili.
Jednání prodloužil i další soud Radka Březiny – ve Zlíně ho na jaře poslali do vězení za ukrývání zbraní v jedné z budov bývalého areálu Svitu ve Zlíně a pokus uplatit dozorce vazební věznice. A když se měl soud k případu vrátit v červenci, musel ho kvůli úrazu Březinova obhájce odložit na konec září. K závěrečným řečem se tak obhajoba a obžaloba dostala až na podzim.
„Když zohledním všechny aspekty v dané věci, nezaslouží si trest při samé horní hranici trestní sazby,“ uvedl Březinův obhájce Filip Opatřil. „Chápu množství přitěžujících okolností, ale současně je zde rozsáhlé doznání mého klienta při hlavním líčení. Vypovídal na můj vkus až velice podrobně a svou výpovědí si také částečně přitížil.“
Pro svého klienta zažádal o trest mezi 11 až 12 lety vězení. Žalobce pro něj navrhl nejvyšší možnou sazbu 13 let a čtyři měsíce. Soud ovšem dal naposled prostor také obžalovaným – a Březina slova svého advokáta odmítl, když sám požádal o nejpřísnější potrestání. „Plně doznávám svou vinu,“ prohlásil. „Naprostá většina zisku za nelegální činnost šla mně. Jsem připraven za to nést následky. Vzhledem k výši škody by ke mně neměl být soud shovívavý a zasloužím si trest k nejvyšší hranici trestní sazby.“
O mírnější trest žádal nejen Březina mladší, ale i další obžalovaní, kteří svou vinu většinou doznali. Skladník Rostislav Hanulík tak například apeloval na soud kvůli své rodinné situaci a snaze zajistit péči pro nemocné dítě. „Vstoupil jsem do rozjetého vlaku, ze kterého nešlo vystoupit,“ uvedl Hanulík, jenž je kvůli problémům s páteří v invalidním důchodu. Dodal, že bez stabilního příjmu by nezabezpečil rodinu.
Jednatel Březinovy společnosti Morávia-Chem Radek Menšík svou vinu rovněž přiznal a uvedl, že toho upřímně lituje. Tvrdil, že když začal podnikat s Březinou, netušil, že jde o nelegální činnost. „Měl jsem z Radka Březiny velký strach, dovedl se s každým, kdo mu odporoval, rychle vypořádat.“
Události ČT: Aktéři lihové mafie dostali roky vězení (zdroj: ČT24)
Rozsudek, který soudce vynesl 22. prosince, nakonec zahrnuje období od roku 2004 do roku 2013; stíhání z let 1998 až 2001 soud zastavil. Lihový boss od soudu odešel se třinácti lety vězení a propadnutím majetku.
Ostatní muži v organizované zločinecké skupině si odpykají tresty od šesti do dvanácti let. Kauza tím nekončí, navazují na ni další trestní stíhání, v nichž se zodpovídají lidé, kteří s Radkem Březinou obchodovali, pomáhali legalizovat jeho majetek nebo jako celníci údajně ledabyle dohlíželi na denaturaci kvasného rafinovaného lihu.