Zeman: Tunel pod Červenohorským sedlem nemá smysl bez napojení na Polsko

Olomouc - Tunel pod Červenohorským sedlem má smysl pouze tehdy, pokud se napojí na silniční síť v Polsku. Prezident Miloš Zeman to řekl během své návštěvy Olomouckého kraje. Petice za výstavbu tunelu, jenž má spojit špatně dostupné Jesenicko s ostatními částmi kraje a významně pomoci regionu s vysokou nezaměstnaností, nasbírala za čtyři měsíce pět tisíc podpisů. Zeman bude o projektu tunelu mluvit s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim, s nímž se sejde v dubnu.

Zeman dnes krajským zastupitelům řekl, že o projektu tunelu pod Červenohorským sedlem diskutoval s odborníky i zástupci místních samospráv už před lety. Experti tehdy upozornili, že plánovaný tunel bude končit v Jeseníku, což je podle Zemana základní protiargument hovořící v neprospěch této velké dopravní stavby za několik miliard korun. 

„Kdyby se ale podařilo dohodnout s Polskem o pokračování této trasy, a dokonce se ji podařilo zařadit do transkontinentálních sítí, které nás ze severu a jihu obcházejí, tak by tento projekt měl smysl. V okamžiku, kdy skončí v Jeseníku a nebude pokračovat dál, je to velmi silná námitka proti stavbě tohoto tunelu,“ uvedl Zeman. 

Stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem by podle Zemana mohl pomocí projekt EU zaměřený na budování transevropských dopravních sítí. „Máme teď velmi dobré vztahy s Polskem a při nejbližším setkání s polským prezidentem jsem velice připraven na tuto otázku upozornit, protože o kanálu (Dunaj – Odra – Labe) jsem ho už přesvědčil. Nicméně znovu opakuji, že to musí být projekt, který nás spojí s Polskem,“ řekl prezident.

Červenohorské sedlo
Zdroj: Jiří Berger/ČTK

Zeman připomněl, že už před lety se náklady na stavbu tunelu pod Červenohorským sedlem odhadovaly na 3,5 miliardy korun. „Dnes kvůli inflaci poněkud vzrostly,“ podotkl. Společnost Lesostavby usilovala o vybudování tunelu od roku 1998. O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí. Firmě se ale nepodařilo získat statut veřejně prospěšné stavby a jen u takové stavby zákon připouští vyvlastnění pozemků. Stavbě tunelu je nakloněna krajská samospráva, s projektem naopak od počátku nesouhlasili ochránci přírody. 

Tunel chtějí i místní obyvatelé. Obtížný zimní průjezd Červenohorským sedlem v tisíci metrech nad mořem, který nemá žádnou o moc snadnější alternativu, podle nich region znevýhodňuje. Koncem loňského roku vznikla petice, pod niž se do dnešního dne podepsalo téměř pět tisíc lidí. Její iniciátoři poukazují na to, že ačkoli záměr od začátku narážel na nedostatek financí, byl by i v dnešní době téměř osmkrát levnější než například pražský tunel Blanka.

Miloš Zeman s olomouckým hejtmanem Jiřím Rozbořilem
Zdroj: Luděk Peřina/ČTK

Jesenicku by podle Zemana pomohl také průplav

Horskému okresu Jeseník, který dlouhodobě sužuje vysoká nezaměstnanost, by podle Zemana pomohly investice do dopravní infrastruktury. Zmínil například železniční trať ve Vidnavě. „Když tam ta síť nebude dobudována, jak tam chcete dostat zahraniční investory? Jak chcete, aby tam lidé jezdili za prací, když jenom dojížďkou ztratí dvě či tři hodiny denně,“ míní Zeman. 

Velkým přínosem pro Olomoucký kraj, ve kterém je třetí nejvyšší nezaměstnanost v ČR, by podle Zemana byla stavba kanálu Dunaj – Odra – Labe, jehož plánovaná trasa vede i tímto regionem. Zeman je velkým zastáncem průplavu a upozornil, že na stavbě by 15 let pracovalo 60 tisíc lidí. „Plně respektuji i argumenty proti této stavbě. Domnívám se, že řešením by bylo zpracování solidní studie proveditelnosti,“ podotkl prezident. S výstavbou kanálu nesouhlasí komise Akademie věd pro životní prostředí. Ministerstvo dopravy si chce zadat studii zaměřenou na ekonomickou efektivitu průplavu.

Prezident Miloš Zeman dnes v Olomouci zahájil třídenní návštěvu kraje. Na setkání se studenty Slovanského gymnázia zodpovídal dotazy ohledně Ukrajiny, ale Evropské unie a eura. Odpoledne navštívil baziliku na Svatém Kopečku, kde se setkal s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem. Arcibiskup při příležitosti Popeleční středy udělil Zemanovi popelec. Přijetí popelce, který se uděluje již od konce 11. století, je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. „Je to (udělení popelce) poprvé v mém životě. Každý z nás bez ohledu na věk občas něco prožívá poprvé,“ řekl novinářům Zeman.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
před 48 mminutami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoOstravský domov pro autisty skončí, rodiny klientů už dostaly výpovědi

Jediné pobytové zařízení pro lidi s nejtěžšími formami autismu v Moravskoslezském kraji zavírá. Výpovědi už dostalo všech osm rodin klientů. Ostravský domov Mikasa ukončuje služby kvůli nedostatku peněz. Jeho provoz platí rodiny klientů, město i Moravskoslezský kraj. Jenže hlavně krajská dotace byla nižší, než vedení zařízení počítalo. Na další provoz teď domovu chybí zhruba 3,5 milionu korun. Úřad ale tvrdí, že naděje na zachování služby stále existuje. O další podpoře budou zastupitelé rozhodovat ještě v září a podle kraje je pravděpodobné, že Mikasa peníze získá. Kolik ale dostane, zatím není jasné.
před 16 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lesní požár na Opavsku už se nešíří

Hasičům se v pátek dopoledne zhruba po 22 hodinách podařilo lokalizovat požár lesa v Novém Vrbnu na Opavsku. Stupeň požárního poplachu byl snížen z třetího na druhý. Novinářům to sdělila mluvčí hasičů Kamila Langerová.
včera v 11:03

Úsek D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm už funguje

Řidiči mohou od pátku využívat část dálnice D3 mezi Nažidly a Dolním Dvořištěm na Českokrumlovsku. Stavbu úseku, který měří tři a půl kilometru a stál přes miliardu korun, se podařilo oproti původním plánům urychlit zhruba o měsíc, předeslal již na začátku července vedoucí projektu Pavel Fišar. O zprovoznění informovali zástupci Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V letních měsících po dálnici projede denně na dvacet tisíc vozidel, jinak se jejich počet pohybuje kolem 13 500. Jde o první napojení dálnice z Česka do Rakouska.
včeraAktualizovánovčera v 10:34

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Na Opavsku hoří les, na místě působily i vrtulníky s bambivakem

V Novém Vrbnu na Opavsku hoří les. Kvůli požáru musel být vyhlášen třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu. Hoří na ploše přibližně 27 hektarů. Na místě zasahuje speciální technika. Zásah komplikují vysoké teploty a především vítr, kvůli kterému se oheň už rozšířil i na přilehlé strniště. Na místě přes den zasahovalo 150 hasičů, požár se jim stále nepodařilo lokalizovat.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.